www.blueeffect.cz

No co vám budu povídat, dvanáctýho května k nám do Rataj nad Sázavou přijel mistr všech kytárovejch hraní Radim Hladík se svým skvělym bigbošem, kerýmu všichni řikaj Blúefekt. Radima znám bratru asi třicet let, ještě z doby, kdy sem dělal tak ňák bokem dramaturga a produkčního v jedný vosobě v kdysi slavnym jé zet dé Slušovice, ale dycky sem si řikal tendle frajer je na čundr moc nóbl, to neni žádnej správnej špinavej kotlik, nevim, jak si s nim budu rozumět.

Ale vod začátku. Asi štyry roky po tom, co sem s tim lampasákem vykšeftoval ty mý první kanady sem připravil program pro starýho Čubu, tenkrát přecedu jezeďáků ze Slušovic, jo, z těch Slušovic, kde bylo nemravný a skoro na vyhození se zeptat při nástupu do práce na vejplatu, a dyž k tomu došlo, tak ti řekli že maj takový heslo miljón korun je miljón hodin po koruně, tak makej a radši se neptej. Tak do tohodle kotle sem dotáh Radima Hladíka asi s Kellnerem, Křemeňákem a Havlíčkem, ale třeba s nim byla jiná muzikantská sestava, to je fuk, už je to dávno, a hlavně že jim to supr hrálo. Tenkrát sem za to dostal vod mý krásný Slušovický šéfový Jany prémii kartón cigár s velbloudem, a na ty kamelky sem zbalil takovou kočku moravskou, no fakt ani půl slova nekecám.

Ale před tim slušovickym koncertem sme s tim Hladíkem a jeho tlupou seděli v ňáký nálevně v Gottwaldově, kerýmu sme hrdě řikali Zlín a já povidám vodešla mi kytára a ten Radim hned no mám tu kámoše, má na prodej senza džambo a já se úplně zhroutil, páč začátkem vosumdesátejch mít džambo to bylo úžasný. A tak sem vod gottwaldovského opraváře kytár koupil za pár korun džambo, do kerýho někdo udělal ďouru i zezadu a ten chlápek to vopravil a já měl kytáru, kerou tenkrát měl snad jen ňákej Nedvěd a já.

¨

Radim Hladík, Václav Zima, Honza Křížek




Radim Hladík

Ale proč to řikám. Dyž ty klucí s Hladíkem přijeli do Rataj, tak si dali zkoušku. Vzali si svý elektrický kytáry a sedli si pod strom na takový poloshnilý lavičky, co tam v Ratajích máme, páč nemáme na nový prkna. A na ty svý vzácný elektrický nástroje hráli bez eletriky, jen tak jako dyby byli na čundru a fakt pod tim stromem k tomu na plný pecky zpívali na celý Rataje jako někde u vohně. No a dyš do těch kytár večer pustili v Pivovárku eletriku, tak to byl takovej nářez, že i já sem čuměl, kde se to v tom starym Hladíkovi vomládlym muzikou bere.

Při koncertu za mnou přišel muj kámoš Mirek a povídá sakra toho chlápka znám, ten si mně jednou pozval na vopravu plynovýho kotle a u toho Junkrse mi říká: dyš ten kotel zapnu, tak slyšim jednočárkovaný As. Tak sem se trochu lek co von je zač a von to byl tendle frajer z jeviště, kerej má absolutní sluch a fakt mu z Junkrsu ten kotel vyměnili za bezhlučnej. No co vám budu povídat…

Foto: Otýlie Diatková