Co napsala Elvíra ( 2)

Jak jsme založily osadu.

Seděly jsme se sestrama v kavárně, kam jsme chodily proto, abysme si mohly říkat jak moc se nudíme a vůbec jakej je život otrava a kuly jsme plány do budoucna.
A do té kavárny přišel toho večera trapér Hans, přisednul a začal: „ Jé, holky, založit osadu není jen tak, to chce udělat nějaký čin, někam dojít nebo tak.“

Tak jsme mu řekly, že děkujeme, zaplatily a šly. Byl březen a plno sněhu. Zvlášť na horách. Brodily jsme se tím nočním lesem po kolena ve sněhu až na jeden ošklivej seník se špinavým senem a tam v temný noci jsme zakládaly dívčí osadu a slibovaly si věčný přátelství, věčný toulání, přísahaly jsme, že nikdy nebudeme pít a že se budeme vůbec chovat slušně.

Domů jsme došly pak došly až za ranního svítání a doma nás přivítala rozezlená maminka a postel.

(MS 36/1977)

Byt plný písniček

Největší a nejrozsáhlejší archiv trampských písní, více než 10 000 gramofonových desek s romantikou a zábavnou tématikou i kartotéku velikosti šatníku se všemi potřebnými i nepotřebnými muzikantskými údaji vlastní, opatruje a pečlivě doplňuje kamarád Merry z osady Ohio na Sázavě. Jedinečná sbírka trampské muziky, zejména notový materiál, mu zaplňuje byt od podlahy do stropu. Není divu, že často zaklepou na dveře lidé z televize, rozhlasu, pracovníci hudebních redakcí nebo kapelníci nejrozmanitějších souborů.Tu o radu, tu o informaci či přehrávku nebo přepsání nějaké, jinak už nedostupné, melodie. Obětavý a veselý sběratel, občanským jménem Míra Červenka, se dožívá šedesáti let, tak ať má do této ojedinělé a o to záslužnější práce ještě hodně sil.

Grizzli ( MS 37/1977)

Talent na osadě

Upoutal mne článek v MS č. 32 o sedmnáctileté dívce, která zvítězila v plaveckém závodě Štěchovice – Praha .Chtěl bych napsat o běžeckém výkonu devítileté žákyně berounské školy, kde zatím absolvovala dvě třídy se samými jedničkami. Její táta Franta je řidičem, máma Ivana prodavačkou v Jednotě. Prázdniny tráví Petra Králíková na chatě v Údolí oddechu na Kačáku, kde místní osady od jara do podzimku pořádají sportovní tunaje, soutěže a závody. Nejpopulárnějším běžeckým závodem je „ Běh kamarádství osadami Kačáku“ na trati zhruba 9 km. Každý rok jej pořádá jiná osada a v závodě startují týmy rodin – dědové, babičky, synové, dcery, vnuci, každý, kdo má nohy. V letošním šestém ročníku byla např. rekordní účast 219 startujících . Petra začala běhat závod loni a skončila mezi 49 dospělými závodnicemi dvanáctá v čase 1:05,25 hod. Letos zaběhla stejnou trať za 52:39 min., zlepšila se témět o třináct minut, překonala traťový rekord žen a první dospělou závodnici za sebou nechala o dvě minuty. Jen proto, že pořádající osada Batalion vypsala společnou kategorii chlapců a děvčat, odsunuli ji o dva roky starší chlapci na třetí místo. Pozoruhodné je i to, že mezi 219 startujícími skončila na 32. místě. Je to, myslím, výkon pozoruhodný a je nejlepší potřeba o podobné talenty pečovat.

Dandy ( MS 37/12977)

Zase úpění na Úpě

Třetí ročník Úpění na Úpě přinesl účast 22 borců na 15 nafukovacích plavidlech netušených konstrukcí. Tradiční zima a ledová voda si vyžádaly své oběti, a tak od startu u Šiškovny do cíle na Viktorčině splavu dojelo pouze třináct nejodolnějších. Nejrychleji Špendla z T.O. Kožený prapor v traťovém rekordu. Večerní oheň na místě startu prohřál zmrzlé údy a vrátil veselý úsměv do tváří účastníků, kteří jistě nezapomenou na tvrdý,ale krásný sportovní zážitek a příště pojedou zas.

Bimba ( MS 38/1977)