Vzkazy

  • Cédéčko s vůní kouře

    Ačkoliv ve chvíli, kdy tento článeček píši (polovina prosince), je CD s dlouhým, ale vše říkajícím názvem „Šedifky a Přeletky: Ze starých zpěvníků“, na světě teprve pár týdnů, ohlasy z různých míst jsou nejen četné, ale i velice příznivé, některé přímo nadšené.

    Celý článek...
Dnes má svátek Oldřiška Zítra má svátek Lada

Vladislav Morava žije od 80. let minulého století ve Spojených státech. Zanedlouho se tam sešel s Waldemarem Matuškou a Olgou  

V hotelu Meteor v pražské Hybernské ulici, kde byl šéfem a číšníkem Hacker, tatínek Franty, hrával na piano pan Jiří Werberger, báječný a tehdy v Praze velmi známý pianista. Ale když přišli za tátou Hackerem „jeho kluci“, rozuměj Franta a Vláďa a měli sebou svá sladká dřeva, rád vstal od piana a říkal no jen hrajte, havránkové.

Kluci, nadupaní, muziku měli už tehdy usazenou i v morku kostí, se chopili příležitosti a hráli a hráli! Občas pana Werbergera střídala pianistka. Holanďanka, též skvělá muzikantka, hrála swingárny i krásný jazzový fláky a s piánem se tak pěkně mazlila. Český jazyk si osvojila takovým svým, tak trochu severským způsobem. Vládík, když požil nějaké to deci, tak měl chuť hrát na všechny nástroje, co ho kdy potkaly. O pause usedl za klavír a zatím co holandská pianistka ochutnávala zázraky naší kuchyně, potýkal se Vláďa s klapkami piana jak bílými tak černými a prožíval své splynutí s nástrojem nehledě napravo ani nalevo. Těšila ho ta ladnost muziky, kterou klavír ukrýval. Vžíval se do množství možností, které klavír skýtá, do hudby se přímo vpil. Prsty mu klouzaly po klávesách, měl pocit, že je na světě s tím pianem sám. Holandská virtuoska s mírným úsměvem a dobrou náladou se postavila za Vláďu a laskavým tónem pronesla: „Morava, prosím, nekurvěj mně ten Gershwin.“

 Vzpomínal Franta Hacker

 


Kamarádi od dětství, kteří vlastně nikdy nepřerušili kontakt - zleva Franta Hacker a Vláďa Morava 

Velmi silný dojem na mě udělala jedna přírodní zvláštnost v Kanadě. Vraceli jsme se z Britské Kolumbie do Toronta po transkanadské dálnici a už předem nás kamarádi upozornili na Hells Gate, Bránu pekel. Řeka se na tomto místě zužuje a původně široký tok se stává neuvěřitelně divoký. Hloubka několik desítek metrů, šířka významně menší. Je to turistická atrakce, a tak dolů vede lanovka, aby si návštěvníci užili pohled na vařící, burácející a kroutící se vodu. Jen co Venca Vebr projevil zájem tuto „říčku“ sjet na kanoi, z reproduktorů se ozval hlas průvodce, který popisoval parametry této pekelné brány a svou řeč zakončil sdělením, že tuto překážku se pokusilo zdolat celkem třicet pět odvážlivců a támhle pod kanadskou vlajkou je jich všech třicet pět pietně pohřbeno.

Vzpomínal Petr Třebický

Při koncertech a zájezdech spávali kluci ve dvou na pokojích. Vláďu Moravu vyfasoval Ferry. V noci, jak to tak někdy bývá, si Vládík hodně hlasitě uprd. Bylo to tak hlasitý prd, že to vzbudilo i jeho samotného. Ferry se též probudil, ale myslel v té rozespalosti, že na ně někdo klepe. A tak automaticky vstává a jde a po paměti a otvírá dveře na chodbu, kdože to takhle v noci tluče. Dívá se do chodby a pátrá po tom, kdo je vzbudil, a tam, jak Vláďa s radostí sobě vlastní říká, víš co tam viděl?  No přece prd.

 Vzpomínal Vláďa Morava

 


Velké doby K.T.O. s klobouky, bryčkou, koněm 

 

(Ukázka z knihy Daniely Vackové Padesátka s překážkami, KTO 1963-2013)

 

 

Foto týdne

„Štěstí je jednoduché.

Dobré zdraví

a špatná pamět."

 

Ernest Hemingway

Jste náš host číslo

6545669

Melanž

  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...  
  • Jak posílat příspěvky na potlach v Texasu

    Ozvalo se nám již několik kamarádů ze zahraničí, kteří chtěli poslat peníze na naše bankovní konto na podporu 10 celosvětovéo potlachu, ae nemohli tak učinit, protože informace uvedené na trampských webových stránkách nebyly úplné.

    Celý článek...  
  • Když je v Texasu vedro, skoro se nedá pracovat

    Další zpráva o přípravách na 10. celosvětový potlach i omylu Country rádia.

    Čas letí jak ten jelen, co je šípem střelen. Sice 10.listopad 2018 se mnohým bude zdát ještě daleko, ale vzhledem k tomu, že klimatické podmínky v Texasu nám dovolují pracovat jen v určitý čas, což jsou dva měsíce na jaře a dva měsíce na podzim, není zase tolik času nazbyt. V létě jsou zde úmorná vedra, ve kterých venku pracují jen ti nejstatečnější (ke kterým my už nepatříme) a i když máme většinou mírné zimy, tak ani v těch se moc pracovat nedá.

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Šéfredaktor:
Fedor Skotal
Redakce:
Hanka Hosnedlová,
Lilly Pavlak (Švýcarsko),
Jana Skotalová

Grafika a web: Jana Skotalová

Kontakt:
musicopen@email.cz