Tento milý příběh namluvil, nakreslil a zanimoval humorista Michal Hrdý. Trvalo mu to pětatřicet let. Dnes je to deset let, kdy Michal Hrdý zemřel.

Festival United Islands České spořitelny tak, jak byl naplánován, je z důvodu povodní v ohrožení. Téměř celý plánovaný areál byl zasažen vytrvalým deštěm a podmáčená půda neumožňuje scény postavit v lokalitách Kampy, Petřína a Kinského zahrady. V tuto chvíli nikdo neumí předpovědět, jak rozsáhlé hrozby se skrývají pod povrchem, a není možné získat garanci, že by nedošlo k ohrožení bezpečnosti návštěvníků.
Na Folkovém kvítku na Konopišti zahrál mimo jiných i Vlasta Redl
Květen začíná prvním májem. Za minulého režimu se psal s velkým P, od rána hrály dechovky v rozhlase i na ulicích. Letos byla – aspoň v Praze - dost velká zima, na Petříně nebyly fronty zamilovaných, ale před naším domem začal kvést bílý šeřík, takže bylo k uvěření, že je jaro.
Loňská Porta začínala koncertem, který měl být oslavou osmdesátin Kapitána Kida, ale nakonec byl vzpomínkou na tohoto barda, spisovatele, trampa a jednoho z těch, co stáli u zrodu Porty. Letošní 47. Porta končila koncertem Stráníků a jejich hostů a opět to byl skutečný svátek muziky. Jak dlouhá léta stálo v hlavičce festivalového zpravodaje Portýr: „Hudba je lék a Porta je nejlepší apatyka“.
47. ročník Mezinárodního festivalu Porta v Ústí nad Labem započal 23. května v parku na Severní Terase, pokračovat se mělo v exteriéru na Větruši. Bohužel však se zataženým a chladným čtvrtkem padlo rozhodnutí, že se koncerty z Větruše budou muset přesunout pod střechu, do Kulturního domu v centru města.
Veselá parta na trailu. Zleva Radek Rakus, vzpomínaný Michal Hrdý, Honza Vyčítal, Jan Plivník Jedlička. Jeden guru, dva kreslíři, jeden muzikant. Srandy kopec.
* 1. 6. 1933 Ing. Václav Emingr – Měch (T. O. Staří kamarádi, Medník, 1932), publicista Pacifik Expres, Portýr (1970); hráč na balalajku, svazák
* 1. 6. 1973 Jaroslav Pagáč – Jaroos, redaktor Folktime, publicista, Zlatý Trapsavec 2005
Už bylo skoro ráno a my stále ještě seděli v tichnoucím sálu hostince v Pustovětech kousek od Křivoklátu. Kladenský swingař Franta Tichý zvaný Bohém, brněnský swingař Žanek Němeček, na pódiu si rozbaloval spacák Vladimír Horák zvaný Rejža, který když se narodil, swing k nám teprve dorážel, tolik je mu let. A pak ten nenápadný a nestarý kamarád z Plzně začal hrát tuto písničku. Pepa Kὂnig zvaný Píďa, úspěšný plzeňský obchodník sportovním zbožím.
Mrzlo. Hospoda na předměstí měla ještě zavřeno a v řeznictví se mi čekat nechtělo. Pokusil jsem se na chvilku posadit na lavičku a číst si noviny, ale ani pikantní příhoda o tom, jak útočník Baroš ukázal po příletu na Ruzyň cestujícím a novinářům svá tanga, mě nezahřála. Naplněn soucitem se všemi bezdomovci světa jsem tedy raději vstoupil do dílny pneuservisu a zeptal se mladého vousatého mechanika, jestli mohu počkat uvnitř, než mi nasadí zimní pneumatiky místo letních. Kvůli tomu jsem ostatně tak brzy ráno vyrazil do světa.
Neobyčejně cenný počin se podařil rozhlasovému vydavatelství Radioservis vydáním četby vybraných částí z knihy Madeleine Albrightové Pražská zima. Perfektní přednes herečky Dany Syslové provází posluchače závěrečnými lety první republiky, obdobím protektorátu a druhé světové války i poválečným vývojem ve světě a v Československu, kde rok 1948 znamenal další velkou změnu.