Před pětapadesáti lety se definitivně ustálila slavná sestava Beatles. Podle některých médií 18. srpna 1962, podle jiných v září toho roku po návratu kapely z tradičního angažmá v Hamburku nastoupil na místo bubeníka Ringo Starr. Přesněji - poprvé vystoupil s Beatles.

V srpnu 1960 přivedl Paul McCartney bubeníka Pete Besta.  Podle pamětníků „nehrál příliš obratně, ale obstojně“. Best s kapelou absolvoval všechna tři hamburská angažmá – už to první v roce 1960 bylo pozoruhodné: úřady vypověděly kvůli nízkému věku George Harrisona, o týden později Paul s Petem zřejmě nechtěně podpálili byt, z kterého se stěhovali. A byli rovněž vyhoštěni. Pořád byli barová kapela, ale upevňoval se základ další úžasné kariéry. Nahrávání se zpěvákem Tony Sheridanem, seznámení s manažerem Brianem Epstainem…

Třetí ukázka ze stejnojmenné knihy nakladatelství Academia

Do Jihlavy

V jedné bufalobilce se uvádí: „Kdekoliv jsem se ve Spojených státech setkal s Čechy, byli to mužové chrabří...“ – prohlásil Buffalo Bill – „...a kdykoliv v nebezpečí jsem si přál mít po ruce nějakého Čecha!“ Mohli bychom proto očekávat, že tento znalec bojových tradic husitské slávy vzdá hold potomkům Žižkovým přinejmenším tím, že se z Brna vydá do žírných krajů Českého království, předvede své umění v Českých Budějovicích, poputuje do české Plzně a odtud do zlaté matičky všech Čechů.

Autoři knihy Miroslav Čvančara a Jaroslav Čvančara

Druhá ukázka ze stejnojmenné knihy nakladatelství Academia

V Brně

Časně ráno v sobotu 11. srpna zahlédl strojvůdce prvního vlaku vzdálené obrysy hradu Špilberku a sbíhající se řečiště Svitavy a Svratky. A zanedlouho již lokomotiva vjížděla do svahy obklopené kotliny, v níž se rozkládalo historické jádro Brna. Živé středisko mnoha továren, křižujících se železničních tratí a místních tramvajových linek.

Ukázka z pozoruhodné knihy Miroslava a Jaroslava Čvančarových, kterou v rozsahu 363 stran a v bibliofilském nákladu vydalo pražské nakladatelství Academia. Kniha pojednává nejen návštěvu Buffalo Billa s jeho Wild West Show v zemích Českého království v roce 1890, věnuje se i životu a dílu muže, který toho dokázal daleko víc, než jen střílet bizony.

Josef Malina, Pavel Malina a Pavel Petržela - Páca

Z Vokounova červnového kalendária

* 2. 6. 1902 Vladimír Ležák – Borin – novinářský pseudonym Otto Rikin – za I. sv. války v Cizinecké legii, po r. 1918 prozaik, dramatik a satirik; sekretář boxing kroužku (30. léta); publicista v komunistickém tisku (např. v teoretickém orgánu Komunistické internacionály mládeže instruktivní článek Práce mezi trampy), v trampské hlídce Rudého večerníku a v časopise Tramp (1929 –1931); po návštěvě SSSR v roce 1934 přešel do nakladatelství Melantrich a psal do Českého slova; v roce 1939 emigroval do Anglie, po II. sv. válce žil v Austrálii – v Melbourne vydal v roce 1959 anglicky svou knihu Vykořenění (The Uprooted Surrive); poté žil ve Skotsku a v Rakousku; zemřel při návštěvě Československa v roce 1970;

„Ten, kdo tvrdí, že něco v životě našel na sto procent, asi nemá pravdu. Tak je to i s lidovou písničkou. Copak ji můžeme najít? Vždyť je to pouť a ta pouť někde začíná a někde končí. Někdy vede ta polní cesta, po které všichni jdeme, do kopce, někdy zase z kopce. Hodně strmě, když před tím člověk lehce vystoupá.

Jindra Čapek (1953) patří k renomovaným ilustrátorům, kteří si vybudovali na knižní scéně neoddiskutovatelné přední místo. Narodil se v Českých Budějovicích a po poměrně složitém životním oblouku se na jih Čech zase vrátil – tentokrát ale do Českého Krumlova. Do dnešního dne ilustroval okolo sedmi desítek knížek, dokonce napsal i texty pro dvě pohádkové publikace. Tím ovšem výčet jeho tvorby zdaleka nekončí – má na svém kontě i spoustu plakátů a jiné užité grafiky, ale také řadu zajímavých obrazů.

V zámeckém skleníku malebného moravského městečka Boskovice uspořádal Martin Krajíček na začátku dubna první mezinárodni mandolínový festival. Pozval si na něj světoznámého mandolínového virtuóza Radima Zenkla, slovenského hráče na mandolínu Jozefa Scheinera s kytarovým mágem Peterem Luhou (se kterým společně se Stankem Palúchem, Miškem Vavro, Peterem Szabadosem a dalšími natočili vynikající album Perinmama), skupinu Jumper Cables s Michalem Kuncem, Petra Vrobela a další.

Zdeněk Šmíd (v popředí) při natáčení seriálu ČT Proč bychom se netopili

Z Vokounova květnového kalendária

* 2. 5. 1917 Jaroslav Moravec – skladatel; textař (píseň Hm, Hm - hudba L. Korbař, Je na západ cesta  dlouhá - hudba L. Korbař, text Nevěrná Rosita - hudba J. Malina, Otloukej se, píšťaličko - hudba K. Běhounek, Pár kouzel znát - hudba Emil Ludvík, Psáno je ve hvězdách - hudba Alfons Jindra, Promluvit s ní - hudba Alois Wolf, Sladce mě líbej - hudba Alfons Jindra, Valčík na rozloučenou – hudba Robert Burns, Vlající šátek - hudba L. Korbař, Za modrým obzorem – hudba Jiří Prášek)