Finále francouzského večera Festivalu v Bühlu

Letošní jubilejní desátý ročník toho největšího festivalu v německy mluvící Evropě byl plný superlativů. Konal se ve dnech 4. až 5. května 2012 jako vždy v půvabném městečku Bühlu, proslulém odrůdou švestek. Už jsem vám v minulosti o něm párkrát psala…

Jako vždy bylo na programu šest skupin. Tři ze zámoří, a to kanadská dívčí kapela Oh My Darling a dvě americké – Alecia Nugent Band a Gibson Brothers. Evropa byla zastoupena italským Bluegrass Stuff se švýcarskou zpěvačkou Tabeou, z Francie přijeli moji oblíbenci Bluegrass 43 a poprvé v historii festivalu i jedna skupina z Čech, G-Runs & Roses.

Průhonický zámek

10. Výšlap Sekvojových šlapek měl podtitul Sladce májový. V pozvánce napsal Cimbura, že „zábavná jízda busem 363 startuje na Opatově…“ Na jízdě bylo zábavné, že se do autobusu pro 60 lidí nasoukalo lidí 106 a tři kočárky. Většina přepravovaných měla, jak je to u Sekvojových Šlapek zvykem, červené čepičky, jenom moje žena Růžena měla červený stetson, který jsem jí koupil, když ještě byl na Žižkově, mimo redakce časopisu Folk a country i krám s kovbojskými potřebami.

Sedmdesátá léta, legendární sestava Marsyas ještě před Oskarovou emigrací. Zleva Petr Kalandra, Zuzana Michnová, Oskar Petr.

PABĚRKŮ LÁSKY HLAS

INZERÁT

Bylo už dost nevlídno,když jsme na podzim 1973 putovali po slováckých kotárech, a tak nás jednoho večera přilákala bludička ohně. K našemu překvapení jeho strážce byl sám a vůbec přitom nepřipomínal trampa – na sobě tesilky, kovové brejličky. Ale ochotně souhlasil s naším hostováním, podělil se o své zásoby a v tichu noci se rozpovídal.Mohlo mu být tak dvacet, přesto znal nejednu moudrost táborového ohně a nejen jeho. Řeč přišla i na život našich vrstevníků. Nikdy potom jsem se nesetkal s takovou vírou v mezilidské vztahy. Byl jen smutný z toho, že stále méně mladých lidí se umí opravdu bavit. Byl to nádherný večer.

Jedním z iniciátorů akce byli The Plastic People of the Universe

Čeští hudebníci se postavili na stranu vězněné skupiny Pussy Riot, jejich názorů a  jejich práva svobodně názor vyjádřit. Koncert s názvem "Už zase zavírají muzikanty", iniciovaný  skupinami Plastic People a Už jsme doma proběhl v pražské Lucerně Music baru.

České skupiny "The Plastic People of The Universe" a "Už jsme doma"  se rozhodly  uspořádat koncert na podporu uvězněných hudebnic. Obě skupiny nezapomněly, jak čelily v dobách totality perzekuci ze strany mocenských orgánů a nacházejí paralelu v nynějším soudním stíhání členek skupiy Pussy Riot.

Stráníci zahajovali

Folkový kvítek začal druhou desítku svých konopištských finále a to letošní zase stálo za to. Začalo sice způsobem, odpovídajícím prvnímu zmrzlému muži, ale Pankrác se tentokrát zachoval gentlemansky a od docela hustého deště a zimy po ránu a dopoledne, se během dne vypracoval až k modré obloze, sluníčku a i když teplo vypadá jinak (v závěru koncertu už se zpěvákům kouřilo od úst), hlavní bylo, že nepršelo a na obloze se občas začernaly jen dvojice tažného motoráku a taženého větroně.

Znalci world-music mi laskavě prominou ten titulek. Měl jsem asi napsat fúze.

Ale slova jsou potvory kulaté a snesou všechno.

Už sám název působí dost zběsile Afro Celt Sound System!

Afro-keltský?

Neuvěřitelné se stalo skutkem. :-)

Cituji z pramenů: „Hudební skupina, v jejíž hudbě se mísí taneční rytmy (trip-hop, techno, trance atd.) s vlivy keltské a africké tradiční hudby.“

Znalci world music určitě věděli, že se jedná o superskupinu v rámci tohoto žánru. Já šel na koncert otevřený jako dveře do lokálu. Nikdy není pozdě uslyšet dobrou muziku.