Prof. JUDr. Vladimír Franz – Štír

* 3. 5. 1919 Peter Seeger – Pete, americký písničkář, banjista, kytarista; v roce 1964 navštívil Československo a hrál se Spirituál kvintetem

Byl to chlapík jako obrázek. Nebo jinak: jako Ken od panenky Barbie. Postava sportovce, energická brada, vlna hustých vlasů a dokonalé zuby, kterými zářil v úsměvech. Prostě americký fešák, ostatně narodil se 22. září 1938 v Denveru. Komu pořád ještě chybí jasná představa, nechť si na YouTube pustí Dean Reed: Medley 1981. Zmíněný krasavec tu na pódiu jezdí na koni, v sedle buší do kytary a zpívá píseň, která by dodnes mohla bodovat v popíkových hitparádách. Oslňující podívaná.

PhDr. Jiří Tichota se dnes dožívá sedmasedmdesáti let.

(dokončení)

Jirko, často se připomíná, že Spirituál kvintet vykonal olbřími práci pro český folk. Jak se dnes díváš na tuto scénu ?

Folk není nic povinného, nic, co by se muselo povinně ctít a jsem smířen s tím, že všechno se vyvíjí, většinou po určitém čase zase trošku upadá v zapomenutí, a pak zase zvedá.

Jiří Tichota je doktor hudebních věd, jeden z našich nejlepších hráčů na loutnu a už 54. sezónu protagonista Spirituál kvintetu, kde se mu – mimo jiné – podařilo nejednou uplatnit své znalosti loutnové tabulatury. Známe se větší část z toho půlstoletí, po které Spirituál kvintet nás těší i posiluje, říkám mu Jirko, on mně Honzo (čehož si velice vážím) a nebudu mu tedy říkat pane doktore a vykat ani v tomto rozhovoru. Prosím za prominutí ty, kteří mají opačný názor. Nemusí číst mé otázky, ale neměli by si nechat ujít názory pana doktora.

Jednu z nejrozsáhlejších akcí na počest slavného kroměřížského rodáka, básníka a písničkáře Karla Kryla připravuje Dům kultury v Kroměříži. Hned dvojí výročí – 70 let od narození a 20 let od předčasného úmrtí -připomene ve dnech 23. až 25 dubna série ojedinělých kulturních programů, sdružených pod hlavičku tradičního mezinárodního mezinárodního festivalu zpívajících básníků STOPTIME.

Některé stanice, jako WSB v Atlantě a WBAP v texaském Fort Worthu, vysílaly pravidelné pořady hillbilly muziky, zvané barn dance (tancovačky na mlatě), už v roce 1922. Žádný z nich však nedosáhl proslulosti, která by se dala alespoň trochu přirovnat ke slávě National Barn Dance, jímž v dubnu 1924 vstoupilo do historie rádio WLS (World´s Largest Store) v Chicagu. Jeho popularita mimořádně vzrostla v roce 1933, kdy se jeho sponzorem stala proslulá firma Alka-Seltzer, která nám dodnes pomáhá dostat se z kalných rán.

Eman Fiala

* 1. 4. 1959 Ing. Václav Lomič – Vlk , potápěč, horolezec, kameraman a vedoucí expedic, fotograf ( fotky pro knihu A. Ryvolové S batohem po Česku-Kokořínsko, Akcent 2011 ), režisér, scénárista, kameraman ( filmy Ztraceni v Etiopii – s A. Ryvolovou a V. Platilem; Filipínský nářez, 2012) ; autor snímků v soutěži Okem dobrodruha ( několik dostalo ocenění poroty ).

Opožděný zájem o hudební tradice amerického Jihu přinesl ve 20. letech minulého století do gramofonových katalogů dva samostatné proudy komerční produkce. Oba pevně spojené s původní lidovou tradicí. Na jedné straně bělošskou country, obecně označovanou jako „hillbilly“, a černošskou country povětšině nazývanou „race“. V obou případech je za „vynálezce“ těchto termínů považován producent, který nejdokonaleji zmákl hudební dobývání Jihu, Ralph Peer. 

Na snímku zprava Jitka Šuranská, Jiří Smrž a Michal Jupp Konečný

Držitelem sošky za folk a country se stal Jiří Smrž

Akademie populární hudby uděluje svá ocenění od roku 1991, názvem Anděl se honosí od roku 1997, kdy zlaté sošky andělů se šalmají pro tuto příležitost vytvořil sochař Jaroslav Róna. Palác Akropolis se tedy anděly, přesněji Anděly, v páteční večer 14. března 2014 jenom hemžil. Předávání cen v kategoriích takzvaných menšinových žánrů přijeli do Prahy shlédnout nejen muzikanti, ale také jejich přátelé, producenti, novináři a mnozí další, natočené televizní záběry by se měly vysílat v TV Art někdy v dubnu.

Nepoznali byste, že ten silák není Franta Kocourek. On má totiž vtělení, které se jmenuje Franta Šebela. Spolupracují s ním Kocourkovi původní asistenti - zprava Mirek Krejčí, vlevo Franta Kocman

Filmový festival pracujících 1989, vybrané filmy kolující v kopiích republikou, letní kino na brněnském Stadionu. Silák Franta Kocourek má před pracujícími vystoupení; rovnou odtud odjíždějí na malé turné po vídeňských nočních podnicích. Za ním a asistenty leží připravené železné profily, ale mají jich málo, spotřeba je značná a ta pokroucená železa, tyče a prý i traverzy se už nikdy nedají narovnat. Nedokáže to nikdo, ani sám Franta Kocourek, a to je přece Král železa.

Ze všech dárků, které jsem našel pod vánočním stromkem, mě suverénně nejvíc potěšilo české vydání nádherného francouzského originálu Tvůrci světových dějin. Při něm jsem si znovu uvědomil, jak je nesmírně prapodivné, že zatímco o událostech vzdálených třeba i tisíce let víme skoro všechno, mnohé příběhy let podstatně bližších tonou stále v hlubinách tajemství. Stejně je tomu i s aktéry, kteří stáli na samotném začátku hudební kapitoly country.