Jedním z iniciátorů akce byli The Plastic People of the Universe

Čeští hudebníci se postavili na stranu vězněné skupiny Pussy Riot, jejich názorů a  jejich práva svobodně názor vyjádřit. Koncert s názvem "Už zase zavírají muzikanty", iniciovaný  skupinami Plastic People a Už jsme doma proběhl v pražské Lucerně Music baru.

České skupiny "The Plastic People of The Universe" a "Už jsme doma"  se rozhodly  uspořádat koncert na podporu uvězněných hudebnic. Obě skupiny nezapomněly, jak čelily v dobách totality perzekuci ze strany mocenských orgánů a nacházejí paralelu v nynějším soudním stíhání členek skupiy Pussy Riot.

Tři členky Pussy Riot - Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová jsou obviněné z výtržnictví kvůli únorovému happeningu v centrálním moskevském kostele. Hrozí jim až sedm let vězení. Moskevský soud drží hudebnice stále ve vazbě.

Organizátoři koncertu usilují o propuštění a osvobození ruských hudebnic. Miroslav Wanek upřesňuje: "Nejkrásnějším výsledkem by bylo, kdyby je propustili co nejdříve a my mohli zorganizovat společný koncert buď v Moskvě nebo tady v Praze. Asi to tak brzo nebude,ale věřím, že jednou k tomu určitě dojde. Já jsem s nimi v přímém kontaktu a tato akce je velice posiluje, jako ostatně všechna ta nesmírná podpora z celého světa."

Pozvání na koncert přijala celá řada hudebních osobností. na benefičním koncertu vystoupily kromě organizátorů skupiny Vlasty Třešňáka, Čokovoko, Kopir Rozsywal Bestar, Echt! a pianista Filip Topol.

Filip Topol

Už jsme doma

Sami čeští hudebníci vyzvali své kolegy hudebníky na celém světě k následování. Umělecký vedoucí skupiny Už jsme doma Miroslav Wanek: "V minulém týdnu jsem obesílal také  kolegy v zahraničí a vyzval je k organizovanání podobných akcí. Něco se chystá v Knitting Factory v New Yorku, něco v San Franciscu, naše spřízněné kapely ve Francii již podobné akce organizují celý březen a ozvali se mi kapely z Nového Zélandu a z Japonska, že o té kauze vědí a že se pokusí také něco udělat".

Anglický dramatik Tom Stoppard, který je v úzkém přátelském kontaktu se skupinou Plastic People, zaslal pořadatelům podporu v následujícím znění:  "Je smutné, když velká silná země jedná jako malá a ustrašená. Svoboda znamená moci se svobodně vyjadřovat, kritizovat, postavit se na odpor, nebo nezanemná skoro nic. Stíhání skupiny "Pussy Riot" působí dojmem nostalgické touhy po samovládě". Tom Stoppard."

Organizátoři koncertu usilují o propuštění a osvobození ruských hudebnic. Miroslav Wanek upřesňuje:

"Nejkrásnějším výsledkem by bylo, kdyby je propustili co nejdříve a my mohli zorganizovat společný koncert buď v Moskvě nebo tady v Praze. Asi to tak brzo nebude,ale věřím, že jednou k tomu určitě dojde. Já jsem s nimi v přímém kontaktu a tato akce je velice posiluje, jako ostatně všechna ta nesmírná podpora z celého světa."

Zcela zaplněný Lucerna Music Bar vytvořil atmosféru muzikantské soudržnosti a tak naplnil představu organizátorů o opravdové podpoře zavřených muzikantek. Krátké přestávky pro přestavbu mezi jednotlivými skupinami byly vyplněny klipy a ukázkami z koncertu v moskevském chrámu, který byl násilně ukončen, spolu s písní o Putinovi, která opravdu nebyla oslavná. Během koncertu byly v předsálí umístěny podpisové archy petice za propuštění Pussy Riot.

Vlasta Třešňák se svojí skupinou

Čokovoko

PETICE ZA PROPUŠTĚNÍ ČLENEK SKUPINY PUSSY RIOT.

POTREFENÉ RUSKO KEJHÁ

Existuje indiánský kmen, který odsuzuje hněv. Jeho členové tento postoj dovedou často až do krajnosti, kdy se trestá ne ten, kdo něco provedl, ale ten, kdo se pak na něj rozzlobil.

V takzvaných civilizovaných zemích je bohužel hněv a zášť stále na denním pořádku.

Nedávno se několik dívek rozhodlo vyjádřit svou nespokojenost happeningem a v hlavním moskevském chrámu zazpívalo „punkovou modlitbu“ vyjadřující znechucení z propojení církve s vládou, patriarchálního uspořádání ruské společnosti a utlačování menšin, za což hrozí těmto mladým matkám odnětí svobody až na sedm let. Výtržnictví je paragraf srovnatelný se špatným parkováním, za které je absurdní inkasovat sedmileté vězení. Ptáme se, proč se vláda, která je přesvědčená o své bezúhonnosti, brání tak drasticky kritice svobodomyslných lidí i když vyjádřené poněkud vyhroceným způsobem. Cesta od moskevského speaker´s corner, kde může říct kdo chce co chce k několikaletému uvěznění pro toho, kdo se svobodně vyjádřil, se zdá být podezřele krátká.

Situace kolem této kauzy nápadně připomíná atmosféru v roce 1976 po koncertě v Bojanovicích. Tato oslava se stala až o měsíc později záminkou pro razantní vystoupení proti příznivcům undergroundu, kdy skončilo postupně ve vazbě devatenáct osob obviněných z výtržnictví. Stejně tak jako se členky Pussy riot označují za „zneužité žebračky“, byli i tito umělci v dezinformační kampani vykreslováni jako narkomani a příživníci. Stejně tak, jako teď, i tenkrát bylo některými umělci sepsáno Prohlášení, kde stálo: „Budou-li bez povšimnutí odsouzení mladí lidé s dlouhými vlasy za svou nekonvenční hudbu jako kriminální delikventi, pak o to snadněji mohou být zítra odsouzeni kteříkoliv jiní umělci za své romány, básně, eseje a obrazy…“

Mezitím uplynulo více než třicet let a my začínáme být svědky podobných přehmatů.

Stěny vězení jsou tenké a my skrze ně posíláme výraz naší solidarity s mladými lidmi, které se odvážili vyjádřit svůj názor, což už bohužel v dnešní době nebývá zvykem.

Za skupinu The Plastic People of the Universe

Eva Turnová, Vratislav Brabenec, Josef Janíček, Jiří Kabeš, Joe Karafiát, Jaroslav Kvasnička

http://www.facebook.com/Uzzasezavirajimuzikanty

Kopir Rozsywal Bestar

The Plastic People of the Universe

V předsálí byly petiční archy

Foto: František Heřman