Společný koncert UNI kvarteta z Prahy a Kruger Brothers

Kruger Brothers – Jens a Uwe - vyrůstali jako děti německých emigrantů v Curychu.

Před několika lety se vystěhovali do Severní Karoliny, kde konečně našli svůj pravý domov. Ve Švýcarsku se nikdy moc doma necítili, pořád jim bylo dáváno najevo, že jsou vlastně Němci. Teď, když se z nich stali nejznámější švýcarští muzikanti všech dob, je na ně Švýcarsko konečně patřičně hrdé. Jejich nerozlučný třetí „bratr“ je Američan Joel Lansberg.

Ale abych neodbíhal: v prosinci přijeli do Evropy, aby představili nejnovější Jensovu kompozici - Appalachian Concerto – koncert pro banjo, kytaru, basu a smyčcový kvartet. S tím absolvovali čtyři koncerty. Ten první byl 10. prosince v Praze , kde se k nim přidalo UNI smyčcové kvarteto Národního divadla. Kvarteto tvoří Andrea Buriánová - první housle; Alexandra Kacafírková - druhé housle; Mikoláš Čech – viola a Karel Urban – cello.

Ve Švýcarsku na ně čekaly další tři vyprodané koncertní síně. Mě pozvali do curyšské Tonhalle. Na začátku Jens prozradil, že byl požádán společností Ashe Arts Council zkomponovat hudbu pro kulturní středisko v appalačském regionu. Hlavním tématem měla být emigrace – které v Americe říkají immigrace.

Jens Kruger

Kruger Bros - Jens, Uwe a Joel

Appalachian Concerto je Jensova romantická představa o jeho zaslíbených místech. Ve své hudbě oslavuje objevení, historii a přírodní krásy Blue Ridge Mountains - Appalačských hor - očima osídlenců i pozdějších přistěhovalců. Jejich rozličně namíchané kultury jako německá, irská, skotská, židovská, slovanská a jiné se spojily s tou původní - Indiánů z kmene Cherokee.

Jens prohlásil, jak hluboce se ho dotýká ve svém rodném městě slyšet dva německé country a bluegrassové muzikanty, kteří se zde narodili , vyrostli a mluví švýcarskou němčinou, společně s americkym židovským muzikantem z New Yorku a čtyřmi českými hudebníky společně hrající jeho vlastní americkou kompozici. Nedostává se mi slov to popsat. Pro všechny zúčastněné toho večera to byl nádherný, silný a nezapomenutelný zážitek.

Nedalo mi přitom nevzpomenout na Antonína Dvořáka a jeho Novosvětskou symfonii. Po jeho stopách jsem se před pár lety vydala do iowského městecka Spillville, kde Dvořák prožil v místní české komunitě tři měsíce toho osudného léta 1893. Navštívila jsem i další místa jeho tamějšího pobytu v Iowe, Chicago, St.Paul v Minnesotě i jiná, kde tato hudba vznikala a dodnes na něj s láskou vzpomínají.

Třeba za dalších sto let budou Švýcaři jezdit do Severní Karoliny zavzpomínat na své slavné krajany, bratry Krugerovy...

Na ukázku vám posílám video z pražského koncertu ( kde jsem bohužel nebyla ) a obal posledního CD.