V 21. čísle týdeníku Mladý svět v roce 1962 vyšla v rubrice Dopisy čtenářů básnička jistého Jaromíra Nohavici z Ostravy, nazvaná Věci kolem nás. V archívech ji objevil dlouholetý redaktor tohoto časopisu Honza Dobiáš, který v té době v Mladém světě ještě ani nepracoval - jako redaktor deníku Československý sport si odbýval základní vojenskou službu. Po jejím skončení mu nové místo nabídl jeho dosavadní redakční kolega Jiří Černý, který mezitím přešel do Mladého světa. Ano - významný hudební kritik Jiří Černý byl původním povoláním sportovní novinář. Honza Dobiáš, v 80. letech šéfredaktor měsíčníku Melodie, také. Není to svědectví o univerzálnosti sportu, spíš svědectví o talentu a hledání životní cesty.

Mimochodem - Jirka Černý byl několikanásobný Železný muž, Honza Dobiáš se prosportoval životem až k poctě, že směl tykat prezidentovi - s Václavem Klausem hrávali basketbal.

Na básničce, kterou přinášíme, je pozoruhodná jiná věc: tento třeskutě dospělý  text napsalo dítě. Jaromír Nohavica se narodil v červnu 1953 v Ostravě, báseň vyšla v květnu 1962 - to Jarkovi nebylo ještě ani devět let. Na druhé straně - Jarek napsal první písničku, tedy hudbu i text, v osmi letech. A zde je ta báseň zázračného dítěte z Ostravy, které svůj talent věru nepromarnilo. 

Věci kolem nás

Zavírám okno. Ale skulinami

vniká tu zima. Komín nemá tah.

Chléb nedopečen. Nedobrý je, slaný.

A víno kyselou chuť po trnkách.

Sklenáři, nepevný tvůj klih.

Kominík rychle odbyl svoji práci.

Moc brzy pekař chleba z pece zdvih.

Vinaři, málo vína lisoval jsi.

Dívka mi asi brzy uteče.

Hosté se nad sklenicí šklebí.

A já mám chuť

zakončit tuto báseň bez pointy,

ať nad ní kroutí hlavou

všichni ti, co zapomněli

pro koho okna sklili,

chléb pekli

a lisovali víno.