Vzkazy

  • Čeští lednoví jubilanti

    * 16. 1. 1931 se narodil Vladimír Škutina, humorista, publicista, spisovatel

     

    * 16. 1. 1941 Marie Zábranská – výtvarnice, manželka významného českého ilustrátora Adolfa Zábranského, zakládající členka skupiny pražských výtvarnic Femina. Za svoji celoživotní tvorbu obdržela Cenu Evropského kruhu umění Franze Kafky (2009) a Aliance Salvadora Dalí (2011).

     

    * 17. 1. 1941 se narodil Vašek Souček, novinář, glosátor. moderátor, dlouholetý člen a speaker kapely Lokálka.  Redaktor regionálního studia Českého rozhlasu v Hradci Králové, kde má vlastní pořad Glosa Václava Součka. V roce 2006 spolu s Jiřím Fraňkem a Adamem Černým získal Cenu Ferdinanda Peroutky.

     

    * 20. 1.1946 se narodil jeden z nejvýznamnějších tuzemských písničkářů Vladimír Merta. Vystudovaný architekt, absolvent hrané režie na FAMU, publicista, spisovatel, fotograf, dramatik a filmový režisér. Muž, o kterém se dozvíte jinde mnohem víc, a pořád to bude málo.

     

    *23.  1. 1891 František Smolík – český herec a zpěvák. Vytvořil řadu vynikajících divadelních a filmových rolí. Nazpíval řadu písní pro firmu Homocord (např. Maminko mámo, Až na světě hochu budeš sám)

     

     

    * 26. 1. 1951 se narodila Jarmila Kratochvílová – nejlepší běžkyně v dějinách země. V roce 2020 vstoupila do rekordmanské Síně slávy za 37 let nepřekonaný světový rekord v běhu na 800 metrů, který zaběhla časem 1:53,28 v Mnichově v červenci 1983.

     

     

    * 28. 1. 1961 narodil skladatel, textař, aranžér a publicista Vladimír Kočandrle. V osmdesátých letech zakládal skupinu OK Band a byl jejím kapelníkem, spoluzakládal a byl ředitelem společností Monitor, později se stal ředitelem EMI pro Česko a Slovensko. V současnosti stojí Vladimír Kočandrle v čele české pobočky Warner Music

     

    *29.  1. 1931 Miroslav Raboch – akademický sochař, keramik a pedagog. Autor tzv. „keramického  nesmyslu“, neboli hlavní ceny festivalu Porta.

     

    Sen několika generací mladých muzikantů - porta, cena pro nejlepší skupiny, autory i interperty na legendárním festivalu Porta, jehož fenomenální éru ukončila listopadová revoluce.

     
  • Kronikář zámořského trampingu z Vancouver Islandu

    Aleš Klestil (1940 – 2020)

    Nejsem zastáncem pompézních monumentů či pění oslavných ód na „zasloužilé umělce“, spíše bych zastával biblické Prach jsi a v prach se obrátíš či nebiblické Všechna sláva – polní tráva, ale pokud si v trampském světě vděčnou vzpomínku někdo zaslouží, pak je to bezesporu Aleš. On si ten pomník vlastně nevědomky vybudoval sám - svým postojem k jeho - Maruš promine -  největší lásce - trampingu. Tady bych se opakoval použitím věty ze závěru posledního (98.) čísla Stopy... tam, kde jiní jen blafali, Aleš konal!

    Celý článek...  
Dnes má svátek Otýlie Zítra má svátek Zdislava

The Beatles v roce 1969 (přestávka při fotografování k albu Abbey Road)

Bylo příznačné, že tehdy ani fanoušci Beatles nedělali rozdíl mezi skladbami, které složil John a těmi, o nichž se vědělo, že jejich hlavním autorem byl Paul McCartney. Ze zpěvu náhodných sborů v ulicích New Yorku, Prahy i Brna znovu vzlétala naděje a přesvědčení, že to jediné, co opravdu potřebujeme, je láska. Love Is All You Need.

Lennonova smrt spojila lidi oddělené oceány, hranicemi i mřížemi. „Ze všech úmrtí poslední doby musím kupodivu nejčastěji myslet na smrt Johna Lennona,“ psal 11.1.1981 z vězení Václav Havel své ženě Olze. „...pociťuji to jako něco, co by se dalo nazvat ,smrt století´ (možná spíš než smrt Kennedyho nebo Kinga.)“

Havel se k tématu vrátil ještě 1.března, po přečtení článku o Lennonovi v Melodii. „...zjistil jsem, že to, co pociťuji já, je zřejmě pocitem všeobecným... jako by ten výstřel byl výstřelem reality osmdesátých let po jednom odcházejícím snu – po snu šedesátých let o míru, svobodě a bratrství, po snu květinových dětí, komun, LSD-výletů a ,dělání lásky místo války´, jako by to byl výstřel do tváře celé té existenciální revoluce ,třetího vědomí´a ,zelenání Ameriky´... Nemyslím si, že určité hodnoty a ideály šedesátých let byly dobou usvědčeny z toho, že jsou planými iluzemi a omyly... Myslím si jen, že všechno je dnes jaksi tvrdší a drsnější, za všechno se musí víc platit a sen o svobodném a smysluplném životě není tak říkajíc už jen věcí útěku od maminky, ale věci tvrdé a každodenní konfrontace s temnými silami novověku.“

Svérázně českým připomenutím beatlovských myšlenek se stala zeď naproti francouzskému velvyslanectví na pražské Kampě. Denně ji mladí lidé zdobili kresbami, nápisy, květinami a Lennonovými fotografiemi. V noci to esenbáci začmárali, umyli nebo jinak zničili a ráno začalo všechno nanovo. Na rozdíl od známých Jahodových polí v newyorském Central Parku se Lennonova zeď na Kampě neustále měnila. Ztrácela tak pomníkový patos a nabývala hravosti, jaká je podstatnou částí beatlovských písniček a filmů. Tím vlastně trochu připomínala legendární, prakticky nesehnatelnou knížku Beatles v písních a obrazech. Nakladatelství Panton ji stihlo ještě vydat na podzim 1969. Některé písně z anglického originálu jsme ovšem museli oželet: samozřejmě Revolution s trojportrétem Marxe, Engelse a Lennona. A taky Back In The USSR s lepou dívkou, která hýčká srp a kladivo.

 

Lennonova zeď - 8. 12. 1997

I tak se ze všech českých knížek o Beatles stala tou nejpůjčovanější, nejméně vracenou, nejohmatanější, nejmilovanější. Počítaje v to i spousty samizdatů. Některé mám ještě schované. Třeba Beatles – dlouhovlasá legenda, kam bzenečtí rockoví věrozvěsti Pavel Hanák a Jan Grombíř přepsali, nafotografovali a krásně svázali vše, nač přišli.

Písničky a duch Beatles se nám stávaly něčím podobným, jako byla pro naše národovecké předky legenda o blanických rytířích. Když nám bylo nejhůř, stačilo třeba promítnout kreslený film Žlutá ponorka...

Samotní Beatles ten film dlouho neměli rádi – dokud jej neviděli hotový. Teprve pak se uvolili krátce vystoupit v jeho závěru. Předtím do něj složili jen čtyři nové písně, George Harrison tvrdil „To nejsme my“ a Paul mohl právem říct: „Nepřisvojoval bych si žádné zásluhy o tento film, i kdyby měl veliký úspěch.“ A že taky měl. Nekonečně nápaditá surrealistická pohádka o zemi hudby, Pepperlandu, a boji dobra se zlem, umocnila beatlovskou hudbu víc než jakákoli jiná její výtvarná vyjádření. I pro nejběžnější diváky se celovečerní kreslená podívaná stala čirou radostí. A to jsme ani nevěděli, že její hlavní tvůrce, výtvarník Heinz Edelmann, se narodil české matce v Ústí nad Labem a žil tam do svých jedenácti let, dokud i jejich rodinu „neodsunuli“.

Viděl jsem Žlutou ponorku mnohokrát. I na festivalu v Pezinku, 25. července 1977. V té době už bylo rockovým festivalům v znormalizovaných Čechách a Moravě odzvoněno. Navíc se pražští estébáci zrovna bavili lovem chartistů. Ale i cesty komunistů bývají rozličné. Slovenským soudruhům se nějak zazdálo, že ti čeští si na ně moc vyskakují a tak povolili Pezinok trochu Pražákům navzdory.

Policajtů bylo kolem jak na manévrech, nicméně nám všem v hledišti nic nechybělo. V nejlepším zasedl k mikrofonu Jaroslav Hutka. Co nastalo, viděl Ladislav Snopko, budoucí polistopadový ministr kultury, ale tehdy mladík zodpovědný za „bezzávadový“ průběh, takhle: „Keď Jarda zaspieval svoj hit Havlíčku Havle, niekol´kotisícový dav sa správne naježil, chytil refrén a pridal sa nielem textom, ale aj náladou s pravým antibolševickým zanietením... Hrozil absolútny prúser. Policajti čekali iba na takúto zamienku a šepkalo sa čosi o vojakoch pripravených v zálohe. V tom šoku z možného tvrdého nasadenia policie proti divákom mi v okamihu napadlo riešenie. V premitačke sme mali pripravenú Žltú ponorku pro prípad dažďa. V kabine sme mali nastavené pesničky z filmu a zhodou okolností práve ten najväčší hit All You Need Is Love... V okamihu, keď zazneli úvodne tóny skladby z francúzskej hymny, sa ako čarovným prútikom nálada v amfiteátri otočila a hipisácky duch nenásilia ovládol všetkych. Spievali, ako by tam Beatles naozaj boli...“

Aby Beatles u nás doopravdy byli, o tom snili mnozí. A někteří se o to dokonce pokusili. Ředitel pražské Lucerny František Spurný někdy v dobrém rozmaru vyprávěl o tom, jak chtěl přivézt Beatles helikoptérou na strahovský sletový stadión, jak už to měl schválené prezidentem Ludvíkem Svobodou. Beatles tehdy ovšem už více než dva roky nekoncertovali a že by je zrovna Spurný přesvědčil...

Jeden prezident se o něco takového skutečně pokusil. I když by to bylo už bez Johna Lennona a v soukromí. Václav Havel začátkem roku 1996 napsal Ringovi, Georgovi a Paulovi, osobně a každému zvlášť, a zval je k návštěvě pražského hradu. Nejochotnější byl Paul. (Jediný pak u nás opravdu koncertoval, 6.června 2004.) Vůbec neodpověděl George. Tenkrát jsme netušili, že už je těžce nemocný.

Beatles na Strahov opravdu dovezl jenom sázavský lékař, novinář a spisovatel Leoš Šedo: ve své fabuli fiktivního filmu I Saw Them Standing There.

Blízko, blizoučko ale byla v 80. letech i jedna plzeňská kulturní inspektorka. (Omylem jsem jí říkal Slepičková, ale jmenovala se jinak.) Nejdříve si trpělivě nechala od pořadatelů vysvětlit, že Beatles a Bluesberry jsou dvě odlišné skupiny. Pak už tedy málem souhlasila, aby Beatles v Plzni vystoupili. Posléze si ale vše ještě jednou prověřila a zjistila, že Beatles nebyli u posledních agenturních přehrávek a tudíž nemají potřebnou kvalifikaci.

Česká beatlemanie se po cizích vzorech neopičila.

 

Zdroj: Tři mušketýři, program k inscenaci Městského divadla v Brně   

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

6878194

Melanž

  • Slavní světoví oslavenci

     

    * 19. 1. 1931 se narodila herečka Tippi Hedren, blonďatá kráska z Hitchcockových Ptáků nebo z filmu Marnie. Matka herečky Melanie Griffith (Podnikavá dívka, Konec Divokého západu) a babička herečky Dakoty Johnson (Padesát odstínů šedi, Black Mass: Špinavá hra).

     

    * 19. 1. 1946 se v Sevierville v americkém státě Tennessee narodila královna americké country, zpěvačka, skladatelka a herečka Dolly Rebecca Parton.

     

    * 20. 1. 1946 se narodil David Lynch - americký filmový scenárista, režisér, producent, malíř, hudebník, skladatel a performer. Významný představitel postmoderní kinematografie. Byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie za filmy Sloní muž (1980), Modrý samet (1986) a Mulholland Drive (2001). Sloní muž byl také nominován v kategorii nejlepší scénář. Vyhrál hlavní cenu na Filmovém festivalu v Cannes a v Benátkách.

     

     

    * 21. 1. 1941 se narodil Placido Domingo - tenorista, operní pěvec a dirigent, který se spolu s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem podílel na zrození legendy Tíí tenorů a přesunu operních árií na fotbalové stadiony.

     

     

    * 21. 1. 1956 se narodila herečka Geena Davis, (Thelma z Thelma a Louise, paní Littleová z Myšáka Stuarta Little),

     

    * 24. 1. 1941 oslaví osmdesátiny Neil Diamond. Celým jménem Neil Leslie Diamond. americký písničkář a skaldatel, který měl především v šedesátých až osmdesátých letech celou řadu hitů. Mnohé z nich známe i z českých verzí.

     

     

    * 25. 1. 1981 Alicia Keys

    Alicia Augello Cook se narodila na Manhattanu v New Yorku a pod jménem Alicia Keys je jednou z nejznámějších amerických osobností Rhythm and blues a soulu. Zpěvačka, skladatelka, klavíristka, hudební režisérka a producentka, filantropka, příležitostná herečka a spisovatelka.. V žilách jí koluje irská i italská krev po matce a jamajská po otci. Talentované děvče ve dvaceti opustilo vysokou školu a stalo se hudební profesionálkou. Debutovala albem Songs in A Minor (Písně v a moll - 2001) a za první týden se ho prodalo 235,000 kousků. Kritika byla nadšená, prodejci spokojeni. Následovalo album The Diary of Alicia Keys (2003), a následná velkolepá žeň Grammy v roce 2004: Nejlepší R&B Album, nejlepší ženský vokál v R&B (za If I Ain't Got You), nejlepší píseň R&B (za You Don't Know My Name) a nejlepší vystoupení v duu nebo skupině v R&B (za My Boo). Alicia je uznávanou umělkyní, která prodala 28 milionů alb a singlů a vyhrála mnoho cen - čtrnáct cen Grammy, jedenáct cen Billboard Music Award a tři ceny American Music Award.

     

     

    * 26. 1. 1961 se narodil fenomenální hokejista Wayne Gretzky

     

     

    * 27. 1. 1756 se narodil Wolfgang Amadeus Mozart, geniální sladatel, kterému jeho Pražané tak rozumějí...

     

    * 28. 1. 1936 se v New Yorku narodil herec, režisér a scenárista Alan Alda, který se zapsal do širokého povědomí televizních diváků na celém světě nezapomenutelnou rolí chirurga Benjamina Franklina Pierce s přezdívkou Hawkey v seriálu M*A*S*H (1972 – 1983).

     

     

    * 30. 1. 1951 se v Londýně narodil zpěvák a bubeník Philip David Charles „Phil“ Collins, zpěvák, držitel prestižních cen Grammy a Oscar. Obrovskou popularitu si získal už jako lídr hudební skupiny Genesis, kterou poté dokázal zužitkovat i coby sólový zpěvák.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Kontakt: musicopen@email.cz