Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana


Že čas beží dávno vieme. Dávno vieme, že Vianoce sú čoraz častejšie. Ach, aké ťažké je zvyknúť si nato. Vlastne sa to ani nedá. Len čo si zvyknete, beh času sa zase zrýchli a aby ste si znova zvykali a len čo si zvyknete…Bolo to 9 rokov, čo nás opustil Juĺo Satinský. Čo máme oslavovať? Že čas beží?

Prvý raz som ho videl v Pionierskom paláci, niekedy v päťdesiatom treťom, bol tam pečený varený, ústredná postava, všetci sa okolo neho krútili. Hral v pásme o Dedovi Mrázovi a dvanástich mesiačikoch mesiac marec. „Keď roztopia už lúče slnka snehuliakov, čo deti nastavali“ recitoval a všetci boli dojatí a tlieskali. Hral som mesiac jún a ostal som v jeho tieni.

Po rokoch, v päťdesiatom siedmom som ležal doma s predstieranou chrípkou, lebo sa mi nechcelo ísť do školy. Niekto zvonil. Pred dverami Julo. Prišiel ma prehovárať, aby som sa obliekol a zúčastnil sa okresného kola recitačných pretekov. Prehovoril ma a preteky sme vyhrali. Ja v poézii, on v próze.

Finále bolo na Orave. Hviezdoslavov Kubín. Aj tam sme to vyhrali. Ale to ani nebolo také dôležité. Dôležitejšie bolo, že sme každý večer na ubytovni zabávali ostatných súťažiacich improvizovanými dialógmi. Mali sme úspech, všetci sa smiali.

A potom prechádzky popri Dunaji a nekonečné improvizácie, zatiaľ bez publika. A mládežnícke predpoludnia v Tatre, a Lásky hra osudná bratov Čapkovcov na VŠMU, kam nás obsadil režisér Mikulík, hoci sme neštudovali herectvo. A Vojenský umelecký súbor a kabaretné pásmo Poprava sa nekoná /nenávidím termín „pásmo“/. A tri roky dramaturgovania v televízii, počas ktorých sme stihli dokázať, že úradníci z nás nebudú. A predstavenie Večer pre dvoch v Dome československo-sovietskeho priateľstva a potom už vyvrcholenie prvej dekády nášho profesionálneho života – Divadlo na korze. A účasť v Horníčkových Hovoroch H s kolujúcou haluškou. A „vriaci kotol v Semafore“ ako to napísali o našom predstavení v Prahe v Smene. A Večerní Brno a opereta Novej scény a jej činohra a Štúdio S a desiatky, stovky ľudí, s ktorými sme prišli do styku a státisíce /ozaj koľko ich bolo/ divákov, ktorí sa na nás prišli pozrieť a tetky v Čiernom Balogu, čo sedeli v prvej rade a smiali sa na scénke o dojení a…

…a je to už toĺko rokov, čo Julo odišiel a ja mám pocit, že je stále tu. Ten pocit hraničí s istotou.



www.brejle.net



Foto týdne

Jste náš host číslo

8237631

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz