Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Igor Zítra má svátek Olivie a Oliver

Bizoni

Bizoní výroční tlachání

Ačkoliv táborská osada Černý bizon již před pár roky přendala své pravidelné výroční potlachové ohně z hlubšího podzimního termínu na srpen, dešťová víla je věrně následuje i po této změně. Zatímco loni se nebeské pumpy skutečně snažily a neskutečné antré šmolkově modrého nebe přišlo až těsně před zapálením ohně, letos, na 47.potlachovém ohni, se drobné přeháňky přetahovaly nejdříve s útěšným sluníčkem a pak s nesmělými hvězdami, aby potom s úderem půlnoci spustily silnější mokrý kalibr.



Kemp nad Smutnou

Přesto se bizoní jubileum na říčce Smutné u Bechyně vyvedlo včetně sobotních odpoledních sportovních her a soutěží, sešlo se na sedm desítek kamarádů, přijely i každoroční účastnice ze Slovenska. A ve večerním kruhu kolem ohně nechyběla ani trampská omladina a dokonce ani batolata ve věku necelého roku (Arturova líheň třetí generace). A myslím, že systém volné zábavy, který šerif Eda vyhlašuje po klasickém zapálení ohně a vzpomínce na kamarády, kteří odešli trampovat na nebeské chodníčky, je dobrý nápad. Hudební prezentace je tím pádem poměrně pestrá a masovější a volně je vkládané i veselé vyprávění. Kdyby se ale měla tahle slovní disciplína hodnotit, dala bych rovných sto bodů kamarádovi Blonďákovi. Ten totiž přispěl skutečně vtipnou odžitou osobní příhodou a naprosto originálním a přitom i dětskému sluchu přístupným vtípkem, který jsem si kupodivu jako jediný i zapamatovala. Ostatně už sama přezdívka tohoto kamaráda ze Soběslavska je vtípkem – jméno Blonďák pro kluka černošského původu hovoří už samo o sobě... A to nemluvím o narážkách na „černý“ humor. Už jsem se na vandru setkala i s Japoncem, Mongolkou a také s Vietnamkou, skutečným indiánem a různými dalšími národnostmi bílé pleti, ale tenhle černoušek mne dostal, protože nejenže mluví stejně perfektně česky jako my, ale i zpívá při kytaře trampské písničky – prostě je náš... A navíc je i velice milý a zdvořilý. Moc ráda ho budu na trampských chodníčkách potkávat i v budoucnu, pokud mi to Pajda dovolí...

Hanka Hosnedlová

Paběrky - vzpomínka na léto


Inovace v Carpe Diem

První zářijovou neděli byl tradiční koncert skupiny Sekvoj v pražském klubu Carpe Diem, tentokrát ( a pro celou letošní sezónu) inovovaný o vystoupení hostovské kapely, které tak Sekvoj může oplatit pozvánku a hraní.Z Kutné Hory přijeli Brzdaři, bluegrassové, ale i gospelové potěšení . Zatímco Sekvoj oslavila už v loňském roce třicetiny, Brzdaři mají v křestním listu letopočet 1972 a byla to palba, jakou si vinohradský hudební klub i jeho věrní diváci zasluhují. Hostem tentokrát byl čerstvý sedmdesátník Jupp, ovšem na toho ing. Michal Konečný rozhodně nevypadá a posluchači velmi živě reagovali na každé jeho slovo, ať se týkalo Českokrumlovského festivalu, Vladimíra Merty, Gustáva Husáka, který nebral trampské stopaře, Trapsavce, Juppových knížek nebo kteréhokoliv jiného tématu, do něhož tento Guru českého folku ( jak se jmenuje výstava, kterou Juppovi uspořádali v obci kde bydlí, v Sázavě) ve svém vyprávění zabrousil. Původně nominovaný Vladimír Čech bude v Carpe Diem jindy a určitě to zase bude pěkný večer, v němž Sekvoji patří druhá polovina a stále víc posluchačů se odvažuje s kapelou zpívat, jak to k Táborovému ohni patří.

( do)

Nová hra


Ohlédnutí za Chlumeckým Gulášem

Bylo vedro jako na Sahaře, přípravné práce na hudební podvečer a noc vrcholily. Nervozita – jak to vše letos dopadne – byla přítomna ostatně jako každý rok.

V 17 hodin zahájení a s ním kapela EKG M. Trampská muzika se nesla nad chlumeckou zelení, lidé pozvolna docházeli. Místa bylo dost a přicházely první komentáře: „Už je tu Cop?“, „ Kdo to teď hraje ?“ apod. Kapela A JE TO, tři děvčata z Prahy snesla kritiku od ortodoxního trampa,ale jedna paní holčičí trio chytla u občerstvení se slovy „Holky vy máte tak hezký texty!“ Prostě co člověk, to názor, tak je to správně a takový je život.Členové kapely COP dorazili na svých motorkách, hráli s plným nasazením a jako vždy to obecenstvo umělo bouřlivě ocenit. Děčínská kapela WOMIŠTĚ se rozhodně nedala zahanbit a ústečtí BLUE EYES se také nezalekli. A skupina NÁPLAVA ? Tradiční, milé.

Pár nepříjemných chvilek bylo kolem placení vstupného. Sto korun je pro jednoho moc, pro druhého málo, ale princip je pro každého stejný: za zábavu je třeba zaplatit. Vše stálo dost práce i nemalé úsilí , bohužel, koruny jsou naším platidlem. Děkujeme všem, kteří pochopili a nereptali. Skupina WORKERS jídelníček naší hudební nabídky uzavírala a podle reakcí publika byla příjemným zakončením všech hudebních chodů. Hudba a radost až do rána, tak by se dalo charakterizovat to, co následovalo po oficiálním zakončení Chlumeckého Guláše. Pořadatelé s návštěvníky i hosty se zamíchali, mezi sponzory bylo rozděleno 60 volných vstupenek, guláš, který vyráběl pan řezník Vacek, byl super, řízečky firmy Jambor čerstvé, pěkné, chutné, nápoje tekly proudem. Tak zase za rok u pokladny, ahoj !

LUĎA

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6654016

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz