Nejstarší bluegrassový festival na Slovensku oslavil své 25. výročí týden po padesátém Banjo Jamboree v Čáslavi. Po dvouleté nucené přestávce podmíněné covidem se konečně mohl zase konat v nádherném prostředí Strážovských vrchů, kterým vévodí majestátní hora Vápeč.

 Pořádající Pavol Reyo Dano pozval jako obvykle patnáct slovenských i českých špičkových kapel. Opravdu se bylo na co těšit. Co se týče muziky se Československo vlastně nikdy nerozdělilo. Festival vypukl v pátek v šest večer. Otevřela ho kapela eFeM Grass z Frýdku-Místku s legendárním mandolinistou Standou Ferugou.  Následovaly nádherně zpívající místní L.T.T.,  

Z Brna přijela výborná kapela Early Times se zpěvačkou Helenkou Pomněnkou Křečkovou. Tu jsem si ten den adoptovala jako jedinou dceru do své velké rodiny bluegrassových synů.

Následovali vynikající Heartbeats, se špičkovými muzikanty slovenské bluegrassové scény, jako Henrich Novák, Michal Barok, Vlado Križan atd. Svým hard driving bluegrassem, proslulým po celé Evropě, nás potěšil Blueland s bratry Mikim a Sanchem Tomkovými, Milanem Markem a Ralphem Schutem. Na konec vystoupení se předvedla i jejich další generace, zpívající malé dcerky.

Večer zakončila s obrovským úspěchem mezinárodní kapela G-Runs´n Roses  v trochu v pozměněné sestavě. Ke stálicím Milanu Markovi a kapelníkovi Ralphu Schutovi se přidali basista Chris Schut, houslista Peter Burza a kytarista Vlado Križan. Kvalita stále stejně vysoká, ne-li lepší...

Bylo nádherně teplo, panovala výborná nálada, tak se pochopitelně pofestivalové sejšny protáhly až do svítáni.

Obvykle se v sobotu ráno vydávám na Vápeč, ale letos jsem to ani ne po čtvrtině musela vzdát. Cestička vymletá vodou nahoru ještě ušla, ale dolů bych si už bez hůlek asi netroufla.  No, musím se smířit s tím, že už si tam asi nevylezu. Mnohým festivalovým účastníkům se to ale podařilo.

Sobotní odpoledne ve dvě zahájil sólově slovenský bluegrassový průkopník Jaro Nečesaný s clawhammer banjem a old time muzikou. V program pokračovali mě ještě neznámí Kitchen Grass z Nitry, výborní Funny Beans s vynikajícím houslistou Michalem Kováčem, výrobcem mandolín Peterem Hlavatým a mandolinistou Duškem Zapalačem. Na base je podpořil Jaro Rakay.

Skupina B4 je vlastně pokračováním kapel Krach, Krok a Bluegrass Quartet. Plynule navazuje na skoro padesátiletou historii průkopnické kapely Krok. Hrají tradiční bluegrass s původními slovenskými texty Jaro Nečesaného, který je zároveň vedoucím skupiny.

Poslední odpolední kapela před tombolou a bouřkou byla jedna z mých nejoblíbenějších, také dnes již třicetiletá, kapela Tien z Trenčína. Dodnes v ní hrají její zakladatelé banjista Stanko Valach a kytarista Eugen Fisla.  Také pan pořadatel, mandolinista Pavol Dano je tam pěkných pár let. Letos jejich sestavu posílil Adam Zielonka s houslemi. S basou jako vždy Milan Nagy.

Tombola byla opravdu bohatá, fascinovaly mne ty balíky mouky, které jsou při současných stoupajících cenách velmi aktuální.  Ale i spousta jiných cenných výher. Jen jsem měla strach, že jim ta mouka zmokne. Začalo bouřit a spustil se krátký, ale intenzivní liják. Naštěstí se bylo kde schovat. Většina u sroubku s občerstvením, u zvukařů i jinde.

Hlavní cena v tombole byla vyvážení moukou a její výherce nebyl žádný drobeček. Dost jsme se nasmáli. Skončila tombola a s ní naštěstí i déšt, jen ta relativní vlhkost zůstala, a už nic neuschlo.

Večerní program zahájila místní skupina L.T.T., která se nám již včera moc líbila, tak mohli hrát i dnes. Jejich vokály mne uchvátily. Jako hosta si přizvali banjistku Simonku.

Po nich nastoupil tradiční prostějovský Log orientovaný odjakživa na hudbu Stanley Brothers pod vedením kytaristy a zpěváka Miry Kalouska, s Jardou Dvořákem na banju.

Skupina FEST! přijela z Karviné ve složení-banjo Michal Wawryczek, mandolína Adam Zielonka, kytara Marian Zielonka a na base Lukáš Rytiř. Odvedli vynikající práci.

Z ostravského Goodwillu sršela jako vždy energie a hlavní zpěvák Laso jistě na vystoupení shodil nejméně kilo, jak tam řádil se svou basou.  

Festival uzavíral vynikající pražský Monogram, bratři Zdenek a Jarda Jahodovi na mandolině a banju, Honza Kouba s dobrem, hlavní zpěvák, kytarista a textař Jindra Vinkler. Nejnovější člen s basou je Erik Banič ze Zlína.

O výborný zvuk se staralo duo-otec a syn Jirkové Elgerové. Jak v pátek, tak v sobotu se pochopitelně konal super noční sejšn.

Nesmím zapomenout poděkovat kapele Early Times, že mne sem dovezli z Brna, a kamarádovi Martinu Benadovi, který mi v neděli přes internet objednal a koupil lístek na poslední místo v přímém autobusu z Trenčína do Brna. Odvezl mne tam až na nádraží a já pak byla v Brně v rekordních dvou hodinách.

Na Slovensku je vždy dobře.

Foto Lilly Pavlak