Greenhorns v roce 1966. Zleva Jan Plivník Jedlička, Petr Bryndač, Josef Šimek, Honza Vyčítal, zcela vpravo Marko Čermák. Stojí na začátu úžasné kariéry.

Patřil do party Hejkalů, kteří tehdy v první polovině 60. let hrávali u ohýnků písničky, z nichž se pak vyvinul masově rozšířený žánr. Potom na čundru snad na Brdech potkali Marko Čermáka s banjem – a na světě byli Greenhorns, na dlouho nejvýznamnější kapela české country. Jan Jedlička řečený Plivník. Byl té pohádkové bytosti opravdu podoben, i jeho život byl plný neuvěřitelných až pohádkových příhod.

Greenhorns opustil kvůli studiu na konzervatoři v Ostravě, z českých středních škol byl trvale vylučován. Svůj hudební život pak prožil jako orchestrální hráč v ostravské operetě. Profesní dráhu končil v hudebním archívu Českého rozhlasu v Praze – nepostradatelný muž, jehož znali především venkovští kapelníci. Plivník jim uměl najít nahrávky, o kterých nikdo jiný nevěděl. Napsal knížku rozkošných povídek ze života, a vydal si ji vlastním nákladem k šedesátým narozeninám. Čtenář ocení bezbřehou autorovu fantazii – ale jemu se všechny ty neuvěřitelné příběhy opravdu staly.

Po návratu do Prahy se začlenil do divoké umělecké party kolem Honzy Vyčítala. Začínal bojovat s nemoci, ale i sám se sebou. Možná jeho poslední čundr byl tenkrát u Lhoty pod Radčí. Vylezli jsme nahoru ke zříceninám hradu, a přenocovali tam. Ráno jsem ho našel sedícího na útesu vysoko nad krajem. Loučil se s ním, připíjel si s ním z malé plechovky piva, kterou musel večer vyvléct na zádech a u ohně ji uchránit sám před sebou. Řekl mu Sbohem. Lehce jsem mu vynadal, ale cítil jsem, že to loučení je opravdové.

Javornice, možná Zbirožský potok. Plivník na lávce s Honzou Vyčítalem, mimochodem spolužákem ze základní školy.

Nebyl to ale úplně poslední Plivníkův čundr. Když už velmi špatně chodil, posadil ho laskavý Marek Setíkovský do auta a vyvezl na ten milovaný flíček u Lhoty. Rozdělali oheň a u něho si povídali a vařili  připálená jídla a veselý čaj, až zalezli do spacáků. Poslední Plivníkova noc pod širákem. Jistě se mu spalo nádherně.

S Markem Setíkovským chodili ve středu na pivo K pomníku, někdy se tam zastavili Radek Rakus, Pavel Hanák nebo Přema Kučera…. Občas mi Plivník poslal mail nebo esemesku, že už čeká jenom na ten poslední černej vlak.

Nastoupil do něho ráno v pondělí 16.prosince ve věku 71 let. Rozloučení bude v Ostravě v rodinném kruhu. Jan Plivník Jedlička, hudebník, milovník koček, milovník života a srandy. Moc si jí ale poslední léta neužil. Marek už mi taky psal, jestli bych ve středu nepřišel, že je tam prázdné místo.

Plivník mi bude moc chybět. Už teď chybí.

Kreba Pavel Hanák

Foto: Marek Setíkovský a www.greenhorns.cz