Falešná karta

Už popáté jsme se letos sešli na Bobování v Hrobu. I tento rok tu byl velký počet lidí, dokonce si myslím, že o něco více, než předchozí roky. Atmosféra byla jako vždy perfektní a velmi příjemná. Hned na začátku jsme měli možnost vidět malého Danečka, který zvědavě postával v popředí u pódia, kde zkoumal odposlechy a reprobedny.

Písničky Slávka Janouška by se měly předepisovat v ordinacích pediatrů, soudí autor

Poslední týden jsem měl hudební a nechci si to nechat pro sebe :-)

Jan Krůta na fotografii Kamila Rodingera

Novinář, básník a písňový textař Jan Krůta napsal s někdejším Zlatým slavíkem Daliborem Jandou na sto písniček, včetně jeho největších hitů. Rovněž vozil v kočárku jeho dceru Jiřinu a teď jí byl na křtu CD, ke kterému napsal text titulní písně. Dychtivý básník měl vůbec pilný týden – navštívil rovnou tři koncerty. Pod společným titulkem Tři do ucha vás v pondělí provede produkcí tria Vokobere (Vondráček, Kocman, Berka) v jehož rockovém až folkrockovém repertoáru potvrzuje šíři svého talentu zejména countryman Petr Kocman. A o Slávkovi Janouškovi Honza laskavě napsal, že je „staré dítě“, Vystudovaní kantoři a básnici si rozumějí.

Henry David Thoreau                    Oldřich Kovář                        Miroslav Jaroš - Skunk

* 2. 5. 1917 Jaroslav Moravec , skladatel; textař (píseň Hm, Hm - hudba L. Korbař, Je na západ cesta dlouhá - hudba L. Korbař, text Nevěrná Rosita - hudba J. Malina, Otloukej se, píšťaličko - hudba K. Běhounek, Pár kouzel znát - hudba Emil Ludvík, Psáno je ve hvězdách - hudba Alfons Jindra, Promluvit s ní - hudba Alois Wolf, Sladce mě líbej - hudba Alfons Jindra, Valčík na rozloučenou – hudba Robert Burns, Vlající šátek - hudba L. Korbař)

† 3. 5. 1997 Ing. Pavel Novák – Idol (šerif T. O. Půlnoční hvězda, Jihlava, 1957), textař (texty na hudbu Jiřího Jakeše - Jáhle - Boott Hill, Psanec, Pony Expres, Ty kamaráda máš); disident, politik, po roce 1989 zakladatel ČSSD, první přednosta Okresního úřadu v Jihlavě (od r. 1990)

BLÁTO Z UŠÍ NA LOKTUŠI

Tři přeplněné autobusy s pražskými horolezci mířily neznámo kam. Když zastavily, osazenstvo s překvapením a uspokojením konstatovalo, že se nachází v rozlehlém sále venkovského hostince v obci Loktuše na Turnovsku. Ne, k zvedání půllitrů nedošlo. Dvojice – mužské i ženské – záhy vyrážely na trať orientačního běhu. Lampiony kontrol přitahovaly běžce i loudaly. Mapy nabízely louky, které ve skutečnosti byly rozoranými poli. Pozdě v noci se objevovali závodníci , kteří si vyškrabovali bláto i z uší. Taneční sál se pak proměnil ve velkou noclehárnu a ráno byl připraven závod denní, který však již tradičně některým opozdilcům dopřává noční koncovku.

Tony Linhart

Ve velkém sále Gongu v pražských Vysočanech proběhl koncert Pocta trampské písni jako živý večer pravidelného pořadu Tony Linharta na Country radiu – Ozvěny táborových ohňů. Už místo bylo zvoleno příznačně, protože gong je výrazný melodický nástroj a naplněný sál natěšených lidí se skutečně pěkně nahlas ozýval společně s muzikanty na podiu. Většina diváků či posluchačů většinu písní znala a byli mnozí, kteří zpívali v hledišti jednu píseń za druhou, ať už ji na podiu pěl kdokoliv.

Leoš Mareš

Nejjednodušší forma humoru

Většina toho, co skeče z té doby obsahovaly, byly parodie. A to nejen v odpoledním programu Pavla Anděla. Čas ukázal, že parodie je jedním z nejsilnějších prvků rozhlasových show. Od padesátých let rádio ztrácelo vliv a vezlo se ve stínu televize. Dokázalo své pozice využít v tom, že se na různých televizních prvcích přiživovalo. Však také většina parodií reaguje na různé notoricky známé televizní pořady nebo televizní osobnosti, mezi něž samozřejmě počítáme nejen herce nebo TV moderátory, ale třeba i politiky nebo jiné osobnosti veřejného života, které se na obrazovkách často objevují.