Legendární americký bluegrassový banjista Bill Keith

V roce 1967 napsal do redakce týdeníku Mladý svět jedenatřicetiletý bývalý učitel a nyní redaktor Čs. rozhlasu, jakýsi Zdeněk Svěrák z Prahy 4, legrační text o nechtěných překlepech. Projevuje se v něm ona později národu dobře známá autorova hravost a jaksi radostně zkreslený pohled na realitu. V Mladém světě tehdy pracoval nebo už nepracoval Ladislav Smoljak, který z MS přešel do nakladatelství Mladá fronta. Rozhodně ale v MS pracoval Honza Dobiáš, který tuto radostnou hříčku objevil a připravil k publikování. Vyšlo na našich stránkách v pondělí, vraťte se k tomu!

O Madeleine Albrightové mlčí česká Wikipedie, zato anglická verze připomíná, že byla první ministryní zahraničí Spojených států (ve vládě Billa Clintona) a mj. plynně mluví anglicky, francouzsky, rusky a česky. Rovněž hovoří a píše polsky a srbochorvatsky. Wikipedie ale mlčí o podivuhodné cestě děvčátka z pražského Smíchova až do Bílého domu. Životní příběh této výjimečné ženy připomíná Ivan Kott v recenzi knižního životopisu, který přinášíme ve středu 29. května.

V Ústí nad Labem proběhl Mezinárodní festival Porta, událost pro mne stále milá a stále významná. Ještě loni nás osobně zval Kapitán Kid na večer ke svým osmdesátinám, komponovaný jako divadelní artefakt na malé scéně ústeckého kulturáku. Kid se svého večera nedožil, jeho roli převzal herec Vladimír Čech. Pak nám řekl – ahoj za rok na Portě. Také se jí nedožil.

Fotoreportáž z Ústí nad Labem připravuje Otýlie Diatková, což není pseudonym, ale mladá, hezká a velmi talentovaná fotografka původem z Prahy, nyní v Ústí studující. Závěrečný koncert festivalu uváděl Honza Dobiáš, také se k popisu nálady festivalu připojí.

Víte co? Nebojím se vám říct – ahoj za rok na Portě!

Písničkář a spisovatel Jan Burian vydal novou knihu fejetonů a ukázku z ní přineseme pod titulkem Setkání s normálním člověkem.

Květen se nám láme do června, což připomene výběr Vokounova trampského kalendária, ale i text Honzy Dobiáše Červen v mém kalendáři, stejně jako další materiály, o nichž víme, nebo zatím nic nevíme.

Znáte tu náladu v trampské hospodě nebo večer u ohně, kdy se noc začíná klonit k ránu? V pátek se na chvíli vrátíme do jedné takové venkovské hospody nedaleko Křivoklátu. Tu náladu nám připomene letitý swingový hit v podání Jiřiny Salačové. Jakoby tam s ním v hospodě v Pustovětech opravdu byla.

Marek Eben pozval na televizní Plovárnu legendárního amerického banjistu Billa Keitha. Ten nad svým nástrojem, který měl na klíně a nad povídáním o muzice prohlásil: Lilly Pavlak ví o bluegrassu víc, než mnozí američtí muzikanti. O Lilly Pavlak zatím, myslím, Wikipedie mlčí, přestože je to mimořádná žena. Je to vůbec zajímavý moment – v tom výroku Billa Keitha zazněla i poklona rodné zemi Lilly, ale tu všichni ve světě považují za Švýcarku, stejně jako Madeleine Albright je pro svět i Ameriku prostě Američanka. Myslím si, že ani Marek Eben, který zažil slavnou éru Porty a hrával na ní nejen se sourozeneckou kapelou, ale i s countryovými Wyjou a Newyjou Jiřího Hoška – o Lilce nikdy neslyšel. Míjeli se v časech i v režimech.

Na tuto televizní Plovárnu nás navíc musel upozornit Stephen Jalovec z amerického Denveru. Legendární Baron, původně pražský tramp ze Smíchova, který bydlel v Holečkárně kousek nad tankem, ale už je tomu skoro půl století.

Mějte se krásně, nezapomínejte na krajany a pusťte si třeba Marka s Billem Keithem, je to pořad, který České televizi sluší: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/213522160100012/