Město Lake City v Hinsdale County, Colorado. Konal se tam první soud Packera a na původním starém mostě přes řeku Gunnison River pověsili jistého zločince, který zastřelil místního šerifa.
Jerry Pupál Vecka
Ukázky z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech II.
Neurazili víc jak čtyři až pět kilometrů za den. Řezník Miller prostě na to neměl. Také Israel Swan těžce dýchal a měl záchvaty kašle. To byla jeho odměna za práci v povrchových dolech v Bingham kaňonu v Utahu. Mladý Noon stále lovil králíky, ale zásoby se ztenčovaly a fyzické schopnosti mužů se rapidně ztrácely. Muži začínali být stále více unaveni. Tím se stalo, že ušli tak jeden až dva kilometry za den a sněhu přibývalo. Navátý sníh vytvářel závěje. Někde bylo i přes půl metru sněhu. Čím více sněhu přibývalo, tím se šlo hůře a kromě králíků – snowshoes – neviděli nic. Byli již ve vysoké krajině. Kolem ohně se večer nemluvilo o ničem jiném, než o tom, kdy už tam konečně budou. Al stále utěšoval řezníka Millera a teď i Swana, že už to nemůže dlouho trvat. Že dorazí k zlatému dolu a postaví si přístřešek proti větru a jistě tam v lesích bude hojně jelení zvěře. S tím usínali.
Dnešní díl cyklu Porta znamená brána v časopisu Gramorevue
„Je snad už zákonité, že když se blíží Porta, blíží se zároveň teplá vlna současně s tlakovou výší nad Azorskými ostrovy. Podivné počasí minulých týdnů konečně dostává fazónu. Abychom vás zbytečně nenapínali, způsob tohoto léta jeví se nám přijatelnější než původní předpovědi předpokládaly. Samozřejmě, už není květen. Je totiž červen, měsíc růží, a náš festival zároveň s nimi rozkvétá. V předcházející větě nehledejte, vážení čtenáři, výlevy citů chlípného staříka. To raději obraťte svůj dychtivý zrak ku plakátu na náš festival vás zvoucímu. Plakát přečtěte pozorně, neb je to základ všeho festivalového dění. Ano, informovanost divákova je nejpřednější věcí nejen pro redakci našeho listu, ale i pro celý štáb Porty 70.“Třebaže jsme už nějakou dobu věděli o vážné nemoci, se kterou se Kapitán Kid statečně pral, všechny nás nedělní ranní zpráva o jeho smrti zaskočila. Myslím, že většina z nás doufala, že přes všechny problémy dotáhne svou životní káru až do letošního prosincového jubilea, kdy by oslavil kulatou osmdesátku.
Teď tu sedím, před sebou na stole štos knížek, na jejichž obálkách je jako autor uveden Kid svým občanským jménem - Jaroslav Velínský, několik cédéček s fešnými Kidovými portréty, pár dopisů, kopičku novin se články o Kidovi, na níž navrchu leží barevná příloha s Kidovou fotografií v nepostradatelném námořnickém tričku a s velkým rozhovorem, který jsem s ním dělala před deseti roky. A vzpomínám...
Slogan na webu: Join Russkaja Kollektiv!
Informace:
Kapela Russkaja vystoupila loni v létě na pražském festivalu United Islands. Navzdory názvu a ruštině, kterou se hodně zpívá, pochází z Rakouska. Lídr kapely Georgij A. Makazaria se z Ruska přistěhoval do Rakouska už v roce 1992.
Dnes ráno zemřel v nemocnici v Ústí nad Labem Jaroslav Velinský alias Kapitán Kid. Úspěšný spisovatel detektivek a sci-fi se prosadil především jako spolutvůrce nástupu moderní trampské písně v 60. letech minulého století. Počátky Kidovy tvorby sahají až do druhé poloviny 50. let - v té době napsal Krinolínu, Slabocha Bena, Jenoféfu… Byl o něco starším souputníkem bratří Ryvolů, Jana Krisťáka Čapka, Míry Navary. Když jsem psal dnešní editorial a hledal titulek a fotku k němu, nenapadlo mne, že se Kid s Wabim znovu sejdou v této souvislosti.
Místo posledního odpočinku prospektora Ala Packera.
Ukázky z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech
Al se rozhodl nevracet zpátky do Denveru. Nebylo by bez povšimnutí, že se vrací sám. Byl by terčem otázek a o to nestál. Zamířil do Utahu, kde ho nikdo neznal, a hodlal najít práci a přečkat zimu. Práci našel v měděném dole a měl za úkol odvážet kámen neboli hlušinu. Nejhorší práce na povrchovém dole. Jeho nadřízený byl Němec. Mluvil s lidmi velice hrubým způsobem. Ječel a vyhrožoval a neustále pobízel. Al neměl rád, když mu kdokoli chtěl dokazovat nadřazenost a snižovat jeho osobu. Takového jedince přímo nenáviděl a vřela v něm krev, kdykoliv s ním přišel do styku.
Stanislav Zárybnický zvaný Houla, by se 19. února dožil šedesáti let
"Někdo mi dal nohy toulavý / a jenom kamarád Houla ví / jak ty nohy svrbí / když jedou na Brdy podívat se do světa/ českýho...“ ...napsal Wabi Ryvola 29. 4. 1982 v písni Muž, který přichází z daleka a přináší průser