Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Julius Zítra má svátek Aleš

Ukázka z pozoruhodné knihy Miroslava a Jaroslava Čvančarových, kterou v rozsahu 363 stran a v bibliofilském nákladu vydalo pražské nakladatelství Academia. Kniha pojednává nejen návštěvu Buffalo Billa s jeho Wild West Show v zemích Českého království v roce 1890, věnuje se i životu a dílu muže, který toho dokázal daleko víc, než jen střílet bizony.

Celý článek...

Pigeon Forge

On the road…

Kolem 100 km západně od Nashvillu láká k návštěvě ranč jedné z hvězd country music – Loretty Lynn, i u nás díky stejnojmennému filmu známé pod přízviskem „coal miners daughter“ – horníkova dcera. Je to rozlehlý přírodní areál, kde kromě muzea, sídla Loretty, westernového městečka, občerstvení a obchodu je k dispozici ubytování a rekreačně sportovní vybavení. Kdo má zájem vybrat si z více než deseti hlavních událostí, jako je koncert majitelky nebo dalších umělců, motokrosový závod, tématické vyjížďky do okolí apod., zvolí dobu pobytu dle programu, připraveného na celý rok dopředu…

Celý článek...

Nashville

Mekka country – Nashville

Z Memphisu sem dorazíme po necelých 400 kilometrech po dálnici VSV směrem. Už první kroky městem nás nenechají na pochybách – zcela právem se Nashvillu říká Music City USA. Svědčí o tom hned na první pohled shluk nahrávacích studií ve čtvrti Music Row, kudy prošly desítky dnes již proslulých hvězd. Jejich úspěch z Nashvillu udělal druhé největší produkční centrum USA.

Celý článek...

 

Memphis - Graceland, sídlo Elvise Presleyho

Rock´n roll – to je Memphis

Po zážitcích z New Orleansu je na řadě další žánr, snad ještě populárnější, než blues. Po highwayi urazíme něco přes 600 km směr SSV, abychom se ocitli v rodišti rock´n rollu, Memphisu. Tady kroky všech míří – jak jinak a neomylně - nejdříve do sídla krále tohoto žánru, Elvise Presleyho. Pravda, jde o objekt, kde vše tančí na hranici kýče, avšak kdo by se nad tím pozastavoval, Elvis svým významem a uměním takové myšlenky vymazává a jeho legenda ročně do Gracelandu přiláká více než 600 000 návštěvníků ze všech koutů světa.

Celý článek...

New Orleans - jazz vítá už na letišti

Aneb atraktivní jihovýchod USA   

Známe to všichni – ať věku dětského, teenagerského, dospělého či důchodového, všichni jsme zasaženi. Když se odněkud ozve blues, rock´n roll, či country muzika, začneme se pohupovat, podupávat, pokyvovat – zvolna anebo rychle, ale vždy. Vždycky se musím v duchu usmívat, když se začnou kývat i batolata. Jinak řečeno – tyhle žánry mají tu velkou moc strhnout, přilákat a potěšit. Nejsou odsouzeny k zapomnění, žijí a budou žít i nadále. Jedno mají společné – stopy jejich původu můžeme objevovat na jihovýchodě Spojených států severoamerických. Při jejich odkrývání si navíc zážitky můžeme okořenit ještě množstvím dalších dojmů, na které můžeme narazit cestou… Tu je možné pojednat způsobem, kterému se dnes módně říká road show – tedy takovým potouláním za volantem. Věřte, stojí to za vynaložené náklady a přípravu.

Celý článek...


Ministr národní obrany, gen. Alexej Čepička zahajuje vojenskou přehlídku v Praze v roce 1952 

Překvapivý pohled na Gottwaldova zetě a ministra národní obrany

Jméno málokterého ministra obrany a vojenského činitele zůstalo v povědomí široké veřejnosti tak silně a tak dlouho zakořeněné, jako jméno armádního generála Alexeje Čepičky. Členem komunistické strany se stal už v roce 1929, tedy v době, kdy to rozhodně nebyla propustka do ráje prominentů. Navíc byl v letech 1942-45 vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Ale nejen proto odmítali lidé z jeho okolí uvěřit, že byl spoluzodpovědný za nezákonnosti a zločiny páchané státní mocí v letech 1948-1955. Také Josef Uhlíř, který narukoval do armády ze šumavského venkova a dostal se v průběhu času na místo osobního Čepičkova řidiče, viděl postavu generála Čepičky a jeho rodiny v poněkud jiném světle.

Celý článek...

„Véčko“ Winstona Churchilla

Aneb poněkud ujeté novoroční variace na nápad trampské duše…

Můžete se o tom přesvědčit kdykoli a kdekoli – tak jak jsem to zkusil na mnoha místech světa já – tramping, jak ho známe a jak ho kromě jiných autorů zdokumentoval takřka dokonale TV seriál Zvláštní znamení touha z dílny Fedora Skotala (Ňufa),  je opravdu ojedinělý fenomén, domovem u nás. I v samotné Americe, jejíž romantika byla tohoto hnutí jednou z prvořadých motivací, trampují v pravém slova smyslu jen naši emigranti. A považte – ač se názory na pravé datum vzniku trampingu u různých autorů drobně rozcházejí, nic to nemění na faktu, že existuje už více než století. Asi tedy na něm něco bude…

Celý článek...

"Abych nikoho neurazil, nepřeji lidem, ale postavičkám z Betléma:

Přeji volům, aby neřvali z plna hrdla na všechny kolem sebe,
oslům, aby nebyli paličatí a tupí,
ovečkám, aby nešly slepě za prvním lepším pastýřem,
pastýřům, aby si nemysleli, že ty ovečky jsou tak tupé, jako vypadají,
andělům, aby méně lítali a víc chodili po zemi mezi lidmi,
králům, aby nezůstali nazí jen s korunou na hlavě
a Svaté rodině, aby našla teplé místo v srdcích lidí."

Zbigniew Czendlik, farář

Celý článek...

Rybářská vesnička Agonda v jižní Indii ve státečku Goa

Úplně nejlepší zpráva je, že vydavatelství Galén vydává novou sbírku mých básniček pod jménem AGONDA. Píšou k tomu tohle: „Indická Agonda, Francie, šumavské podhůří, Praha — to jsou některá z míst, v nichž vznikaly verše nové básnické sbírky Jaroslava Hutky. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré — a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo dílo básnické, krátké, minimalistické básně kontrastují s rozsáhlejšími veršovými útvary. Sbírka Agonda představuje v Hutkově tvorbě novou, originální etapu. Verše dotýkající se nekonečna zde sousedí s postřehy aktuálními, věčnost se současností, orientální příroda s všední lidskou každodenností. “

Celý článek...

Čtvrt na šest ráno, stařičká paní bytná buší na dveře. „Pane redaktore, pusťte si rádio. Obsadili nás Rusáci.“ To je blbej sen, říkám si a zapínám rádio. Štípnu se, nespím. Vyjdu v pyjamas před barák, v Libni U kříže, a poslouchám hučení. Hučení!!! HUČENÍ!!! Taxikář na náměstí Holého přemýšlí. „Musíme ject horem přes Žižkov, v Karlíně už jsou tanky.“

Celý článek...

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7078983

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz