Vladimír Mišík

Stříhali dohola malého chlapečka, Variace na renesanční téma, 20 deka duše, Slunečný hrob… jen krátký výčet zlomku písní z archívu Vladimíra Mišíka ukazuje, že je zpěvákem, muzikantem a autorem, kterého není třeba představovat a jehož přínos pro českou hudební scénu je obrovský.

Jiřina Salačová a Karel Vlach

*3.5. 1965 Ing. Jan Frána – Hafran (T. O. Kopretina), prozaik, básník, publicista, kreslíř, organizátor a vydavatel; vlastní publikace Památníček veselého trampa, 2008 (vtipy), Divný údolí, 2009 (povídky), Vandrákův rok, 2010 (vtipy), Drobnosti z okolí, 2010 (povídky + básně),

Kdyby existovala kategorie kulturních misionářů, nepochybně by do ní patřila i Lenka Muchová, která už v roce 1984 vyměnila Prahu za pátý kontinent – tedy za Austrálii. Odvážela si tenkrát s sebou několik loutek své maminky, spoustu vzpomínek na rodinné kulturní zázemí a někde v koutku duše ještě neprobuzenou touhu implantovat české loutky a pohádky do australských podmínek.

Egon Erwin Kisch

Z Vokounova dubnového kalendária

*1. 4. 1955 Pavel Zajíc – Zajda, od roku 1978 zpěvák a kytarista skupiny Nezmaři; písničkář (písně Vichřice P., Vím co smím), textař (texty Bál, Časy se mění, Fénix, Léto, Mamutí křik, Přicházíš, Ukolébavka, Zvláštní rána); prozaik (publikace Tmavidlo, aneb Spisy, které mi nikdo nesebral, 1998)

Po celou dobu své zpěvácké kariéry (snad až na počátky v dixielandu a v Semaforu) byl starší, než jeho spoluhráči. Nevypadal, ale byl. Od veterána Marko Čermáka ho dělí pět let, od greenhornských zakladatelů z osady Hejkalů Vyčítala, Šimka, Plivníka-Jedličky sedm let. O jedenáct let je starší, než dočasný souputník Tomáš Linka, dokonce o dvanáct let než jeho zpěvácký antipod u Greenhornů Michal Tučný. Nikdy na svá léta nevypadal, ten hezký a charismatický muž, jenž se líbil ženám a ony zase jemu.

Carl Stuart Hamblen

Přestože ani zámořský gramofonový průmysl se v třicátých létech krizi neubránil, produkce country se všeobecné utahování opasku prakticky nedotklo. Ovšem v porovnání s tehdejší pop music byly průměrné prodeje katalogu country téměř k smíchu. Paul Cohen, svého času šéf nashvilleské expozitury Decca uvádí, že prodat jedné desky 10.000 kusů byl opravdový zázrak. Přesto se díky téměř zanedbatelným nákladům na nahrávání dalo na produkci country celkem slušně vydělat. Jasným dokladem je právě tehdy vznikající a vytrvale rostoucí katalog značky Decca.

Bing Crosby a Jack Kapp - zakladatel společnosti Decca Recording

Když v roce 1933 odešel Jimmie Rodgers do nebeské dvorany slávy, uplynulo téměř rovných deset let od chvíle, kdy se všestranně šikovný Fiddlin´ Joe Carson poprvé objevil na gramofonových deskách, a aniž by cokoli tušil (a vlastně aniž by za to cokoli dostal), zahájil komerční tažení country muziky. Ta byla v té době už pevným článkem zámořského zábavního průmyslu se všemi předpoklady k další expanzi. Společně s tím se z ní ovšem pochopitelně začaly vytrácet mnohé tradiční prvky, které ji dříve v celkovém hudebním spektru své doby jednoznačně vymezovaly.

Hoboes ve své nejslavnější sestavě v 70. letech minulého století. Zleva Jindřich Pedro Pitra, Miki Ryvola, Marcela Koťátková, Jarka Vrbová, Wabi Ryvola

O Wabim Ryvolovi a jeho písničkářské tvorbě toho bylo napsáno a řečeno opravdu víc než dost, ale i po dvaceti letech od jeho smrti se objevují bílá anebo zamlžená místa v popisu jeho životní pouti a rozhodujících milníků. Některá z nich nám pomohl zaplnit či upřesnit pamětník – písničkář a Wabiho souputník Míra Navara.

The Stoneman Family

Cestování historií, zvlášť tou hudební a kronikami americké country zejména, je většinou velice zajímavé i poučné. Ovšem když se dostanete až ke skutečným památkám, jimiž se to na zažloutlých stránkách přímo hemží, máte velmi často opravdu co dělat, abyste udrželi zklamání za ohradou rozpaků. A přesně tohle se mi nedávno stalo.

Kdysi koncem 60. let mne popadla troufalost, a dřív než mě opustila, jsem napsal tehdejšímu producentskému šéfovi firmy RCA panu Steve Sholesovi. Pravda, moc jsem si od toho nesliboval. Už proto, že právě tenhle pán svého času zařídil, že k této značce přestoupil Elvis Presley. Tím větší bylo překvapení, když mě uprostřed léta přepadlo avízo z celnice, a na té celnici ukrutný balík s haldou desek. Byly mezi nimi i všechny nahrávky, které pro tuhle firmu vykouzlil Jimmie Rodgers.

    Honza Dobiáš (Foto Jirka Esser)

* 3. 3.1940 Jan Dobiáš – Honza, redaktor, publicista (Mladý svět, Melodie, Portýr, Československá televize, TV Nova), porotce Trapsavce (1973, 1975, 1979, 1980, 1983, 1986, 1987); zakládající člen redakce Music Open

† 3. 3.1935 Emanuel Trojan – Eman, herec; jeden ze zakladatelů časopisu Trn, trampský publicista 30. léta, textař (text Tisíce prchají nás z města – Kamarádi je to mládí – s K. Melíškem, G. Včeličkou, hudba B. Hrachovina)