Áda Vodrážka s manželkou

Sto pět svíček by bylo letos zaplálo při vzpomínce na jubileum Ády Vodrážky, někdejšího člena legendárních Westmenů a autora jedné z nejpopulárnějších trampských swingovek, kterou známe pod názvem Šilhavý mariňák. Tahle písnička se rychle rozšířila mezi vyznavači kouřových signálů, ale bez problémů přeskočila i na oficiální pódia a kotouče tehdejších černých vinylových desek.

Hudbu k písničce Vláček napsal Tišnovák Miloš Sysel zvaný Sir, textem, sólovým vokálem i hereckým výkonem obdařil Jiří Jordán Vobora, frontman legendárních brněnských Rowers. Vystupují málo, zato je to pokaždé událost. Rowers totiž nejsou jen talentovaní nositelé swingového dědictví, na skvělé úrovni udržují i tradici sborového vokálu. Píseň Vláček je z připravovaného společného CD V očích stáda koní... , které vyjde letos na podzim. Pointa klipu, jak záhy uvidíte, je rovněž taková rowerská. (ňuf)

Konec minulého roku (1970, pozn. red. Music Open) dal jasnou odpověď na otázku, která už po mnoho měsíců trápila všechny fanoušky pop-music. Jaká je budoucnost Beatles? Různé nepotvrzené zprávy naznačovaly, že legendární anglická skupina je na rozpadnutí a skutečnost, že se čtyři „brouci“ neukázali již dlouhou dobu pohromadě, tyto zvěsti podporovala.

Před pětapadesáti lety se definitivně ustálila slavná sestava Beatles. Podle některých médií 18. srpna 1962, podle jiných v září toho roku po návratu kapely z tradičního angažmá v Hamburku nastoupil na místo bubeníka Ringo Starr. Přesněji - poprvé vystoupil s Beatles.

V srpnu 1960 přivedl Paul McCartney bubeníka Pete Besta.  Podle pamětníků „nehrál příliš obratně, ale obstojně“. Best s kapelou absolvoval všechna tři hamburská angažmá – už to první v roce 1960 bylo pozoruhodné: úřady vypověděly kvůli nízkému věku George Harrisona, o týden později Paul s Petem zřejmě nechtěně podpálili byt, z kterého se stěhovali. A byli rovněž vyhoštěni. Pořád byli barová kapela, ale upevňoval se základ další úžasné kariéry. Nahrávání se zpěvákem Tony Sheridanem, seznámení s manažerem Brianem Epstainem…

Třetí ukázka ze stejnojmenné knihy nakladatelství Academia

Do Jihlavy

V jedné bufalobilce se uvádí: „Kdekoliv jsem se ve Spojených státech setkal s Čechy, byli to mužové chrabří...“ – prohlásil Buffalo Bill – „...a kdykoliv v nebezpečí jsem si přál mít po ruce nějakého Čecha!“ Mohli bychom proto očekávat, že tento znalec bojových tradic husitské slávy vzdá hold potomkům Žižkovým přinejmenším tím, že se z Brna vydá do žírných krajů Českého království, předvede své umění v Českých Budějovicích, poputuje do české Plzně a odtud do zlaté matičky všech Čechů.

Autoři knihy Miroslav Čvančara a Jaroslav Čvančara

Druhá ukázka ze stejnojmenné knihy nakladatelství Academia

V Brně

Časně ráno v sobotu 11. srpna zahlédl strojvůdce prvního vlaku vzdálené obrysy hradu Špilberku a sbíhající se řečiště Svitavy a Svratky. A zanedlouho již lokomotiva vjížděla do svahy obklopené kotliny, v níž se rozkládalo historické jádro Brna. Živé středisko mnoha továren, křižujících se železničních tratí a místních tramvajových linek.

Ukázka z pozoruhodné knihy Miroslava a Jaroslava Čvančarových, kterou v rozsahu 363 stran a v bibliofilském nákladu vydalo pražské nakladatelství Academia. Kniha pojednává nejen návštěvu Buffalo Billa s jeho Wild West Show v zemích Českého království v roce 1890, věnuje se i životu a dílu muže, který toho dokázal daleko víc, než jen střílet bizony.