Verunka a Luboš Stráníkovi

Čtvrté základní kolo Notování v Music City bylo ve znamení několika otazníků: zda vítr, který se zvedal už i v Praze, ale řádil hlavně na severozápadě Evropy, nedorazí snad až do Prahy, zda přijede hrát jako host Luboš Stráník, kterému jen den před vystoupením v motolské nemocnici řezali koleno a hlavně – jak dopadne souboj šesti soutěžících, protože minimálně polovička byla v šanci vyhrát.

Od konce roku 1969 hraje skupina ve větším nástrojovém  a vokálním obsazení s tím, že odešel František Turek a sestavu doplnili zpěváci a  hudebníci od Mustangů - Zdeněk Skarlandt, Petr Třebický a Václav Vébr.

V roce 1972 se v Riegerových sadech, kde K.T.O. v letních měsících hráli až pro 1500 trampů, objevil Walda . Oslovil je, jestli by se nemohli spojit. Plácli si na to a od té doby s nimi zpívala i Olina (Olga Blechová -Matušková). Walda se rozhodl pro společné účinkování, přestože skupina K.T.O. měla v době normalizace zákaz vystupovat ve sdělovacích prostředcích. V roce 1974 přišel ještě bubeník Miloslav Žižka.

Nejúspěšnější skupina roku Gibson Brothers

Předcházející část mého povídaní o Americe skončila ve čtvrtek dopoledne. Tady je pokračování: V jedenáct začal slavnostní oběd – Special Awards Luncheon. Po něm nastalo předávání zvláštních cen. V jednotlivých kategoriích zvítězily tyto osobnosti:

Kytarista, zpěvák a zakladatel skupiny Kamelot Radek Michal – Bůček

* 1. 12. 1898 Jan Plichta – pseudonym Pavel Milan (Brno), hudební skladatel (písně Až přijdeš dívko mých snů - text Ota Olšaník, Bílá jachta - text Polák - Žalman, Bílé kanoe - text Jára Tulák, Jižní kříž - text Jára Tulák, Já mám doma nosorožce - text Zdeněk Felix, Kde jsou mé pistole - text Ruda Věchet, Když jen vítr nocí zpívá - text Polák - Žalman, hudba Vladimír Foka a Pavel Milan, Námořníku, hochu snědý - text V. Bárová, Píseň samotáře, Píseň severu - Bílý losos - text V. Bárová, Pistolník, Řeka do noci jen zpívá, Savana – text Ruda Věchet)

Nedávno jsme s Danou navštívili nově otevřený obchod na jihu Denveru v oblasti zvané Lone Tree, Osamělý strom. Chtěl jsem totiž koupit střelný prach pro moji předovku značky Tradition ráže .540 tisícin inče. To je něco kolem 12 mm. Plus – mínus. Ovšem koule musíš kupovat anebo odlít ve formě, která má míru .530 tisícin inče, protože tato koule přijde obalit „plínkou“ . Plínka je kulatá hadřička kolem jednoho inče v průměru a tloušťka plínky je .10 tisícin. Plínka je vlastně ucpávka koule v hlavni předovky.

Miki Ryvola

Listopadový Potlach v Malostranské besedě začal vzpomínkou Tonyho Linharta, jak uváděl v minulém století první Potlachy s Wabim Ryvolou a střídavě hráli Hoboes a Pacifik. A po téhle vzpomínce to začalo jako tenkrát: Pacifik začal třemi písničkami, ze kterých (kromě dalších, samozřejmě) udělal čas hity: Dobrý den, Stovky vlaků a Stopy sešlapanejch bot. Z Hoboes zbyl vlastně jen Miki Ryvola, který přišel za obrovského nadšení narvané Besedy a hrál věci, které ten uběhlý čas popřely.

Před šedesáti lety, 1. 12. 1953, se narodil Jiří Pavlica, jedna z nejdůležitějších postav současné české hudby. Protože naše osobní kontakty a občasná tvůrčí spolupráce už trvají přes dvacet let, láká to k pojednání šíršímu. Řekl bych, že prvních dvacet pět let jeho života více méně přímočaře směřuje k primáši Jurovi Pavlicovi (až na to, že ho rodiče přiměli studovat střední ekonomku), dalších třicet let pak od primáše Jury k Jiřímu.

Původní trio KTO ze 60.let minulého století. Zleva Vláďa Morava,Franta Turek, Franta Hacker.

Pár lidem se možná zprvu nezdálo, že dělají jen v triu (dvě kytary a banjo), ale kluci si své písničky upravovali pro sebe. Franta a Vláďa hráli na kytary a zpívali. Turek hrál banjo, které si sám navrhl a stavěl mu ho houslařský mistr Přemysl Špidlen, soused vedle kterého Franta v Jungmance bydlel. Jejich muzika měla jakoby jiný, nový „šmak“. Prostě byli jinačejší.

Na zcela mimořádný koncert své hudební kariéry, který se loni v létě odehrál v Třeboni, zavzpomíná rocková skupina Katapult v sobotu 30. listopadu v třeboňském divadle. Bude to navíc její historicky první vystoupení v tomto sále, na který má neblahé vzpomínky z doby před třiceti lety.