Mirek Černý

Domlouvali jsme se s publicistou, textařem a spíkrem Mirkem Černým na televizní rozhovor. Logický návrh zněl, že půjdeme na pivo. Když máte málo času, nějak rychleji letí, ale tak je to i s penězi. Když pak Mirek dostal chřipku a termín natáčení se na nás řítil, poslal mi návrh toho, o čem by mluvil, e-mailem.

Text, který mi poslal, byl dlouhý, velmi zajímavý, a vůbec se netýkal trampingu, o němž jsme měli hovořit. Mirek je velmi inteligentní muž, a tohle bylo veledílo jeho kamarádky chytré horákyně. Běhal jsem s baťůžkem po kopcích kolem Jevan, lapal po dechu i po věcné souvislosti. Tak dobrý text přece nemůže být k ničemu, určitě k němu existuje klíč. Cítil jsem, že k tématu, o němž máme mluvit patří, jen ho na to téma napasovat.

Pak jsem v rozhlasovém studiu v pražském Karlíně navrhl režisérovi Vaškovi Křístkovi, že rozhovor natočíme tak, jak to Mirek napsal.  Vašek souhlasil, znal ten text dopředu. A ta chytrá horákyně byla znovu před mikrofonem skvělá.  I ten text je skvělý, přineseme vám ho s autorovým souhlasem v několika pokračováních. To první zveřejníme ve středu 18. prosince. Připomene jedno zapomenuté výročí– Před 110 lety vznikl filmový western.

První němý černobílý filmový snímek s touto tématikou vznikl v listopadu 1903, jmenoval se The Great Train Robbery (Velká vlaková loupež), je dlouhý deset minut a režíroval ho Edisonův spolupracovník Edwin S. Porter. Film se navzdory času zachoval, je dokonce zrestaurovaný, a v temných badatelských zákoutích ho objevila Jana Skotalová. Uvidíte ve středu. Pojďte jako do kina, kupte si popkorny, usedněte před počítač a rozklikněte Music Open. Můžete kdykoliv, vstup zdarma. Můžete vzít někoho sebou. Jak vzpomíná Josef Kobra Kučera, soukromé filmové projekce westernů u Jaroslava Čvančary na Žižkově působily na jeho přítelkyně jako afrodisiakum. Zkus to i s námi, Kobro!

Michal Prokop se loučí s Českou televizí i s legendárním pořadem Krásný ztráty na koncertním pódiu 19. prosince. Pozval si pozoruhodné hosty a vy se to dočtete v Music Open v pondělí 16. prosince. Lilly Pavlak zajela na německý koncert evropské šňůry slovensko-české (a taky vlastně trochu americké) kapely Fragment. Před třiceti lety ji založil banjista Poutníků Svaťa Kotas, když se odstěhoval z Brna do Bratislavy.

Neku.věj mi toho Gershwina! se jmenuje další ukázka z knihy Daniely Vackové o půlstoletí K.T.O. Mimochodem (to mi Dana nenapověděla) pro znalce by to byl dobrý vánoční dárek. Jiří moravský Brabec už před časem zavzpomínal na své Nejsmutnější Vánoce. Tehdy zemřel Jiří Šlitr. Vychází v pátek 20. prosince. A Honza Dobiáš napsal hezký a moudrý text vinoucí se k Vánocům i Novému roku. Jmenuje se Slepičí krok?  a měli byste ho na našich stránkách najít  ve čtvrtek 19. prosince.

A už jsou tu opravdu Vánoce. Mějte je klidné a krásné, zapomeňte na divné kroky jinochů z České národní banky i na další divné kroky, jimiž jsme obklopeni. Mercedes zase zkoušel obratnost svých vozů u překážky v podobě figuríny Václava Klause, ale tomu bych docela rozuměl, sám bych tam zajel.  Jsou Vánoce a Honza Dobiáš mi klade na srdce – mějte se krásně, máme vás rádi!

Jenže – nebyl by to Josef Kobra Kučera, aby mezi svátky nepřispěchal s historkou, která má jaksi daňkovský námět – S lahví rumu na kolejích. To už se dotýkáme Nového roku. Buďte v něm šťastní!                         

Foto: www.ceskatelevize.cz