Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Olivie a Oliver Zítra má svátek Bohumil

Psal se rok 1965, pro mne zásadní a zlomový: v březnu toho roku jsem definitivně opustil svoji původní profesi – geologii - ke které mne vázala za komunistů nezrušitelná tzv. umístěnka ( závazek, že absolvovanou školu si v daném oboru nutno odpracovat, v případě střední školy a v mém případě zčásti na příbramském Bytízu, uranové šachtě, mezi „mukly“ tři roky) a nastoupil do tiskového oddělení naší největší cestovní kanceláře – Čedoku.

Za tento osudový krok jsem z největší části vděčil Jirkovi Tunklovi, o deset staršímu novináři, kterého jsem poznal díky trampování jako člena redakce Mladý svět, kde v době našeho prvního setkání pracoval. On se později přesunul právě do Čedoku, kde vytvořil tiskové oddělení a v něm zaměstnal hned dva členy osady Zlatý klíč: Mikiho Ryvoly ženu Libku a mne.

Mám před sebou tištěný program, vydaný u příležitosti návštěvy a vystoupení Louise Armstronga, zvaného Satchmo, světově proslulého a oblíbeného jazzmana, v Praze. A hádejte, jaké datum tento program nese? 12. – 18. 3. 1965. Tedy ten měsíc, o kterém tu hovořím jako o svém mezním. Jirku Tunkla, novináře s hlavou plnou nápadů, nepříliš typických pro dobu hlubokého totáče, napadlo: co kdyby Čedok jazzovou superstar pozval na večeři a poté toho využil ke své propagaci? Kupodivu, byť za totáče, se tenhle nápad podařilo uskutečnit. Louis si pochutnal, čirou „náhodou“ u stolu s vlaječkou Čedoku, já jsem se díky tomu dostal dvakrát do Lucerny na jeho koncerty a fotografie Satchma s vlajkou Čedoku cestovní kanceláři opakovaně posloužila jako nástroj – řečeno reklamní řečí současnosti – velmi účinného působení v oblasti Public Relations. Na ty koncerty se nedá zapomenout, originální zvuk Satchmovy trubky mi zazní v uších, kdykoli si na ty večery vzpomenu. Jak se praví ve zmíněném programu: „...pro milióny lidí se Louis Armstrong stal živoucím symbolem jazzu, ...stal se člověkem, který této hudbě získal největší počet přátel, jednou z vynikajících postav, charakterizujících svou dobu a tlumočících hluboce lidské poselství, podobně, jako se to podařilo třeba Charliemu Chaplinovi, nebo Josefině Bakerové...

 

 

Návštěva Louise Armstronga v Praze splňuje dávný sen jeho nesčetných přátel v celém Československu“.

Atmosféru, jakou měly Satchmovy koncerty v Lucerně, těžko popsat. Publikum bylo na jeho vlnovou délku naladěno dřív, než zazněl první tón jeho kornetu. A co s námi udělala první slova první písně jeho chraplavým hlasem, to byla exploze nadšení. Měl nás „na lopatě“ a my byli šťastni – do jednoho z přítomných posluchačů. Program jeho vystoupení s podpisy všech jeho „all stars“ - co muž, to jazzová legenda – mi kdykoli na něj pohlédnu připomene zážitky, které opravdu stály za prožití – a to nedokázal pokazit ani tehdy panující totáč...

 

 

 

 

 

 

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6654606

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz