Vzkazy

  • Čeští lednoví jubilanti

    * 16. 1. 1931 se narodil Vladimír Škutina, humorista, publicista, spisovatel

     

    * 16. 1. 1941 Marie Zábranská – výtvarnice, manželka významného českého ilustrátora Adolfa Zábranského, zakládající členka skupiny pražských výtvarnic Femina. Za svoji celoživotní tvorbu obdržela Cenu Evropského kruhu umění Franze Kafky (2009) a Aliance Salvadora Dalí (2011).

     

    * 17. 1. 1941 se narodil Vašek Souček, novinář, glosátor. moderátor, dlouholetý člen a speaker kapely Lokálka.  Redaktor regionálního studia Českého rozhlasu v Hradci Králové, kde má vlastní pořad Glosa Václava Součka. V roce 2006 spolu s Jiřím Fraňkem a Adamem Černým získal Cenu Ferdinanda Peroutky.

     

    * 20. 1.1946 se narodil jeden z nejvýznamnějších tuzemských písničkářů Vladimír Merta. Vystudovaný architekt, absolvent hrané režie na FAMU, publicista, spisovatel, fotograf, dramatik a filmový režisér. Muž, o kterém se dozvíte jinde mnohem víc, a pořád to bude málo.

     

    *23.  1. 1891 František Smolík – český herec a zpěvák. Vytvořil řadu vynikajících divadelních a filmových rolí. Nazpíval řadu písní pro firmu Homocord (např. Maminko mámo, Až na světě hochu budeš sám)

     

     

    * 26. 1. 1951 se narodila Jarmila Kratochvílová – nejlepší běžkyně v dějinách země. V roce 2020 vstoupila do rekordmanské Síně slávy za 37 let nepřekonaný světový rekord v běhu na 800 metrů, který zaběhla časem 1:53,28 v Mnichově v červenci 1983.

     

     

    * 28. 1. 1961 narodil skladatel, textař, aranžér a publicista Vladimír Kočandrle. V osmdesátých letech zakládal skupinu OK Band a byl jejím kapelníkem, spoluzakládal a byl ředitelem společností Monitor, později se stal ředitelem EMI pro Česko a Slovensko. V současnosti stojí Vladimír Kočandrle v čele české pobočky Warner Music

     

    *29.  1. 1931 Miroslav Raboch – akademický sochař, keramik a pedagog. Autor tzv. „keramického  nesmyslu“, neboli hlavní ceny festivalu Porta.

     

    Sen několika generací mladých muzikantů - porta, cena pro nejlepší skupiny, autory i interperty na legendárním festivalu Porta, jehož fenomenální éru ukončila listopadová revoluce.

     
  • Kronikář zámořského trampingu z Vancouver Islandu

    Aleš Klestil (1940 – 2020)

    Nejsem zastáncem pompézních monumentů či pění oslavných ód na „zasloužilé umělce“, spíše bych zastával biblické Prach jsi a v prach se obrátíš či nebiblické Všechna sláva – polní tráva, ale pokud si v trampském světě vděčnou vzpomínku někdo zaslouží, pak je to bezesporu Aleš. On si ten pomník vlastně nevědomky vybudoval sám - svým postojem k jeho - Maruš promine -  největší lásce - trampingu. Tady bych se opakoval použitím věty ze závěru posledního (98.) čísla Stopy... tam, kde jiní jen blafali, Aleš konal!

    Celý článek...  
Dnes má svátek Běla Zítra má svátek Slavomír

Město Lake City v Hinsdale County, Colorado. Konal se tam první soud Packera a na původním starém mostě přes řeku Gunnison River pověsili jistého zločince, který zastřelil místního šerifa.

Jerry Pupál Vecka

Ukázky z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech II.

Neurazili víc jak čtyři až pět kilometrů za den. Řezník Miller prostě na to neměl. Také Israel Swan těžce dýchal a měl záchvaty kašle. To byla jeho odměna za práci v povrchových dolech v Bingham kaňonu v Utahu. Mladý Noon stále lovil králíky, ale zásoby se ztenčovaly a fyzické schopnosti mužů se rapidně ztrácely. Muži začínali být stále více unaveni. Tím se stalo, že ušli tak jeden až dva kilometry za den a sněhu přibývalo. Navátý sníh vytvářel závěje. Někde bylo i přes půl metru sněhu. Čím více sněhu přibývalo, tím se šlo hůře a kromě králíků – snowshoes – neviděli nic. Byli již ve vysoké krajině. Kolem ohně se večer nemluvilo o ničem jiném, než o tom, kdy už tam konečně budou. Al stále utěšoval řezníka Millera a teď i Swana, že už to nemůže dlouho trvat. Že dorazí k zlatému dolu a postaví si přístřešek proti větru a jistě tam v lesích bude hojně jelení zvěře. S tím usínali.

Ráno je však očekávalo překvapení. Víc než půl metru nového sněhu je zasypalo. V závějích bylo metr i dva navátého sněhu. A ještě jedna věc se stala. Přes noc je navštívil rosomák a odnesl veškeré zbylé zásoby jídla. Co nesežral na místě, tak pocucha, rozházel po sněhu a úplně znehodnotil. Celá situace byla na pováženou a muži byli zoufalí.

Co teď? Vrátit se k indiánům? Al trval na tom, že už to, k sakru, nemůže být daleko. Řezníka Millera chytla dna, takže nemohl jít. Museli mu rozříznout botu a nechat jeho palec u nohy koukat z boty ven. Israel Swan kašlal stále víc a plival krev. Noon bezradně koukal a Humphrey začal být také dost nervózní. Králíci se vypařili. Sbírali přemrzlé šípky a Al odřezával lýko ze stromů a na pánvi to smažil či vařil se sněhem. Stromovým lýkem si zaplňovali žaludky.

Konečně dorazili k vytouženému horskému jezeru San Cristobal. Čelisti jim spadly a žasli. Kolem dokola spálené ohořelé stromy, že ani to lýko už nemohli loupat. Neviděli ani žádné šípkové keře se suchými plody. Na zemi vůbec žádné spadané větve. Všechno pozřel lesní požár ve své strašné výhni a krutosti. Museli vyjít dál do hor, pod úpatí horského průsmyku, kterému se říká Slummgulion Pass. Za tímto průsmykem měli naději, že možná spatří kouř, vycházející z osady. Kouř ze srubů v indiánské agentuře, čili úřadu Los Piňos. Jenže sněhu bylo tolik, že ani Al se ne-dostal do průsmyku, když se druhý den o to marně pokoušel. Prostě už nemohl a jeho snaha byla marná. Lezl po sněhu, jako by chtěl plavat, a to se jeden daleko nedostane! Rozhodl se pro návrat zpět, do místa, kde zanechal pardy.

Ti stále museli udržovat oheň, což byla jistě jejich jediná spása před zmrznutím. A že byla zima. Bylo minus 30° C a v noci i víc. A vítr. Sněhové blizardy způsobily závěje tři metry vysoké a místy zase byla úplně holá zem. Na ní tábořili a udržovali oheň. Al se vracel z nezdařeného průzkumu a pojednou ucítil vůni. Vůni pečeného masa. „Pane bože, kde se tu vzala pečínka?“ pomyslel si Al a z posledních sil se dral do tábora. „Noon skolil jelena. Jsme zachráněni!“ namlouval si Al pro sebe a nahlas. Nebyli, právě naopak. Záhy uviděl.

Al minul několik borovic, překročil poslední závěj a konečně uviděl. Viděl slabě plápolající oheň a na něm podlouhlou pečeni napíchnutou na klacku. Přiblížil se až k ohni a chtěl prozkoumat zdroj lákavé vůně, když tu se na něho vyřítila postava se sekerou v ruce. Byl to Bell. Jak šílenec řval a s napřaženou zbraní se hnal k Alovi. Se strašnou silou ťal ve směru Alovy hlavy. V posledním okamžiku nastavil Al pušku a rána dopadla na pažbu. Puška se rozlétla na dva kusy. Byla k nepotřebě. Bell zaútočil znovu. Al zavrávoral na stranu, vytrhl svůj colt a od boku v posledním okamžiku vystřelil. Vystřelil znovu, neboť Bell stále útočil. Zuřivé a poslední Bellovo švihnutí sekerou prolétlo vzduchem. Bell vzápětí dopadl na Ala s celou váhou jeho obrovského těla a oba muži se skáceli k zemi. Alovi však byla z ruky vyražena zbraň. Prolétla vzduchem a zapadla do hluboké sněhové závěje. Al se vyprostil zpod mrtvého Bella a posadil se. Zhluboka dýchal a zvolna se probíral z právě prožitého šoku. Chvíli trvalo, než nabral sil. Šok z boje byl příliš velký.

Al se zhluboka nadechl a začal se rozhlížet kolem sebe. Rozeznal několik objektů ležících okolo v táboře. Vstal, udělal několik kroků a našel těla mrtvých pardů. Byli povražděni Wilsonem Bellem. Pravděpodobně ve spánku a Bell použil svoji sekeru. Mrtvola Millerova měla hlavu uťatou. Na ohni se stále opékala noha řezníka Millera a Al hleděl s úděsem na pečínku. Zápasil s hladem i s odporem. Hlad a touha po přežití zvítězily. Ochutnal a nepřestal, až byl nasycen. Později s jistotou tvrdil, že nejlepší kousky byly z prsíček. Tak v táboře smrti přežíval a čekal, až jarní slunce rozpustí sníh. Udržoval oheň, krájel a opékal. Krájel ze všech. Používal řeznický nůž Franka Millera. Prohledal všechny mrtvoly a vzal všechny peníze, které našel. Našel slibný obnos a utvrdil se v jednom. A to bylo to, že nebožtíci už prachy nepotřebují.

Nastal čas, kdy ze sněhu tekly pramínky a rašila nová zelená tráva. Byl čas vyrazit. Nakrájel si pruhy masa pro případ, že by nic neulovil v údolí, a brzy dorazil do indiánské agentury. To byl úřad pro řešení a také urovnávání indiánských záležitostí. Agentura Los Piňos.

Na památku: Na začátku r. 1874 byli na tomto místě zabiti průkopníci, kteří zkoumali mineralní možnosti v horách San Juan Mountains.

Hora Mountain Bross - Je tam zlatý důl London Mine

A pod ní opuštěný důl

Al Packer ve vězení v Canyon City v Coloradu


Vybrala Hanka Hosnedlová

(pokračování)



Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

6861850

Melanž

  • Slavní světoví oslavenci

     

    * 19. 1. 1931 se narodila herečka Tippi Hedren, blonďatá kráska z Hitchcockových Ptáků nebo z filmu Marnie. Matka herečky Melanie Griffith (Podnikavá dívka, Konec Divokého západu) a babička herečky Dakoty Johnson (Padesát odstínů šedi, Black Mass: Špinavá hra).

     

    * 19. 1. 1946 se v Sevierville v americkém státě Tennessee narodila královna americké country, zpěvačka, skladatelka a herečka Dolly Rebecca Parton.

     

    * 20. 1. 1946 se narodil David Lynch - americký filmový scenárista, režisér, producent, malíř, hudebník, skladatel a performer. Významný představitel postmoderní kinematografie. Byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie za filmy Sloní muž (1980), Modrý samet (1986) a Mulholland Drive (2001). Sloní muž byl také nominován v kategorii nejlepší scénář. Vyhrál hlavní cenu na Filmovém festivalu v Cannes a v Benátkách.

     

     

    * 21. 1. 1941 se narodil Placido Domingo - tenorista, operní pěvec a dirigent, který se spolu s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem podílel na zrození legendy Tíí tenorů a přesunu operních árií na fotbalové stadiony.

     

     

    * 21. 1. 1956 se narodila herečka Geena Davis, (Thelma z Thelma a Louise, paní Littleová z Myšáka Stuarta Little),

     

    * 24. 1. 1941 oslaví osmdesátiny Neil Diamond. Celým jménem Neil Leslie Diamond. americký písničkář a skaldatel, který měl především v šedesátých až osmdesátých letech celou řadu hitů. Mnohé z nich známe i z českých verzí.

     

     

    * 25. 1. 1981 Alicia Keys

    Alicia Augello Cook se narodila na Manhattanu v New Yorku a pod jménem Alicia Keys je jednou z nejznámějších amerických osobností Rhythm and blues a soulu. Zpěvačka, skladatelka, klavíristka, hudební režisérka a producentka, filantropka, příležitostná herečka a spisovatelka.. V žilách jí koluje irská i italská krev po matce a jamajská po otci. Talentované děvče ve dvaceti opustilo vysokou školu a stalo se hudební profesionálkou. Debutovala albem Songs in A Minor (Písně v a moll - 2001) a za první týden se ho prodalo 235,000 kousků. Kritika byla nadšená, prodejci spokojeni. Následovalo album The Diary of Alicia Keys (2003), a následná velkolepá žeň Grammy v roce 2004: Nejlepší R&B Album, nejlepší ženský vokál v R&B (za If I Ain't Got You), nejlepší píseň R&B (za You Don't Know My Name) a nejlepší vystoupení v duu nebo skupině v R&B (za My Boo). Alicia je uznávanou umělkyní, která prodala 28 milionů alb a singlů a vyhrála mnoho cen - čtrnáct cen Grammy, jedenáct cen Billboard Music Award a tři ceny American Music Award.

     

     

    * 26. 1. 1961 se narodil fenomenální hokejista Wayne Gretzky

     

     

    * 27. 1. 1756 se narodil Wolfgang Amadeus Mozart, geniální sladatel, kterému jeho Pražané tak rozumějí...

     

    * 28. 1. 1936 se v New Yorku narodil herec, režisér a scenárista Alan Alda, který se zapsal do širokého povědomí televizních diváků na celém světě nezapomenutelnou rolí chirurga Benjamina Franklina Pierce s přezdívkou Hawkey v seriálu M*A*S*H (1972 – 1983).

     

     

    * 30. 1. 1951 se v Londýně narodil zpěvák a bubeník Philip David Charles „Phil“ Collins, zpěvák, držitel prestižních cen Grammy a Oscar. Obrovskou popularitu si získal už jako lídr hudební skupiny Genesis, kterou poté dokázal zužitkovat i coby sólový zpěvák.

     

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Kontakt: musicopen@email.cz