Ani se nechce věřit, že ještě existují nahrávky s Janem Werichem, které nebyly dosud publikovány. A přece se jich Robertu Tamchynovi podařilo najít tolik, že to vydalo na další album. Jmenuje se BABÍ LÉTO JANA WERICHA, vyšlo v Radioservisu a obsahuje osm vstupů, z nichž ten prvý přináší Janem Werichem čtený dopis Williamu Shakespearovi, známý dosud jen v tištěné podobě jako předmluva ke knize Falstaffovo babí léto.

Karel Hašler s Adinou Mandlovou ve filmu Ať žije nebožtík (1935)

Jsem nyní pro změnu v Ládví nedaleko Prahy. Kdysi to bylo místo rekreace a oddychu mnohých Pražanů. Před chvílí jsem zastavil nedaleko rozlehlé louky. Snažím se představit si, co se tu na jaře roku 1941 odehrávalo. Tenkrá se tu natáčel film Městečko na dlani.Předlohou byl román Jana Drdy. Kniha, zachycující idylický život venkovského městečka Rukapáně, se stala jednou z nejčtenějších knih.

Byl hercem, režisérem, filmovým producentem. Také tvůrcem hudby k mnoha českým filmům. Především však byl autorem více než tří stovek písní.Vzpomeňme alespoň na některé: Česká písnička, Když padá v Praze první sníh, Staré topoly, Po starých zámeckých schodech… Karel Hašler. Okolo jeho života a hlavně okolo jeho smrti je stále ještě mnoho tajemství. Víme o tom, že byl nacisty odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen. Víme také o tom, že tam zahynul dva dny před Štědrým dnem roku 1941.

Velký rum do kafe jsem si dával, když jsem dělal závozníka v Uhelných skladech. Už proto mi kapela, která se objevila na festivalových prknech v počátcích Porty, byla sympatická. VERUMKA. Rozšifrováno: VElký RUM do KAfe. Půvabná dívenka, Rudolf senior, Rudolf junior a „strejda“, že aby to byla v každém případě rodinná kapela. Byli z Kadaně. To jsem ještě netušil, že se v Kadani narodila moje budoucí žena Růžena. A že tam s ní po mnoha letech pojedu zahajovat výstavu obrazů kapelníka Verumky a učitele Rudolfa Koblice. Ježíš, to byla jízda. Lidi si svého Rudu hejčkali, všude nás vítali slovy: Jo, vy jste ti Rudovi kamarádi…

Vlastně se jmenovala Carmen Mária Štefánia (Beatrix) Farkašová-Čelková. Známe ji jako Hanu Hegerovou, významnou československou zpěvačku a herečku, královnu šansonu, k jehož interpretaci našla v sobě dost odvahy i dost pokory. V roce 2002 obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy, je držitelkou Rytířské hvězdy francouzského Řádu umění a literatury, 4. dubna 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy. Dvanáctého srpna 2011 ohlásila konec  koncertní kariéry.

František Dostál

Díky činorodému pražskému fotografovi Františku Dostálovi se rozšíří téma života v přírodě i ve sbírkách respektované  Moravské galerie v Brně. A to prostřednictvím černobílých fotografií, které František v poslední době galerii věnoval. Zachycují totiž trampské dění z Údolí Bílých skal a z potlachu této staré, ale stále ještě aktivní osady. 

Prvního října 1931 se narodil Jiří Suchý.

Mí vrstevníci asi přiznají, že z jejich hlediska tady byl Suchý vlastně vždycky. Když jsme na začátku šedesátých let začali chodit do školy, už existoval Semafor a písničky dvojice Suchý – Šlitr si zpívali naši rodiče i prarodiče. A dokonce, když jsme na konci šedesátých let devítiletku opouštěli, byl už Tulipán ve školní učebnici hudebky.

Vy neznáte Ádu? Ani trampskou osadu Nibowaka? Tak čtěte dál.

Dnes je to pět let, co (týden před svými 98. narozeninami) zemřel spisovatel Adolf Branald. Jako spisovatele jej musí znát snad každý středoškolák. Ale jako trampa? Jen pamětníci. Jinak málokdo. Jenže kolik žije trampů - pamětníků narozených kolem roku 1910?  A kdo z nás se s nimi alespoň potkal?

Před 115 lety, 26. září 1898, se narodil americký hudební skladatel George Gershwin (vlastním jménem Jacob Gershowitz ). Jeho skladby pro klavír a jazzový orchestr se staly nesmrtelnými a písně, ke kterým mu psal texty jeho starší bratr Ira, patřily k nejslavnějším hitům hvězd jako Ella Fitzgeraldová, Frank Sinatra, Billie Holidayová nebo Miles Davis.

Měsíčník Jonáš klubu, sdružení příznivců divadla Semafor, přinesl z pera Dany Tuzarové následující záznam besedy s naším redaktorem Honzou Dobiášem. Přebíráme v plném znění.

Někdo zůstane celý život Janem, druhému stejného jména neřekne nikdo jinak než Honzo. Jan Dobiáš, host našeho klubového čtvrtku, patří k té druhé skupině. Žlutou rubriku Táborový oheň v Mladém světě měl na starosti Honza Dobiáš, na Portě si lidé podávali ruku se sympatickým Honzou Dobiášem.

Ivan Lendl sestavoval sbírku Muchových plakátů celých třicet let.

Výstava plakátů Alfonse Muchy skončila obrovským úspěchem – lidé si udělali čas na krásu!

Přesně po pěti měsících skončila v úterý 10. září unikátní výstava 116 plakátů Alfonse Muchy ze soukromé sbírky Ivana Lendla. Do Obecního domu zavítalo rekordních 185 677 návštěvníků – to z expozice činí nejnavštěvovanjší výstavu výtvarného umění v české historii.