Autor tohoto článku Míra Navara (ročník 1939) je někdejší člen skupiny Hoboes, navíc ten název včetně netradiční transkripce podle všeho navrhl. V dávnověku raných československých šedesátých let měl Míra blízko k angličtině, na cestě, která ho z trampských stezek zavedla do osmdesáti zemí světa. Míra byl úspěšný písničkář, ale v přetlaku autorského talentu uvnitř kapely jeho tvorbu hráli dost často jiní – legendární Scarabeus, trampové u ohýnků doma i v Britské Kolumbii, a později třeba české country a bluegrassové kapely – např. plzeňský Cop. Na výstavě U Kaštanu jsou prezentovány i jeho artefakty. (red.)

„Voko bere“, pravil jsem si v duchu, když jsem se rozhodl dorazit na vernisáž výstavy, nazvané Wabi & Miki: život, písně a vůbec. Konala se totiž 21. –  letos v září v pražskén Břevnově, v domě U Kaštanu (dnes jen Kaštan), rámovaná Indiánským létem. Mimochodem, víceméně náhodná souvislost je dosti bizarní: v tomto domě ve druhé polovině 19. století byla založena Českoslovanská strana sociálně demokratická. Za prezidentování Antonína Zápotockého tu bylo otevřeno – jak jinak – Muzeum dělnického hnutí. Jako takové pak bylo vyhlášeno Národní kulturní památkou. Čas trhl oponou, republiku zahalil samet, vzývání „proletariátu“ vzalo za své. Národní „kulturní“ památku už tu nenajdete. Dnes je zde instituce všeobecně užitečná, nazvaná Popmuseum. Jak řečeno – užitečná – a to takříkajíc univerzálně. Nebylo tudíž pro ni divné zahrnout do svého celoročního programu i téma, v Česku zpracovávané ne zrovna příliš často – tramping…

Tramping je doslova naším národním fenoménem – kromě jiných osobností se v tomto smyslu o něm vyjádřil v rozhovoru do médií i Wabi Ryvola. Ten, spolu s bratrem Mikim, se zasloužil o nezanedbatelný kus tvorby, již lze bez nadsázky nazvat uměním a jež se trampingu věnuje. Dosti „mudrosloví“ – krátce – Kaštan od 21. září hostí výstavu, kterou by měli vidět všichni, jimž je Praha dostupná a kteří trampují, nebo trampování fandí.

Dorazil jsem, spatřil jsem, slyšel jsem - a užil jsem si to. Když se chýlilo k sedmé večer, padlo několik úvodních slov á la slavnostní zahájení, byl promítnut sestřih z řady filmů a záznamů z různých médií s protagonisty výstavy, nechyběla ani číše bílého či červeného – obojí dobrá. Pak už nastal čas si vystavené exponáty prohlédnout. Těžko všechny jmenovat: od kytar u stropu, přes předměty obou bratrů, plakáty, zvadla, placky, zpěvníky, spousta fotografií, výstřižků, novin a časopisů, atd. atd.  Jak kdo – mnozí nemohli oči odtrhnout a spolu se svými kamarády živě obsah komentovali.

Pro ty, kterým už dojmy postačily, platila pozvánka: venku za domem na šikovném prostranství se rozhořel oheň, opékaly se buřty a hlavně – zazněly písně v podání skupiny Hoboes Revival Alva (H.R.A.), která se tvorbě Wabiho a Mikiho Ryvolových dlouhodobě věnuje (i když už současně disponuje svým vlastním repertoárem, který právě v těchto dnech vyšel na CD). Vernisáž se tak jako kouzlem proměnila v opravdu příjemný potlach, jak už je trampům vlastní…

 Potlach na nádvoří. Hraje Hoboes Revival Alva.

Kdo by rád ještě výstavu chytil, může: otevírací doba je vždy ve středu a čtvrtek 16,00 – 20,00 a v sobotu 14,00 -18,00 hodin – do 30. listopadu t. r.

Bližší info: www.popmuseum.cz

Foto: autor