Dnes má svátek Taťána Zítra má svátek Arnošt

To takhle jednu sobotu v polovině ledna roku 1990 mi zazvonil telefon. Volal Kapitán Kid: „Ahoj! Prosím tě, navštívili mě tady dva kamarádi, kteří vydávají takový trampský samizdatový časopis, a chtěli by to teď začít dělat tak nějak oficiálně. Tak mě přišli požádat o pomoc. Ale já toho mám hodně a nemám na to čas. Ale ty se v tom vyznáš také, nemohl bys jim pomoct?“

Byla to pravda, pracoval jsem řadu let v tiskárně, tehdejším národním podniku Novinářské závody Mír, a o přehlídkách folkové a country hudby a trampských písniček a kapelách jsem psal do novin a řady různých časopisů, takže potřebné kontakty jsem měl. Ale začít oficiálně vydávat čistě trampský časopis v té bouřlivé době krátce po převratu? To by se asi s velkým úspěchem nesetkalo. Začali jsme o tom diskutovat a vydrželo nám to následující více než tři hodiny. Naštěstí tenkrát ještě nebyly mobily, to by byl účet za telefon! Nakonec jsme dospěli k názoru, že aby takový časopis byl životaschopný a hlavně dobře prodejný, protože žádné peníze na jeho rozjezd jsme neměli, musel by obsahově mít podstatně širší záběr a také název, který by byl povědomý širší veřejnosti. Zkrátka něco, jako býval Rodokaps. A proč vlastně ne přímo Rodokaps?

Začal jsem zjišťovat, jestli tento název není stále ještě registrovaný a chráněný, a protože nebyl, zaregistroval jsem ho sám. Soukromé podnikání ale tehdy ještě povoleno nebylo, tak pro něj bylo nutné zajistit také nějakého vydavatele. A to byl další problém, protože žádné oficiální nakladatelství se v tehdejší, ještě nepříliš jisté době, zatím nechtělo pustit do vydávání „brakové“ literatury, jak se o Rodokapsu tradovalo. Ale opět pomohl Kapitán Kid: „Já se znám s jedním redaktorem z Odeonu, který mi pomohl vydat pár mých sci-fi románů. Tak přijedu do Prahy, navštívíme ho a třeba nám poradí,“ pravil. Jak řekl, tak udělal. Sešli jsme se s Ivem Železným, který tehdy byl nejenom redaktorem Odeonu, ale také členem družstva Art servis zabývajícího se mimo jiné také vydavatelskou činností. Tomu se nápad na vydávání Rodokapsu líbil a ani Art servis neměl s jeho vydáváním žádný problém. Bylo ale ještě třeba zajistit tiskovou kapacitu a hlavně papír, který byl tehdy stále ještě bilancovaný. To se mi naštěstí povedlo rychle, protože časopis Technický týdeník vyráběný v tiskárně Mír končil, takže se nám díky známostem podařilo převzít jeho bilanci papíru i tiskovou kapacitu, a mohli jsme začít připravovat první číslo Rodokapsu. Pracovalo na něm zatím jenom pár lidí, ale byl mezi nimi také Kapitán Kid, který nakonec neodolal a pomáhal jak jen mohl.

Práce šla díky tomu velice rychle od ruky a už v červnu roku 1990 se tak v trafikách, na stáncích i u pouličních prodejců mohlo objevit první číslo znovuobnoveného Rodokapsu s titulním románem z pera Kapitána Kida, detektivkou s názvem Mrtvý z Olivetské hory, a spoustou dalšího čtení pro trampy, milovníky přírody a další dobrodruhy. Toto první číslo vyšlo v nákladu 60 000 výtisků a bylo velice rychle rozebráno. Rodokaps napřed vycházel jako měsíčník, a potom postupně přešel na čtrnáctidenní a nakonec týdenní periodicitu, Kapitán Kid pro něj napsal ještě další dva romány, z nichž jeden byl dokonce kovbojka, a já jsem mu až do ukončení jeho vydávání v roce 2000 dělal šéfredaktora.

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9521571

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz