Dnes má svátek Antonín Zítra má svátek Roland

Na začátku kariéry jezdil Standa Wabi Daněk na Portu se sokolovskými Plížáky, pak s gottwaldovskou Rosou, ale nejvíc si ho portovní publikum a davy na jeho koncertech asi zapamatovaly jako písničkáře, který příjížděl s jednou kytarou a písněmi, které mluvily z duše tisícům.

Proto taky, když vyšlo černé elpíčko Rosa na kolejích, kde byly již znárodnělé a víc než oblíbené písničkářovy opusy v mnohanástrojové úpravě, vypukla téměř celonárodní debata (samozřejmě omezená hlavně na příznivce tohoto žánru), zda to měl natočit tak, jak to hraje jen s kytarou, nebo zda je zcela přirozené, že chtěl své písničky slyšet a udělat v trochu jiných šatech, než byly ty koncertní.

Uběhla spousta vody, Wabi se stal jedním z klasiků moderní trampské písničky i folku, ale stalo se něco podobného: písničkář, který v posledních letech toho asi nejvíc nahrál s kytarovým mágem Milošem Dvořáčkem, natočil cédéčko notoricky známých písniček, odložil kytaru, stoupl si jen za mikrofon a záda mu krylo stádo muzikantů s dvěma kytarami (střídavě akustickými i elektrickými), výrazným dobrem, basistou střídajícím baskytaru a kontrabas, dvěma zpěvačkami (jedna seděla za klávesami) a uprostřed se lesknoucí bicí soupravou, jejíž ředitel David dal tuhle partu dohromady a nazvali se podle Starého honce krav Ďáblovo stádo.

A Wabi za zpěváckým mikrofonem svým podmanivým hlasem předkládal zaplněnému sálu pražské Městské knihovny jednu pecku za druhou - jen s tím rozdílem, že většinu známe buď od autorů, nebo jiných interpretů a v trošku jiné podobě. Samota či Hejno vran Wabiho Ryvoly nebo Mrtvej vlak jeho bratra Mikiho, Laredo nebo Dlouhý černý šál a takhle bych mohl jmenovat další, které naplnily cédéčko Wabi a Ďáblovo stádo. Samozřejmě to Wabi bez své kytary nevydržel, a tak zazněly i jeho písně ve známější podobě – anebo  si Wabi pozval synka Šimona, rokového kytaristu, a předvedli, jaký trampský bigbít spolu dokáže zplodit trampský písničkář s rokerem.

Slavný song o Jesse Jamesovi napověděl, že se chystá již i druhé podobné album a výjimečnost večera potvrdil i první přídavek, kterým byla pochopitelně slavná Rosa na kolejích. Na většině koncertů to pro Wabiho publikum obvykle znamená, že koncert končí, ale tady to neplatilo a závěrečnou písní byla až koleda, což odpovídalo kalendáři, že za pár dnů bude Štědrý večer.

Některé písničky Wabiho s kapelou šlapaly tak, že malou část publika - tipnul bych si, že netrampskou - svedly k dechovkářskému tleskání do taktu na první dobu, ale společný zpěv zase potvrdil, že to je Wabiho koncert.

 

 

Foto Tomáš Moudrý

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

9670301

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz