Vzkazy

  • Tramping stále žije – důkazy v Jílovém u Prahy

    Jedna z expozic Regionálního muzea v Jílovém u Prahy činí místo neopakovatelným, unikátním. Nese název Tramping stále žije!, s podtitulkem …nejen v dolním Posázaví“. Jílové u Prahy je bránou do dolního Posázaví a dolní Posázaví je jednou z  kolébek tohoto ryze českého romantického fenoménu. Není tudíž náhodou, že muzeum se tomuto společenskému jevu věnuje a stalo se tak zcela ojedinělým turistickým cílem. Návštěvníci tu nahlédnou do historie i současnosti např. na „verandě stylového srubu s vyhlídkou na Vltavu“, mohou zalistovat trampskými časopisy, nahlédnout do interiéru trampské chaty, či na interaktivní mapě objevovat polohu trampských osad po celém Česku. Muzeu se podařilo shromáždit autentické předměty z pozůstalostí např. po známém trampském bardu Tony Linhartovi (bývalý lídr kapely Pacifik), prvorepublikovém tuláku a spisovateli Gézovi Včeličkovi, autorovi trampských šlágrů Jarkovi Mottlovi, ale i množství osadních vlajek, pamětních „placek“, „camrátek“, fotografií, výstřižků z dobového tisku, úředních listin, sportovních trofejí ze soutěží na trampských osadách, atd.

    Celý článek...  
  • Babické písničky 2023

    Přijměte srdečné pozvání do restaurace v Babicích u Rosic, kde se v místním sále za účasti milých hostů v sobotu 1. dubna 2023 od 17,55 hodin uskuteční 53. ročník Babických písniček

    Celý článek...  
  • Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Kamarádi a kamarádky, přijďte v pátek 31. 3. 2023 na Musilku v Brně- Husovicích. Od 19 hodin si zde v podání mnoha hostů můžete poslechnout písně trampského barda v pořadu Letokruhy aneb poselství Wabiho Ryvoly

    Celý článek...  
Dnes má svátek Marian Zítra má svátek Emanuel

Sestry Alanovy, Karel Vlach (druhý zleva) a Arnošt Kafka

Jak ten čas letí – ode dne, kdy opustil tento svět Arnošt Kavka, uplynulo už 28 let. Pamětníci si jistě vzpomenou na zpěváka, který jako jeden z prvních začal v Československu zpívat swingovým stylem. Byl nejen první, ale i skvělý – takže si záhy vysloužil přezdívku Dr. Swing (spojením dvou skutečností: zpíval swing a byl doktor práv).

Narodil se 4. března 1917 v Praze a už od mládí se věnoval muzice. Vlastní kapelu dal dohromady už co student gymnázia. Později jako zpěvák a bubeník působil v několika bandech. V prvním roce německé okupace, když byly násilně uzavřeny vysoké školy, nastoupil jako zpěvák k orchestru Karla Vlacha. V roce 1944 byl z rasových důvodů zatčen gestapem a za ostnatými dráty pobyl až do konce války. Přežil a po osvobození v roce 1945 dokončil studia práv. Byť novopečený právník, zůstal věren hudbě.V roce 1946 sestavil swingový septet, v němž nadále uplatňoval svůj moderní, swingový styl. Uměl výborně pracovat s tehdy ještě nepříliš dokonalou reprodukční technikou (již dříve na doporučení Karla Vlacha nastudoval zpěv na mikrofon v zahraničí). Do svého stylu zařadil i scat. V 50. letech min. století, kdy komunisté ze všech sil dusili vše, co třeba jen nepatrně zavánělo západem a jeho kulturou, měl zákaz veřejného vystupování. Jako mnozí další, postižení tlakem bolševika, nalezl řešení „na periferii“. Z hudebníka a zpěváka se proměnil v hudebního ekvilibristu a baviče. Doma, ale stále častěji v zahraničním angažmá vystupoval s několika elektrofonickými nástroji. Používal např. „hudební kombajn“ své vlastní konstrukce, tzv. „Kavka Eintet“: levou rukou hrál na varhany, pravou na elektrofonický nástroj se třiceti rejstříky, nohama obsluhoval velký buben a činel. Byl naprosto soběstačný – po vlasti i do zahraničí, zejména do tehdy dostupných přímořských letovisek v Německé demokratické republice, Bulharsku, Rumunsku, apod. zajížděl malým Fiatem 600 (tehdy luxusním Tuzexovým zbožím), na něm měl vzadu připevněný speciální nosič rovněž vlastní konstrukce, na který svůj „Eintet“ v obalu proti dešti připevňoval. S tímto „zařízením“ vždy a všude vzbuzoval velkou pozornost publika. Protože v té době byla individuální turistika výjimkou a do všech zahraničních letních destinací se jezdilo prostřednictvím zájezdů, zcela zákonitě byl Arnošt Kavka často angažován cestovními kancelářemi. Jako redaktor tiskového oddělení největší z nich – Čedoku – jsem se nezřídka nachomýtl poblíž jeho působení.

Průvodce Míra Navara (vpravo) a degustátor Arnošt Kafka

Na snímku mám tu čest provázet jej – před jeho vystoupením – výstavkou výrobků studené kuchyně kuchařů Interhotelů Čedoku. Ochutnal – a poznamenal, že si i pochutnal.  Dr. Swing nám zanechal některé své hity, jako Už nikdy víc milovat nebudu, Jen tys moje láska, Hm, hm, Plaménky v očích tvých, či právě Doktor Swing - původ jeho přezdívky. Svoje publikum vždy a za všech okolností uměl naladit, odvázat, skoro se chce říci ovládnout a dokonale pobavit. Jeho koncerty patřily pro domácí i zahraniční turisty v rozmanitých letoviscích k zážitkům, které ozdobily jejich dovolenou nezapomenutelným způsobem. Na pódium vystupoval až do konce svých dní. Svobody a tím i jistého zadostiučinění se dožil - odešel 2. května 1994 ve věku 77 let.

Foto: archiv Míry Navary

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8795069

Melanž

  • Rodina Čvančarova, sto let součást českého filmu

    Přijměte srdečné pozvání na zajímavou filmovou projekci dokumentárního filmu absolventů písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka Petry Stráníkové a Daniela Drábka.

    Film pojednává o žižkovské rodině Čvančarových, zapsané do dějin české kinematografie od počátku minulého století, až po současnost. Bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi a zástupce nové generace Jiří Čvančara, provedou unikátními archivními materiály z doby prvorepublikových i protektorátních biografů. Bratři dodnes žijí na stejném místě, kde měla počátky i jejich rodinná filmařská kolébka.

    Těšíme se na vás ve čtvrtek 30. 3. 2023 od 18.00 hodin v Infocentru MČ Prahy 3, Milešovská 846, Praha 3 - Vinohrady.

    Celý článek...  
  • Klepač - malá retro vzpomínka z Ostravska

    Pamatujete ještě, jak na každém sidlišťu byly klepače?  To bylo, užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba  komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti  budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku!

    Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinách  obsahovala  polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty… No a co? Koho zajimaly take cypoviny?  Však aj moja dřevěna postýlka, ve které sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi.

    Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her - třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země - byl ztraceny.

    Když  sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo a dupu utirali lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu?

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz