Vlevo rocková hvězda Pavel Váně, spolutvůrce legendárních The Progress Organization a jejích dalších modifikací, s lahví vína disc-jockey Charlie Notime, hlavní postava tohoto povídání. Brno, zřejmě konec 60. let minulého století

„Byl jsem zrozen v Brně - Jirchářích před sedmdesáti lety… Jircháře jsou na Oltecu, neboli na Starém Brně, v místech dávných koželužen, jircha, to je vydělaná kůže. Byl to takový moderní dům s ústředním topením. Byl jaksi nepatřičně vsazen mezi zlověstný zadní trakt špitálu u svaté Anny a legendární Dům U Sedmi švábů z 19. století. V pawlatschen Häuser, jak se v Brně říkalo pavlačákům, žili velmi chudí lidé, zchátralí alkoholici, rozvažeči uhlí, někdy i tři generace s umírajícími starými rodiči. Taková paleta outsajdrů života. Takové panoptikum bídy. Můj děd byl frizér a o nedělích tam holil nepohyblivé, párkrát i mrtvé před odvozem, a občas mě vzal s sebou. Byt na Jirchářích byl malý, žili jsme tam spolu s babičkou a dědou, tři generace ve dvou malých pokojících. Nevím, jak to tehdy otec dokázal, ale podařilo se mu byt vyměnit se starou učitelkou hudby. Ocitli jsme se ve velkém slunném bytě na rohu Zámečnické a samotného náměstí Svobody…“

Moderátor Petr Pěknic (zleva), František Hacker, Fedor Skotal

Zatímco se jevy blízké trampingu vyskytovaly na území Českého království už před první světovou válkou, za oficiální vznik trampingu bývá označován konec války v roce 1918. Je to nesprávné tvrzení, pozdější zakladatelé první trampské osady (a nejen oni) jezdili do Svatojánských proudů už začátkem druhé dekády 20. století, a tamtéž pak založili (nepochybně první) trampskou osadu Ztracená naděje. Jenže – jak říká v následující epizodě úspěšného televizního cyklu emeritní šerif Ztracenky František Hacker, osada vznikla na přelomu jara a léta 1918, tedy ještě před rozpadem Rakouska - Uherska. Je to detail, ale zajímavý.

Philip David Charles Collins se narodil 30. ledna 1951 v Londýně. První bubínek dostal v pěti letech, ve dvanácti už hrál na bicí v televizi. Po několika víceméně studentských kapelách zakotvil v roce 1970 ve skupině mladíčků ze Surrey, která si říkala Genesis. Budoucí legenda se po několika změnách ustálila v sestavě, kde vedle Petera Gabriela a Phila Collinse stáli Mike Rutherford, Tony Banks a Steve Hackett. Genessis se v této sestavě stala jednou z nejslavnějších britských artrockových, a později až popových skupin.

Architekt, režisér a písničkář za sebou při každé své činnosti zanechává stopy (noty). Musím se přiznat, že se mi na Portě stalo, že jsem při jeho sáhodlouhé písni usnul. Omlouvá mě to, že únava z nepřetržitého pití (a ještě jsem k tomu pracoval) mi zabránila vnímat intelektuální zpívanou poezii.

Když jsem ho pak poslouchal v Malostranské besedě, tak mi naopak rozháněl nudu ze současnosti (tehdejší) – a nebylo to jen proto, že zpíval o něčem, že bez plakátové jednoduchosti zpíval proti něčemu. S kytarou se laskal, hammondkou ufoukal celou harmonickou škálu. Chválil ho i Jiří Černý, který jinak pochvaloval zpěváky, které jsem upřímně nesnášel. Ano, mluvím o Vladimíru Mertovi.

Americký zpěvák, skladatel, klavírista, kytarista a herec Neil Leslie Diamond se narodil 24. ledna 1941 v Brooklynu. Do školy chodil s Barbrou Streisandovou a zpíval s ní ve školním sboru. Hudební kariéru zahájil jako člen dua Neil and Jack, které se však, přestože vydalo několik singlů, nikdy neprosadilo. Své první album nazvané The Feel of Neil Diamond vydal v roce 1966. Z téhož roku je i jeho první dodnes slavný hit I'm a Believer, který napsal pro skupinu Monkees.

Kresba Radovan Rakus

Osmdesáti let se dnes dožívá Vašek Souček, dlouholetý konferenciér královéhradecké skupiny Lokálka, publicista, moderátor, glosátor a vlídný poťouchlík i vína pitel. Osobitý mudřec, zdobící festivaly a koncerty neobvyklým moudrem.

Koncem roku otřásla hudebním a hlavně bluegrassovým světem smutná zpráva. Do nebeské kapely se na vánoční ráno ve věku 69 let odebral Tony Rice, nejvýznamnější a jeden z nejlepších a nejvlivnějších kytaristů a zpěváků v historii nejen bluegrassové hudby. Bylo mu 69 let a zemřel doma, rychle a bez bolesti… Trvalo mi několik dní, než jsem se z toho šoku vzpamatovala. Tony navždy změnil způsob, jakým se hraje na bluegrassovou kytaru…

V nedožitých jednaosmdesáti letech zemřel trampský písničkář Tony Linhart

Těch chytrých písniček napsal snad sto padesát. Jsou rozeznatelné – mají dokonalou harmonickou stavbu, inteligentní texty, a hlavně – jsou melodické. Hrával je se skupinou Pacifik, s níž se poprvé objevil na celostátní Portě, která už vlastně ani být neměla – na té v Karviné v roce 1971.