Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Julius Zítra má svátek Aleš

Vážení přátelé, máme rádi českou country hudbu, zvláště pak moderní country. Máme však důvodné obavy o její další vývoj.

Není tomu tak dávno, co české země byli v tomto žánru téměř velmocí. Dnes je situace téměř tristní. České kapely, které se pokoušejí o moderní country, můžeme spočítat již jenom na prstech. Nové kapely v podstatě nevznikají a vývoj hudební produkce se v tomto žánru téměř zastavil. Proč tomu tak je?

Celý článek...

„Děti, vstávejte, je válka!“ probudil nás hlas maminky za dveřmi. Bylo to zvláštní probuzení. Zatímco ona pamatovala dvě předešlé, my měli to štěstí, že jsme mezi válkami zatím nějak prokličkovali. Ne, že by se svět dohodl, že s válkami bude po té druhé utrum. Ale žili jsme dobře uzamčeni v kufru, který mohl každou chvíli někdo vzít a zahodit. Svět seděl na hrozbě atomové střelnice a my žili svými mladickými starostmi a optimismem konce šedesátých let. Absolvovali jsme slavné majálesy, kdy byla velká sranda, a volili jsme za krále Ginsberga nebo později Edu Pergnera a v průvodech křičeli, co chtěli.

Celý článek...

Vedro je nepochybně i Karlu Gottovi 

Tropy zalehly Česko, z čehož se do jisté míry raduji, protože jsou-li zde, nemusím za nimi tam. Ani bych nemohl, práce zhoustla a dosáhla tropické intenzity, není-li tedy toto konstatování pitomost. Nicméně chci vás z našeho příštího obsahu upozornit na autentickou vzpomínku Karla Gotta z roku 1968, jak ho kolegové z ČKD, kde byl elektrikářem, vzali na čundr. Na potlach. Zaslal nám ji plzeňský aktivista, kamarád a spolupracovník Petr Náhlík řečený Vokoun. Vychází v úterý 30. července a stojí za povšimnutí.

Celý článek...

Už jsme si zvykli, že jubilea označující narozeniny kapely, skupiny, koncertu či festivalu slavíme nebo aspoň připomínáme. Spirituál kvintet nebo Olympici jsou tady půl století, Sekvoj či Kamelot ( a jistě mnozí další) oslavily třicítku, Porta vznikla před 45 lety, Zahrada se dožila dvacítky atd. Ale jsou i výročí, o nichž  se moc nepíše, ačkoliv se týkají řady lidí – a teď nemyslím na politiku, změnu režimu či vpád vojsk. Například je to třicet let, co v tehdejším Československu dostali zelenou ti, co nepotřebují ke koupáni plavky – nudisté. Člověk, který k tomu tenkrát hodně pomohl se jmenuje Miloš Smutný, ale navzdory svému jménu je veselý a plný životního optimismu.

Celý článek...

Jmenovat se za minulého režimu Ztracená naděje a být k tomu ještě trampská osada, to nebyl dobrý nápad. Nicméně zvolená hovorová zkratka jména naší první trampské osady má i symbolický rozměr. Na Ztracenku se dostanete buď sítí lesních cest od Slap, nebo pěšky čtyři kilometry stoupající a padající lesní  pěšinou, po které se nikomu nechce. Ztracenka. Málokterá daleko mladší trampská nebo chatařská osada má tolik soukromí, jako právě ona. A na ztrácení nadějí už dávno zapomněli.

Celý článek...

 

 Paní Nagyová dělala napřed prodavačku v kantýně fabriky Chodos, kde jsem také pracoval.  Kvůli Chartě 77 jsem musel odejít z Karlových Varů na Sokolovsko. Na příkaz Státní bezpečnosti jsem nikde jinde nedostal práci. Za politiku si už netroufli tolik zavírat a tak měl býtpoužit § 203 – příživnictví. Odmítl jsem se vystěhovat do Rakouska a tak jsem dostal nádenickou práci ve firmě Chodos v Chodově.

Celý článek...


Jistě se mnou budete souhlasit, že indiánská tématika nebyla ani nám, Středoevropanům, nikdy cizí. Prolínala se do našich dětských her, vzorů a ideálů, hledali jsme ji v knihách, filmech, písničkách a nakonec svým způsobem se její odraz objevil i v trampingu a jeho filozofii. Proto není divu, že i Jerry Pupál Vecka, někdejší šéf brněnské kapely Mariňáci, který emigroval do námi kdysi vysněné Ameriky, se k tomuto námětu vrací – třeba ve svých ověřenými fakty podložených knihách.

Celý článek...

Na Folkovém kvítku na Konopišti zahrál mimo jiných i Vlasta Redl

Květen začíná prvním májem. Za minulého režimu se psal s velkým P, od rána hrály dechovky v rozhlase i na ulicích. Letos byla – aspoň v Praze - dost velká zima, na Petříně nebyly fronty zamilovaných, ale před naším domem začal kvést bílý šeřík, takže bylo k uvěření, že je jaro.

Celý článek...

Mrzlo. Hospoda na předměstí měla ještě zavřeno a v řeznictví se mi čekat nechtělo. Pokusil jsem se na chvilku posadit na lavičku a číst si noviny, ale ani pikantní příhoda o tom, jak útočník Baroš ukázal po příletu na Ruzyň cestujícím a novinářům svá tanga, mě nezahřála. Naplněn soucitem se všemi bezdomovci světa jsem tedy raději vstoupil do dílny pneuservisu a zeptal se mladého vousatého mechanika, jestli mohu počkat uvnitř, než mi nasadí zimní pneumatiky místo letních. Kvůli tomu jsem ostatně tak brzy ráno vyrazil do světa.

Celý článek...

Legendární americký bluegrassový banjista Bill Keith

V roce 1967 napsal do redakce týdeníku Mladý svět jedenatřicetiletý bývalý učitel a nyní redaktor Čs. rozhlasu, jakýsi Zdeněk Svěrák z Prahy 4, legrační text o nechtěných překlepech. Projevuje se v něm ona později národu dobře známá autorova hravost a jaksi radostně zkreslený pohled na realitu. V Mladém světě tehdy pracoval nebo už nepracoval Ladislav Smoljak, který z MS přešel do nakladatelství Mladá fronta. Rozhodně ale v MS pracoval Honza Dobiáš, který tuto radostnou hříčku objevil a připravil k publikování. Vyšlo na našich stránkách v pondělí, vraťte se k tomu!

Celý článek...

Když jsem poprvé vyjel na tramp, čundr jsme tenkrát neříkali, tak to bylo s osadou Lone Star. Osamělá hvězda, to byl název pro Texas. Já si chtěl říkat „Texas Kid“, ale když jsme přijeli na osadní kemp v Radejčíně, tak mě tam bývalý spolužák uvítal slovy: „Kobro, kde se tady bereš.“ A tak jsem dokidal. S třásněmi ze záclon našitýma na manšestráky, v kostkovaný flanelový košili s vestičkou piké od žaketu a kloboukem, který by byl rád sombrerem, ale zažil už službu - proti slunci na zahrádce. Doba, móda a ostatně všechno se měnilo, ale Texas pro nás byl vždycky oním nádherným místem, kde kovbojové nastolují spravedlnost a zatím co mlátí a prostřelují lumpy, chovají se k ženám jako gentlemani.

Celý článek...

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7078970

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz