No, co vám budu povídat, tak v těch Ratajích kdysi Hrazenejch, dneska nad Sázavou se jedna moje céra seznámila s takovym chlápkem prej vod Teplic, nebo tak ňák, a ten mi na podzim povídal hele, já sem v těch Teplicích hrál s takovym mně podobnym frajerem, říká si Xavier Baumaxa a já mu na to řikám no toho znám, dělal sem produkci Náměšti na Haný na fesťáku Zahrada a tam sme ho měli a byla s nim docela prča.

No a ten muj skorozeťák hned vzal telefon, tak je akční, a zavolal mu a von, ten Xavier, že vo Ratajích už slyšel a ať mu prej řeknu termín. Tak já jako jo, a koncem dubna fakt přijel takovej docela i sympaťák, žížnivej jak já a táhnul kytáru v takovym kdysi lehce zánovnim folksvágnu, a tak sme ho asi v půl devátý vyhnali na pódium a von tam pak přes tři hodiny hrál na kytáru, někdy tu kytáru doprovázel na hubu a chvílema hrál jenom na hubu. A předved tam hromadu skvělejch českejch muzikantů, von je nenapodoboval, von jima byl: třeba mýho skvělýho kámoše Laca Décziho z bratskeho Slovenska a ten byl tak dokonalej, že dyž sem zavřel voči, tak sem Laca viděl na Karlovarskym jazzovym festivalu ještě za komoušů, viděl sem ho jak stojí s trumpetou na báru v Pošťáku a troubí, jeho kluk, kerýmu se řiká Vajco ho podpírá aby neupad a jejich psisko Celulla leží hluchá jak patróna před basboxem a chrní jako by tam byl největší klídek. A pak sem ty voči votevřel a ten Laco tam byl furt, akorát že neměl trumpetu, to ten Baumaxa hrál na hubu.

A pak tam se mnou stál u báru až do rána a čekal na ten první pacifik s těma vostatníma, kerý z Rataj nemůžou vodjet v noci, protože ňáký chytro vod kolejí zrušilo vláček flamendrák, kerej v noci popojížděl se všema božíma vopilcema vod zastávky k zastávce, aby se vrátili včas k mamčám domu a ty neměly zbytečný kecy třeba no zase si přišel až ráno ty dobytku, ale to víte, dyš to chlápkovi řeknete hned jak příde domu z hospody, tak je mu to šumák, protože je nalitej.

Tak takhle byl ten Baumaxa skvělej, no co vám budu povídat…

Ota Kmínek

Svůj smysl pro humor projevil Xavier i při tombole o metr piv (vlevo autor textu)

Foto: Otýlie Diatková