Mnozí tvrdí, že byl bytostným americkým vyprávěčem, jiní ho považují za otce americké country hudby. A když se zaposlouchají do jeho nahrávek, nemůže jedněm ani druhým uniknout, jak dokonale přirozeně prochází celý jeho repertoár napříč všemi kategoriemi populární hudby své doby. Díky tomu se všichni společně a nad očekávání jednotně shodují, že byl jedním z prvních v elitní skupině interpretů, jejichž kompilační talent povýšil gramofonovou desku na nejrozšířenější formu domácí zábavy.

Carter Family

Onoho parného léta 1927 se Ralph Peer zdržel v městečku Bristol sice jen pouhých deset dní, ale i za tak krátkou dobu stihl mnohem víc, než většina jeho kolegů za celý život. Pod jeho dohledem tehdy vzniklo celkem 75 nahrávek. Nebyly sice nijak mimořádně kvalitní, ale více méně vesměs odpovídaly tehdejším možnostem. Ovšem jejich historická hodnota je nevyčíslitelná.

Na snímku zleva Mgr. Pavel Vinklát-Déčko v rozhovoru s režisérem Václavem Křístkem

*2.11.1909 Emanuel Prkno – Sally, trampský písničkář (písně Askalona, Kačák hučí jak Mississippi, Kovboj od Zlaté řeky)

†2.11.1974 František Muzika, scénograf, malíř, kreslíř, ilustrátor, grafik, typograf, pedagog

Moderátoři Martina Jandová a Miloš Skalka

Za jednu z nejzajímavějších pražských kulturních událostí lze označit říjnový křest knihy s poetickým názvem Básník na pěti linkách, který byl zároveň i půvabnou hudební vzpomínkou na textaře Pavla Vrbu. Vlastně se dá říci, že kniha a její uvedení na veřejnost v útulném prostředí Klubu Lávka byly jen o půl roku opožděnými dárky k Pavlovým zářijovým nedožitým 76. narozeninám.

Ralph Silvester Peer a Monique Peer

Od roku 1920, kdy ho jako experta a rutinovaného experta angažovala gramofonová firma Okeh, musel Ralph Silvester Peer (22.5.1892–19.1.1960) procházet systematickým a důsledně nechápavým očistcem její správní rady a celé generality. Nic neznamenalo, že pro ni doopravdy skutečně objevil dlouhou řadu zpěváků, kteří jeho plat přetavili ve slušné dividendy. Vždycky se našel někdo, kdo věděl všechno líp a snadno dokázal přesvědčit ostatní, že se vlastně celou dobu flákal.

Duke Ellington

Po prázdninové přestávce se vracíme k mimořádně zajímavému seriálu Mirka Černého o vývoji americké hudby v prvních dekádách minulého století. Abyste neztratili kontinuitu, opakujeme poslední předprázdninový díl. (red.)

„Když jsem se učil v Praze na právnické fakultě na advokáta, přišel jsem jednou do klubu Rubín. Mirek Kovářík tam dělal pořady, které se jmenovaly Zelené peří. Kdo chtěl, mohl tam přinést své věci. Mirek je probral, buď uznal, že je to dobré, a pak ten autor s nimi mohl vystoupit, nebo mu je vyřadil.

 Jack Kerouac

Z Vokounova říjnového kalendária

†1.10.2004 Ladislav Jacura, výtvarník, textař – napsal asi 600 textů zejména k polkám J. Vejvody); texty pro písně Aloise Austa Dejte se rozvést - 1936, Kousíček za Prahou - 1937, S veselou písničkou kamaráde - 1937, Když se ztratí štěstí - 1938, Kamaráda co děláš, 1939 Pluj, lodičko, pluj - 1940, Včera byl krásný den - 1941, Dnes náladičku mám - 1942, Panský kovář - 1943, Sen o Praze - 1944, Povídá se povídá - 1946,Hvězdy nad Vltavou 1967, Zpívej mně hošíčku - ??; texty pro písně Slávy Macha Markýza a bubeníček 1942, Slečna průvodčí - 1942 

Tři roky po svém debutovém albu ANAR přichází Markéta Irglová, jediná česká ženská držitelka Oscara, se svým druhým albem MUNA (datum vydání 23.9.2014).  Album celosvětově vydá prestižní americký label ANTI (v Čechách a na Slovensku Indies Happy Trail a Indies Scope).

Pepa Blažejovský

Z Vokounova zářijového kalendária

*1.9.1929 PhDr. Milan Jankovič, DrSc., literární teoretik, historik a editor – kniha Trn v zrcadle doby, 1984 ( historie časopisů Trn a Tramp)

†3.9.1974 Miloš Smatek , skladatel a dirigent v různých divadlech; se svým orchestrem nahrával zejména pro firmu Polydor (písně Mám chatu na horách, Mám rád krásné děvče za řekou)

(Dokončení)

Kdysi se tvrdilo Co Čech, to muzikant. V současnosti by se nechalo klidně říci Co Čech, to básník a spisovatel, vždyť vychází téměř šest stovek nových básnických sbírek ročně.

Jistě, připočtěte k tomu ještě stovky  básní na internetových literárních serverech a poezii jako nedílnou součást mnoha blogů – a tady to jde do tisíců! Problém je  jinde: existuje jen málo nakladatelů, myslím   tak dvě-tři desítky, kteří  básnické sbírky nechávají odborně lektorovat  a následně  s autorem pracují na jejich konečné podobě.