Dnes má svátek Aleš Zítra má svátek Vincenc

Zámek v Doudlebech nad Orlicí byl vrácen historickému rodu pánů z Bubna a Litic

Letošní poslední dubnový víkend byl vyhrazen pro otevření stálé expozice bývalého putovního Trampského muzea v Doudlebech nad Orlicí, a to dokonce na zámku. Po dlouhé dvanáctileté etapě mobilního muzea provozovaného pod záštitou Kamarádů Festivalu trampských písní a doprovázeného realizací pětasedmdesáti výstav na různých místech republiky konečně našla část exponátů své trvalé místo pod střechou.    

Pro nás z jižních Čech znamenala cesta víc než pět hodin jízdy, včetně malého zakufrování, ale začátek odpoledního programu jsme stihli. Fred (Jiří Jedlička) měl připraven širší projev o začátcích a vývoji muzea, o potížích, které jeho existenci provázely, i o dílčích výhrách a úspěších, ale bohužel mu vítr z plachet vzal nekompromisní déšť, který zahnal všechny přítomné do budovy s čerstvě nainstalovanou expozicí. Takže poté se pokračovalo na pódiu v sále, včetně poděkování a předávání symbolických dárků těm, kteří k tomuto slavnostnímu kroku přispěli, muži si odnášeli lahev rumu a ženy krásnou rudou růži. A celou náruč – tedy přesně osmdesát - těchto růží na dlouhých stoncích obdržela také kamarádka Ježurka ke svým kulatinám.

Obětavý organizátor Fred Jedlička uprostřed přátel

Kromě toho Fred představil přítomným Petra Dujku, zámeckého pána a zároveň příznivce trampingu, přímého potomka pánů z Bubna a Litic, díky jehož velkorysé nabídce bylo Trampské muzeum trvale usazeno v jedné ze zámeckých budov. Tyto prostory údajně nabízel Petr provozovatelům zmiňovaného Trampského muzea již před pěti lety, ale Fred s jeho týmem se v té chvíli ještě nechtěli vzdát vize muzejní budovy na okraji lesa s přilehlým pozemkem, kde by se daly dělat potlachy a setkání pod širým nebem. Pravdou ovšem je, že tohoto snu se prý nevzdávají ani nyní. Zvažovaná realizace venkovní expozice však závisí nejen na souhlasu Petra Dujky, ale i na pomoci dalších ochotných rukou při práci na rozšíření expozic. Ostatně obsah depozitářů Tramuz skýtají podstatně širší možnosti k prezentaci. Zároveň tím ale končí činnost mobilního trampského muzea, a to poslední výstavou na letošním česko-slovenském potlachu v Čebíně.   

Důležitou částí programu bylo také předávání „trampských Oskarů“, což je speciální ocenění pro ty, kteří zůstávají věrní trampingu a v rámci svých schopností a možností pro něj vykonali spoustu dobrého. Otcem této myšlenky, uváděné do praxe již před lety, je obětavý kamarád Zloťa, který také příslušnou cenu v podobě kovového totemu a mosazné destičky na dřevěné placce sám vyrábí. Stejně jako příslušné diplomy, které si letos odváželi jubilantka Ježurka, Petr Dujka a nejstarší z přítomných trampů – kamarád Cyril. Podle mého názoru by trampské společenství mělo navrhnout podobné ocenění i samotnému Zloťovi, jehož nasazení je úžasné. Neplánovanou tečkou za touto částí programu bylo předání zlatého odznaku Johna Hawkinse, který přivezl kamarád Frico ze Slovenska Fredovi, konkrétně za přínos k zachování trampské historie.

Zleva Petr Dujka, Hanka Hosnedlová, Jura Cancák, Stano Šnirc

O čtyřnásobné přestřižení zelené pásky při slavnostním otevírání muzea se postarali nominovaní kamarádi -  Jura Cancák Procházka (trampský historik, skladatel, malíř a šerif brněnské TO Pavouk), Stano Špriocek Šnirc (šerif slovenské osady Zlatá Kaledonia), zámecký pán  Petr Dujka a moje maličkost. Své dojmy z prohlídky vkusně uspořádané expozice pak většina sdělovala do připravené, zbrusu nové návštěvní knihy.

Z trampské expozice

Kromě pamětního listu a vlaječky si návštěvníci mohli pořídit i některou z dalších suvenýrových drobnůstek, připomínající tuto dubnovou událost. Mně osobně udělal radost zájem o mou báseň Jsme pořád ještě tady, kterou jsem přednesla po přestřižení pásky, a kupodivu to byli vesměs muži, kdož si vyžádal její výtisk.     

Následující bohatý raut v zámecké konírně plně uspokojil jak hladové, tak žíznivé kamarády, k dispozici byly i chutné špekáčky na opékání na ohni před konírnou, který od odpoledních hodin udržoval Petr Nedoma. Mnozí využili i pozvání zámeckého pána do vinného sklípku s koštem skutečně kvalitních vín.

Trvale pozitivní Falešná karta

Celé slavnostní akci předcházel páteční sejšn s muzikantským nasazením kamaráda Pipase a kroměřížských kamarádů, v sobotu pak se o hudební doprovod postarala neúnavná a rok od roku  lepší Falešná karta, ke které se vpodvečer přidali i další muzikanti.

Co zbývá říci před poslední tečkou? Snad jen pochválit a ocenit houževnatost a vytrvalost Freda a jeho týmu, díky nimž je tramping bohatší o jednu stálou expozici, ale i vyzdvihnout nezpochybnitelný fakt, že tramping stále ještě žije...   

         

Foto: Džipo

                        

                                                                                                                                                     

Foto týdne

Jste náš host číslo

9555569

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz