"Abych nikoho neurazil, nepřeji lidem, ale postavičkám z Betléma:

Přeji volům, aby neřvali z plna hrdla na všechny kolem sebe,
oslům, aby nebyli paličatí a tupí,
ovečkám, aby nešly slepě za prvním lepším pastýřem,
pastýřům, aby si nemysleli, že ty ovečky jsou tak tupé, jako vypadají,
andělům, aby méně lítali a víc chodili po zemi mezi lidmi,
králům, aby nezůstali nazí jen s korunou na hlavě
a Svaté rodině, aby našla teplé místo v srdcích lidí."

Zbigniew Czendlik, farář

Link na toto video, jakož i nekončící řadu dalších informací, nám poslal Tony Barčák z Plzně. 

František Linhárek (Foto Lucia Nováková-Lucy)

† 1. 12. 1971 Josef Rudolf Munzar – Joska – vydavatel časopisu Tramping (č. 1  - 17. 7. 1930 až č. 3 - 12. 9. 1930, podtitul Nepolitický ilustrovaný týdeník pro tramping, osadnictví, stanařství a kanoistiku); přední pracovník čs. kanoistiky; člen výboru Klubu trampů londonovců (1966 - 1969); zakladatel a jednatel JLC od 5. 6. 1969 do 30. 11. 1971; zemřel po těžké nemoci;

Z archivní krabice fotek na mne nedávno vypadly dvě, zachycující dvě hudební vystoupení. Ta výmluvnější zobrazuje sestavu, která nesla postupně názvy Skiffle Kontra, pak Český skiffle a posléze - nejspíš pod stejným tlakem, který přeměnil Greenhorns v Zelenáče a Rangers v Plavce(!) –  pěkně slušně - Žáci. V obsazení Jiří a Petr Traxlerovi, Heda Hošková a vynikající basista Pavel Kozel po léta s velkým úspěchem, začasté provázeni rovněž mimořádně oblíbeným Miroslavem Horníčkem, produkovali repertoár, vycházející z lidové slovesnosti, městského folkloru, kramářských písní, ale i třeba italské renesanční písňové tvorby, dělnických, společenských či divadelních zpěvů minulosti.

Takovou nečekanou reminiscencí je návrat kdysi populární jihočeské písničkářské dvojice M+L na hudební scénu. Po šestadvaceti letech odmlky! Pro ty, kteří tuto někdejší manželskou dvojku nezažili, i pro ty, kteří už pozapomněli, dodávám, že se jedná o Milušku a Luboše Hrdličkovi, kteří ve své době bodovali na portovní scéně i na pódiích koncertních sálů či festivalů.

Pavel Vrba

Jakkoliv byl úspěšný textař a básník Pavel Vrba otevřený krásám přírody a jejímu inspirativnímu kouzlu, jeho prioritním teritoriem byla vždy bezesporu Praha. Tu měl nejen načtenou a nakoukanou ve stovkách jejích proměn a nálad, ale také zažitou hluboko pod kůží. Byla de facto jeho součástí, jeho trvalou láskou i okouzlující milenkou. Laskavým spočinutím v konejšivé náruči hospůdek a vináren, magickou vůní i chutí hořko-slaných příběhů, stále se připomínajícím kouzlem  minulých věků, nostalgickým ohlédnutím i rozervanou kafkovskou výzvou. A jak napsal on sám v úvodní stati, byla pro něho i hudbou, „v níž se vznešené pozounové fanfáry mísí s agresivním zvukem rockové kytary“. To vše si čtenář uvědomí hned v první fázi, když otevře výpravnou barevnou publikaci Moje Praha, kterou vydalo prestižní nakladatelství Naše vojsko a která byla pokřtěna, za účasti dlouhé řady osobností z hudebních a hereckých kruhů, Na Lávce pod Hradčany v posledním říjnovém dnu.

Další koncert série Rosťa Čapek uvádí se tradičně konal v sále pražského hotelu Pyramida. Jako vždy společně s Ivou Loukovou naservírovali lahůdku v podobě špičkové americké bluegrassové kapely Special Consesus z Chicaga. Společně s nimi navštívila Prahu legendární bluegrassová a country zpěvačka Kathy Chiavola z Nashvillu.

Rybářská vesnička Agonda v jižní Indii ve státečku Goa

Úplně nejlepší zpráva je, že vydavatelství Galén vydává novou sbírku mých básniček pod jménem AGONDA. Píšou k tomu tohle: „Indická Agonda, Francie, šumavské podhůří, Praha — to jsou některá z míst, v nichž vznikaly verše nové básnické sbírky Jaroslava Hutky. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré — a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo dílo básnické, krátké, minimalistické básně kontrastují s rozsáhlejšími veršovými útvary. Sbírka Agonda představuje v Hutkově tvorbě novou, originální etapu. Verše dotýkající se nekonečna zde sousedí s postřehy aktuálními, věčnost se současností, orientální příroda s všední lidskou každodenností. “

Monogram, jedna z přednich evropských bluegrassových kapel, právě slaví své neuvěřitelné pětadvacetiny. Založila ji v Praze v roce 1991 trojice mladičkých muzikantů - bratři Jahodové, Jarda hrajicí na banjo, Zdeněk na mandolínu, a kytarista a hlavni zpěvák Jakub Racek. V kapele se během těch let vystřídalo několik basistů.