Redakce Portýra, folková Porta, Český Krumlov 1973

Při přípravě záslužné výstavy RyvoLove vycházeli muzejníci mj. z pozůstalosti Wabiho Ryvoly, kterou ochraňuje jeho dcera Karolína. Mimo vojenské knížky z 50. let minulého století a dalších pozoruhodností narazili na množství fotografií. Tehdy se na mne obrátil Radek Diestler se žádostí o identifikaci zobrazených, případně další doplnění. K této fotografii jsem mu napsal:

„Typická redakce Portýra, která sloužila jako tiskové středisko, zázemí pro kolegy novináře, výrobna časopisu i místo celonočních mejdanů. Spolu s Josefem Kobrou Kučerou jsme v těch dobách byli hlavní tvůrci časopisu, spolupracovníci nám nosili rukopisy, děvčata u psacích strojů je přepisovala na úzké pásky papíru, které Kobra lepil společně s ilustracemi do makety, do sloupců, novinářsky špalt… Ty makety pak byly v tiskárně přeneseny fotocestou na kovolisty, a tiskařské mašiny k plochému tisku je ve stále se zvyšujícím nákladu začaly k ránu chrlit. A k tomu zpravidla probíhal mejdan, jam session muzikantů, co už měli hraní na pódiu za sebou… Kobrovi to nevadilo a já jsem si občas odskočil na chvíli zahrát. A v koutě sedával u psacího stroje soustředěný Jiří Černý; tento velký novinář pravidelně přispíval ucelenou recenzí toho kterého večera. Zadarmo. Všichni jsme to dělali zadarmo.  Ale rádi.

V roce 1973 se Porta rozrostla na tři žánrově samostatné festivaly. Ten folkový byl v Českém Krumlově a pozoruhodný byl mj. tím, že v autorské soutěži v přítomnosti velkých hvězd formující se české folkové scény (Marsyas, Minnesengři, Hutka, Třešňák, asi i Merta) zvítězil tramp Jiří Wabi Ryvola. Někde mám jeho fotku, jak stojí s portou na schodech zámečku u otáčivého hlediště v zámeckém parku. Stojí hrdě, jako když Pavel Tigrid stál před redakcí Svědectví v Paříži a čekal na návštěvu nového československého prezidenta Václava Havla.

Nad maketou sedí Josef Kobra Kučera, nad ním v tričku z X. Světového festivalu mládeže a studenstva v Berlíně Fedor Skotal, hovořící s Miloslavem Jakubem Langerem, sedící písařka; blondýna naproti Kobrovi je Marie Sala Vrbová, novinářka, členka Zlatého klíče, manželka písňového textaře a básníka Pavla Vrby, který byl na festivalu také. Pod plakátem dva členové úspěšné brněnské skupiny konzervatoristů Menší bratři – Jan Václav Renč, a s houslemi Víťa Slouka. Taky se zrovna vrátili z festivalu v Berlíně. S Vaškem Renčem, synem zakázaného katolického literáta, si povídá Jaroslav Maxmilián Navrátil. Neobyčejně pozoruhodná a zasloužilá osobnost. Inspektor kultury na NVP (Národní výbor hlavního města Prahy), zakladatel a první předseda Folk a Country klubu, ochránce folkařů,  podporovatel dějů v Malostranské besedě i jinde, objevitel Zdeny Lorencové… I taková to byla doba. Dnešní čeští senátoři by ji asi většinou nerozuměli, ale tentokrát nevybíráme ústavního soudce.“

Výstava RyvoLove v kulturním domě Kaštan v pražském Břevnově potrvá do konce listopadu.

P.S. - po zveřejnění tohoto článku se přihlásil i autor fotografie. František Heřman píše: Ta fotka z Portýra je samozřejmě moje.

Foto: František Heřman