Místo posledního odpočinku prospektora Ala Packera.

Ukázky z knihy Al Packer očima prospektora, která vyšla česky ve Spojených státech

Al se rozhodl nevracet zpátky do Denveru. Nebylo by bez povšimnutí, že se vrací sám. Byl by terčem otázek a o to nestál. Zamířil do Utahu, kde ho nikdo neznal, a hodlal najít práci a přečkat zimu. Práci našel v měděném dole a měl za úkol odvážet kámen neboli hlušinu. Nejhorší práce na povrchovém dole. Jeho nadřízený byl Němec. Mluvil s lidmi velice hrubým způsobem. Ječel a vyhrožoval a neustále pobízel. Al neměl rád, když mu kdokoli chtěl dokazovat nadřazenost a snižovat jeho osobu. Takového jedince přímo nenáviděl a vřela v něm krev, kdykoliv s ním přišel do styku.

Al bydlel ve srubu s veselou holkou Jančou a dalším nájemníkem. Janča se k Alovi chovala nadmíru laskavě, neboť věděla, že Al se stane boháčem. Byla to ta samá Janča, která zapálila tomu nájemníkovi, co teď s nimi bydlel, chatu. Při večerním krmení dobytka převrhla petrolejku a za chvíli byla chata v plamenech. Nemilá a hloupá neopatrnost. Janča věděla, že Al se stal jediným majitelem zlatého dolu v horách Komářího pohoří. V pohoří vysoko nad osadou *Montgomery City, které se nacházelo pod průsmykem Hoosier Pass.

Al měl stále několik větších hrudek zeminy u sebe a jednoho dne vzal tuto zeminu po práci do místního salónu. Klidně nechal čumily hroudu okukovat. Později Janča jednu z nich odnesla k místnímu odhadci, který ji okamžitě koupil. Byla to zemina opravdu obsahující velké procento zlata. Velké procento barvy, tedy zlata.

Nejenže Al způsobil zlatou šuškandu, ale do Binghamu se dostaly zprávy o dalších nálezech v Coloradu. Muži vášnivě debatovali a někteří z nich se rozhodli, že se vydají do Colorada zakolíkovat svůj podíl. Bylo jich pět a utvořili partu s pevným odhodláním vyrazit. Vyrazit co nejdřív.

Dát se na pochod během několika dnů. Padla otázka, kdo je do Colorada dovede. Chtěli mít průvodce. Mladý Noon, zvaný Kalifornia, vykřikl: „Já už jednoho mám!“ Tím myslel Ala, neboť se s ním už poznal a věděl, že Al z Colorada přišel. James Humphrey zajásal: „To je úplně v pohodě. Nemůžem si víc ani přát.“

Wilson Bell s řezníkem Millerem byli další členové party. Bell byl společníkem Franka Millera, který vlastnil řeznický krám v místě zvaném Provo v Utahu. Také původem Němec. Všichni se vydali do Bingham kaňonu hledat Packera. V tomto kaňonu se dolovalo stříbro a měď. Panovalo rčení, že psíci mohou pouze mrskat ocasem nahoru a dolů. Do stran nebylo místo, tak byl Bingham kaňon úzký. Stavět domy se mohlo pouze podélně, kolem potoka. Ne do stran.

Dalším společníkem byl Israel Swan. Tento muž byl nemocný. Jeho zdraví bylo těžkou a prašnou prací podlomené. Měl ale zkušenosti ve zlatých dolech a okukoval později v salónu zlatou Alovu hroudu ze všech stran a podivně se šklebil. „Toto je velice dobrá zemina! Opravdu jsi našel bohatý zlatý důl?“ brebtal rozčíleně Swan.

James Humphrey a George Noon seděli v salónu u piva s ostatními a byli zticha. Swan začal znovu: „Nuže, hochu, pověz nám, kde jsi to našel. Proto jsme se tady sešli, abys nám vše pověděl a vysvětlil.“ Swan naléhal nedočkavě.

Al věděl, že zakrátko bude zpráva rozšířena kolem celého Bingham kaňonu, a netrvalo dlouho a ve městě každý věděl, že Al Packer našel zlato. A vědělo se také o tom, že se našla i další slibná místa, kde byla barva. Mluvilo se o tom, že bude otevřen kraj v pohoří San Juan. Po čase se tak opravdu stalo a území bylo otevřeno prospektorům. Všichni tedy měli na mysli zakolíkovat podíly a zbohatnout co nejdřív. Okamžitě byl odhlasován návrh jít směrem jihovýchodním, a to do pohoří San Juan. Al vůbec neprotestoval. Rozšíření zprávy o zlatém nálezu Alovi nevadilo. Bylo to v jeho plánu. Hodlal se vrátit ke svému dolu, který byl spíš poblíž Breckenridge, později. Nevadilo mu, že bude stovky kilometrů dál dole na jihu, dojde-li do pohoří San Juan. Bude ale v Coloradu a na sever se může vydat kdykoliv. Úmyslné rozšíření zprávy o nálezech zlata mělo i druhý důvod. Al chtěl, aby do Colorada vyšla silná výprava, která by měla lepší šanci a naději odrazit indiánský útok. Z tohoto důvodu chtěl, aby do Colorada jelo co nejvíce lidí.

Krajina v Coloradu

Jenže Chief Ouray a jeho kmen byli velice mírumilovní indiáni a o nějakém hubení bělochů nebylo řeči. Válečné sekery se nebrousily. Al nemusel lhát, když pověděl, že na připravovanou cestu nemá peníze. Peníze měl, ale falešné. Skuečnost byla taková, že se snažil udat falešnou bankovku v Binghamu a že ho tam strčili za mříže. Parta ho vyplatila u šerifa a vyzvedla z vězení. Požádali ho o poskytnutí služby průvodce, což s koženou tváří přijal.

Al jim neprozradil, že zná pouze kraj kolem Fairplay a Breckenridge, ale že nemá ponětí o tom, jak to vypadá v pohoří San Juan. V horách San Juan prostě nikdy nebyl.

Jediný, kdo měl prachy, byl řezník Miller. Ten se záhy rozhodl, že prodá krám. Bylo dohodnuto, že jeho investice mu budou vráceny z prvního výdělku na zlaté rudě. Několika panáky whisky zpečetili domluvu.

Jestli někdo tvrdí, že Alova výprava nebyla dobře připravena a zásobena, mýlí se. Všichni měli koně i nákladní. Měli nářadí, zbraně, střelivo i jídlo. Nemohli mít absolutně nedostatek. Zdálo se, že nic nestojí v cestě jít za zlatem a bohatsvím do Colorada. Zdálo se, že jejich sen nabývá reálné skutečnosti.

* Montgomery City byla hornická osada. Dnes na tom místě je rezervoár po osadě Montgomery pojmenovaný. Přes Hoosier Pass se dnes autem lze dostat do města Breckenridge. V této oblasti se totiž našlo zlato a je tam dodnes.

Ať už byl Packer vinen čímkoliv, jeho nevšední osud měl řadu fanoušků, kteří dokonce vytvořili klub. Na snímku přihláška do tohoto speciálního spolku.

Oficiální pozvánka na Packerovu popravu v Lake City, ke které ale nedošlo.

Jednoduchá mapka znázorňuje trasu Packerovy skupiny zlatokopů, která skončila tak tragicky.

Vybrala Hanka Hosnedlová

(pokračování)