Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana

Rybářská vesnička Agonda v jižní Indii ve státečku Goa

Úplně nejlepší zpráva je, že vydavatelství Galén vydává novou sbírku mých básniček pod jménem AGONDA. Píšou k tomu tohle: „Indická Agonda, Francie, šumavské podhůří, Praha — to jsou některá z míst, v nichž vznikaly verše nové básnické sbírky Jaroslava Hutky. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré — a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo dílo básnické, krátké, minimalistické básně kontrastují s rozsáhlejšími veršovými útvary. Sbírka Agonda představuje v Hutkově tvorbě novou, originální etapu. Verše dotýkající se nekonečna zde sousedí s postřehy aktuálními, věčnost se současností, orientální příroda s všední lidskou každodenností. “

 Já k tomu musím lidsky dodat, že opravdu ta nejpodstatnější část vznikla v křesťanské rybářské vesničce Agonda v jižní Indii ve státečku Goa. Byl jsem tam v roce 2014 dva zimní měsíce s cílem psát a básnit. Obdarovat se prostředím pod palmami na doslech oceánu i podivných hlasů džungle. Vrány, pejsci, orli, krávy, opice, kaloni a modré nebe bez mraku a každý večer žhavý pomeranč slunce padající za obzor Arabského moře. Je to místo, kde jde pouze lenošit nebo básnit. Celý život hledám místa, kde jde obojí, čas od času je nacházím, ale Agonda je speciální. Už to byla pro mne pátá zima, kterou jsem tam prožil a pozvolna vzniklý domácký pocit ve vzdáleném prostředí otevírá v duši mnoho uvězněných prostorů, o kterých člověk ani neví. Takže jsem každé ráno vstal, udělal si velké kafe, vzal si mísu ovoce a šel na malou palmovou zahrádku, kterou tam má domácí Claudia Fernandez, a básnil.

Všichni křesťané v Agondě mají portugalská jména a rodinné jméno Fernandez má asi polovina vesničky, která se zvedá od tři kilometry dlouhé pláže do kopců. Půl vesnice je asi tři tisíce lidí. Jen hrstka bydlí tady dole u moře.               

Psal jsem vždycky až přes poledne, pak si udělal zeleninový salát s mlékem od místní krávy, která se téměř každý den vrací domů na dojení. Když se den nebo třeba čtyři nevrátí, mléko není. Po salátu jsem šel do moře a pak do nějaké té plážové hospody pod cirkusovým stanem, dal si kafe a psal jiné věci a na večeři šel za vesnici na rybu do restaurace kam chodí jen místní. Taková "pracovní" pravidelnost, kterou doma při koncertování nelze docílit, dává svobodu myšlenkám...

V Agondě už jsem dohromady prožil téměř rok, takže vyprávění by mohlo bez konce pokračovat. I o tlupě Čechů, Němců a Angličanů, kteří tam jezdí vždy na půl roku. A o Rusech, kterým se rozvracením Ukrajiny zkazila měna, tak už na Agondu nemají a nejezdí jich tam tolik s úlevou pro všechny ostatní národnosti, protože jsou tradičně protivní a nafoukaní.

Turistů bohužel každý rok příbývá, ceny se zvedají a člověk zjišťuje, že místo se mění. Před dvěma lety se objevila ve velkých indických novinách blbá zpráva, že Agonda je nejkrásnější pláž v Indii a druhá nejkrásnější v Asii. My "starousedlíci" takové zprávy čteme neradi, nechceme se o to místo už s nikým dělit...leda v básních a snech:

 

MLEJNEK NA CHUDOBU

Hergot, tohle doma nenapíšu

a zvedl jsem se, že si na palmovou zahrádku přinesu větrák

Jírů, co mě oficielně fotil s Havlem v Lánech

slíbil, že mi udělá fotku do facebooku

jenže se stěhuje na vedlejší zahrádku ke křesťance Betyně

Krystýna se vrací z cest tak má Jírů panicky naspěch

chce napsat paměti

a Krystýna mu v tom překáží

že je Polka a píše film o Krylovi

doma má Kryl přednablito v parlamentu

a Jírů litoval, že nebyl u toho

jak jsem se včera v noci trkal s krávou

naproti kostela svaté Anny

jenže teď mi vypli elektřinu

a já kromě vedra zase všechno zapomněl

a tak vránám házím kuličky vína

kuličky leží na písku mezi tlustými báněmi palmových kořenů

vrány stávkují

chtějí zabránit odvozu odpadků a to Indové taky

co je turistům do toho

že v Bohémii už žijí bohémským životem jen ti

co se přežírají drahým autem

otráveni, že musí platit jen lidové parkovné

sami přece za plot nepůjdou

když jim všechno pod našima nohama patří

je potřeba vytvořit občanské detence

pravé české

kde práce šlechtí hned vedle cikánských ghett

majetek je nedotknutelný

jak hudba co leze ze střechy a houpe se na mraku

Kryl v Indii zní báječně

zvony dubových lesů

a symfonie znárodnění

a krajina jako nahé ženské tělo

dálnice plná medvědů na klíček

a ruských tanků poslední generace

si pouští radiožurnál tuposti

vítr nejde vypnout

a za reklamními štíty na Vysočině

se pořád schovává nějaká krajina

konečně přiletěly vrány...

je to úleva nebýt s básněním pod palmou sám

větrák se roztočil a elektřina je zpátky v drátech

kozlové zapnuli fotovoltáž

nebo možná jen mlejnek na chudobu

 

Vydavatelství Galén z opatrnosti, že Češi už neriskují kupováním sbírek jakýchkoliv básní, tuhle sbírku vydal jen v nákladu 400. Podle autorského zákona do čísla 400 se jedná o originál, ale malý náklad halt zvedne cenu. Pokud by se mi podařilo vás ukecat ke koupi, tak by došlo k dalšímu nákladu a výrobní cena by šla dolů, takže by tam vznikla i mezera na můj honorář. Ve svobodné společnosti píší básníci aby byli, ovšem já jsem alespoň ten šťastný, že nemusím na vydání vlastní sbírky přizazpívat svoje peníze. Galén je na nás písničkáře mile a prodělkově hodný.

Pokud by chtěl být někdo mecenášem, napište mi. Teď jsme natočili desku s Radimem Hladíkem a zase řešíme problém, jak doplatit to, co nezaplatí stále se snižující prodej, ale fotbal ani hokej to není, kde se mecenáši mohou vytahovat před velkým publikem, takže ani nejde o nějaké miliony, které stojí když nějaký meruna se trefí merunou do přehnaně velké brány a jiný meruna úžasným skokem vržným merunu nechytí a národy si kvůli tomu mohou vymlátit všechny zuby i výlohy...

Na této adrese je možné sbírku Agonda objednat přímo: http://www.e-kompas.cz/z6368-agonda

 


 (foto Hana Brožková)

www.hutka.cz

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8237580

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz