Ke známým a frekventovaným jménům na české hudební scéně patří bezpochyby kytarový mág Štěpán Rak, který 8. srpna oslaví kulatou sedmdesátku. Jeho kytarové umění je však známé i v zahraničí, legendou se stává zejména jeho pětiprstá technika hry pravou rukou nazvaná Rakovo tremolo. Zcela mimořádné vlastnosti má také unikátní kamenná kytara z dílny sochaře Jana Řeřichy, kterou Štěpán využívá v projektu nazvaném Kytaroterapie.
Josef Kobra Kučera
Doma jsme mívali drobné tenké zpěvníčky, které vycházely jako příloha Mladého světa, když jsem se teprve vracel z hub. Co mě na nich fascinovalo, byly koláže, které ilustrovaly písně. Byly, slovy klasika, krásné jako "setkání deštníku se šicím strojem na pitevním stole" a vtipné. Přiznám se, že mě jen rozčilovalo všudypřítomné slunce s takovým psím pohledem. Možná je to tím, že nemám psa.
Dneska už to vypadá jako vyprávění starého zbrojnoše, ale pořád ještě je mezi námi dost těch, kteří si pamatují, že byly doby, kdy určité muzice pšenka nekvetla, natož aby ji nakladatelství vydávala jako zpěvníky nebo nedejbože jako gramofonové desky. Že by ji hrála některá stanice Československého rozhlasu, to už vůbec ne.
Bradley Kincaid
Rozhlasová Country pohoda 18
Zatímco druhá polovina 20. let vymetla převážnou většinu rozhlasových stanic na okraj hudebního zájmu posluchačů amerického venkova a vynesla do sedel gramofonovou desku, období neomezeně panující krize tenhle stav velice snadno a dočista obrátilo. Ještě nedávní deskoví zbohatlíci už neměli tolik, aby rozhazovali za nahrávání novinek a přežívali pouze díky starým snímkům, které tak v katalogu přežívaly neuvěřitelně dlouhý čas. Příkladem za všechny je „Fatal Wedding“ z diskografie Bradley Kincaida z roku 1929, který katalog Sears-Roebuck nabízel ještě v roce 1940.
Sedmnácté pokračování rozhlasového cyklu Country pohoda
I když spolupráce nové gramofonové značky Decca se Stuartem Hamblenem a s bratry Sheltonovými značně přispěla k jejímu solidnímu rozjezdu, podstatně odvážnějším a především významnějším kouskem bylo původně téměř neperspektivní angažování Jimmie Davise. Tenhle nenápadný lousianský chlapík, na první pohled totálně neprůbojný a bez nejmenších ambic, totiž prakticky ničím nevybočoval ze záplavy zpívajících venkovanů.
Ing. Alfréd Schubert–Fredy
Z Vokounova červencového kalendária
* 3. 7. 1940Jiří Brabec, muzikant a organizátor, zakladatel skupiny Country beat; textař (píseň Shane)
* 3. 7. 1950 Jan Zajíc – Míša (T. O. Sirot, Vítkov), tramp (druhý člověk, který se upálil po Janu Palachovi na protest proti okupaci sovětskými vojsky a rezignaci společnosti na myšlenky Pražského jara 1968)
Jiří Voskovec (uprostřed) s Janem Werichem (vlevo) a Jaroslavem Ježkem (vpravo)
Z Vokounova červnového kalendária
† 2. 6.1965 Josef Peterka – Bob Hurikán (IV. šerif T. O. Hurikán) – publicista, básník, organizátor, boxer a trenér boxu; od 3. 11. 1930 člen redakčního kruhu časopisu Naše osady (1929 - 1931); trampský písničkář (písně Bó - děvče divočiny, Gabalieři, Hořící prérie, Hvězdička na nebíčku, Jednou na shledanou, Rikatado (1936), Starý šerif, Večer slunko zapadá...
Riley B. King, známější spíše jako B. B. King (16. září 1925, Itta Bena, Mississippi, USA - 14. května 2015, Las Vegas, USA), byl americký bluesový kytarista, zpěvák a skladatel. Je považován za jednoho z nejlepších a nejuznávanějších bluesových umělců všech dob. Svým kytarám říkal již od 50. let „Lucille“. Zemřel ve věku 89 let 14. května 2015 v Las Vegas, kde v poslední době žil. (Wikipedie)
Vladimír Mišík
Stříhali dohola malého chlapečka, Variace na renesanční téma, 20 deka duše, Slunečný hrob… jen krátký výčet zlomku písní z archívu Vladimíra Mišíka ukazuje, že je zpěvákem, muzikantem a autorem, kterého není třeba představovat a jehož přínos pro českou hudební scénu je obrovský.
Jiřina Salačová a Karel Vlach
*3.5. 1965 Ing. Jan Frána – Hafran (T. O. Kopretina), prozaik, básník, publicista, kreslíř, organizátor a vydavatel; vlastní publikace Památníček veselého trampa, 2008 (vtipy), Divný údolí, 2009 (povídky), Vandrákův rok, 2010 (vtipy), Drobnosti z okolí, 2010 (povídky + básně),
Kdyby existovala kategorie kulturních misionářů, nepochybně by do ní patřila i Lenka Muchová, která už v roce 1984 vyměnila Prahu za pátý kontinent – tedy za Austrálii. Odvážela si tenkrát s sebou několik loutek své maminky, spoustu vzpomínek na rodinné kulturní zázemí a někde v koutku duše ještě neprobuzenou touhu implantovat české loutky a pohádky do australských podmínek.
Egon Erwin Kisch
Z Vokounova dubnového kalendária
*1. 4. 1955 Pavel Zajíc – Zajda, od roku 1978 zpěvák a kytarista skupiny Nezmaři; písničkář (písně Vichřice P., Vím co smím), textař (texty Bál, Časy se mění, Fénix, Léto, Mamutí křik, Přicházíš, Ukolébavka, Zvláštní rána); prozaik (publikace Tmavidlo, aneb Spisy, které mi nikdo nesebral, 1998)