Podařilo se! Tvůrci tohoto malého zázraku Pupa Chromeček (zleva) a Jordán Vobora, členové významné brněnské osady Rowers. Skoro dva roky práce, dva roky nejistoty a překládání termínů. Za nimi zaplněný a rozjásaný parter Lucerny.

Lístky na megakoncert s názvem Hudba z Trampíria v pražské Lucerně jsem zakoupila už na začátku loňského roku. Původně se tahle hudební přehlídka trampských kapel měla odehrát v říjnu 2020, ale mezitím nás převálcoval covid a datum konání se ještě dvakrát změnilo. Naštěstí poslední termín zůstal v platnosti, a tak se v neděli 10.října velký sál Lucerny zaplnil vyznavači kouřových signálů, modrých dálek a trampských písniček. Myslím, že brněnskému Jiřímu Jordánovi Voborovi (společně s muzikantem a manažerem Pupou Chromečkem) v roli pořadatele a spíkra večera při pohledu do publika spadl hodně velký kámen ze srdce.

Hodně kilometrů ve vedru a s plnou bagáží. Málo hospod. Každá se měnila v oázu. Zleva Honza Vyčítal, Jan Plivník Jedlička, Michal Hrdý, Marek Setíkovský

Vzpomínka na Jana Vyčítala (1942 - 2020), muzikanta, textaře, osobitého kreslíře, trampa.

Najednou se Honza ke mně naklonil a řekl jaksi samozřejmou věc –„proč nejedeš s náma?“ Byla středa večer, slezina té množiny mladých kreslířů a výtvarníků v Krušovické hospodě na Pankráci, a v čele stolu Honza Vyčítal. Slavný muzikant a textař, kapelník Greenhorns, ale i neobyčejně talentovaný výtvarník. Guru těch mladíků.

Byla polovina devadesátých let minulého století a já, rodilý Brňan, jsem se přesunul do Prahy jako šéfredaktor a vydavatel kulturní revue …And You, vycházející v češtině a angličtině, a létající na palubách letadel po celém světě. Znamenalo to transfer redakce do Prahy, navazování nových kontaktů, hory rukopisů, které jsem si nosil ke korekturám večer do slavného hostince U Kocoura na Malé straně… A najednou jsem od toho všeho na chvíli utekl. Na jeden večer. Za starým kamarádem Janem Vyčítalem, znali jsme se v té době už dobře třicet let. 

„Ve skříni mám tři obleky a pár kravat, všechny trampské věci mám v Brně“, řekl jsem chabě. Ale v pátek jsem už stál v plně polní na smíchovském nádraží.

Začalo pět krásných let čundrování s Honzou Vyčítalem i těmi jeho divokými mladíky. Dodnes je mi líto, že to skončilo. Dodnes je mi líto, jak to skončilo. Ale tato vzpomínka je krásná. Nabízím vám záznam jednoho letního čundru tam na západ, na čarodějnou říčku Střelu a kraj kolem ní.

Honza Vyčítal zemřel loni v březnu, natáčeli jsme právě se štábem České televize v Austrálii. Ani jsem mu nebyl na pohřbu. Ahoj, Honzo!

Letošní trapsavecký oheň byl stejně jako loni kvůli lockdownu přesunut z květnového data na termín zářijový. Místem konání se již podruhé stalo kempoviště v České Kanadě, v Lomech u Kunžaku. Zpočátku to vypadalo jako báječný tah, sluníčko hřálo, psavci a příznivci se sjížděli, i když jich nebylo zdaleka tolik jako v předchozích letech. Nicméně vše se vyvíjelo podle scénáře, od pátečních příprav až po první aktivity sobotního odpoledne.

Třetí ukázka ze stejnojmenné knihy nakladatelství Academia

Do Jihlavy

V jedné bufalobilce se uvádí: „Kdekoliv jsem se ve Spojených státech setkal s Čechy, byli to mužové chrabří...“ – prohlásil Buffalo Bill – „...a kdykoliv v nebezpečí jsem si přál mít po ruce nějakého Čecha!“ Mohli bychom proto očekávat, že tento znalec bojových tradic husitské slávy vzdá hold potomkům Žižkovým přinejmenším tím, že se z Brna vydá do žírných krajů Českého království, předvede své umění v Českých Budějovicích, poputuje do české Plzně a odtud do zlaté matičky všech Čechů.

Autoři Autoři knihy Miroslav Čvančara a Jaroslav Čvančara

Druhá ukázka ze stejnojmenné knihy nakladatelství Academia

V Brně

Časně ráno v sobotu 11. srpna zahlédl strojvůdce prvního vlaku vzdálené obrysy hradu Špilberku a sbíhající se řečiště Svitavy a Svratky. A zanedlouho již lokomotiva vjížděla do svahy obklopené kotliny, v níž se rozkládalo historické jádro Brna. Živé středisko mnoha továren, křižujících se železničních tratí a místních tramvajových linek.

Město, které stejně jako Těšín, Moravská Ostrava, Opava, Přerov, Jihlava i Liberec poznalo již před deseti roky nejen putovní kinematograf, ale jež se navíc od roku 1882 chlubilo významným evropským prvenstvím – divadlem elektrifikovaným podle plánů Thomase A. Edisona.

Na druhé straně Brno však mělo pověst nejsilnější bašty germanismu na Moravě. V roce 1905 žilo ve městě bezmála 126 000 obyvatel, z nichž se 82 000 hlásilo k národnosti německé a 42 000 k české. A to nepočítáme celý ostrov německého nacionalismu, vybíhající z Brna hluboko na jih.

Ukázka z pozoruhodné knihy Miroslava a Jaroslava Čvančarových, kterou v rozsahu 363 stran a v bibliofilském nákladu vydalo pražské nakladatelství Academia. Kniha pojednává nejen návštěvu Buffalo Billa s jeho Wild West Show v zemích Českého království v roce 1890, věnuje se i životu a dílu muže, který toho dokázal daleko víc, než jen střílet bizony.

Před devětapadesáti lety se definitivně ustálila slavná sestava Beatles. Podle některých médií 18. srpna 1962, podle jiných v září toho roku po návratu kapely z tradičního angažmá v Hamburku nastoupil na místo bubeníka Ringo Starr. Přesněji - poprvé vystoupil s Beatles.

V srpnu 1960 přivedl Paul McCartney bubeníka Pete Besta.  Podle pamětníků „nehrál příliš obratně, ale obstojně“. Best s kapelou absolvoval všechna tři hamburská angažmá – už to první v roce 1960 bylo pozoruhodné: úřady vypověděly kvůli nízkému věku George Harrisona, o týden později Paul s Petem zřejmě nechtěně podpálili byt, z kterého se stěhovali. A byli rovněž vyhoštěni. Pořád byli barová kapela, ale upevňoval se základ další úžasné kariéry. Nahrávání se zpěvákem Tony Sheridanem, seznámení s manažerem Brianem Epstainem…

Kresba Radovan Rakus