Vážená redakce,

obracím se na Váš list s žádostí o pomoc při popularizaci své myšlenky, kterou se zabývám již sedm let. Jedná se o využití jazykových novotvarů vzniklých nedopatřením při psaní na psacím stroji. V květnu 1964 a poté dvakrát v roce 1966 (únor a listopad) jsem se pokoušel spojit se s Ústavem pro jazyk český, kde však nemají pro věc pochopení a spatřují v mé činnosti div ne podivínství. (s. Bachman )

Několik výsledů mé práce:

a) Zdá se, že nejplodnějším způsobem tvoření nových slov je bezděčná záměna písmen. Na místě zamýšlené litery se objeví jiná, většinou ta, která je na klávesnici v jejím sousedství. Tímto způsobem se mi podařilo z proponovaného slova náčiní vytvořit nášiní. Termín jsem nabídl železničářům jako souhrnné označení pro nečistoty usazené na kolejích (šínách).

Jindy jsem chtěl napsat „houslista sklidil bouři potlesku“ a šťastná náhoda tomu chtěla, že jsem objevil výraz houskista jako pojmenování pro pekaře  specialistu.

Namátkou další příklady (pro potřeby etymologů uvádím i kontext, v němž vznikly):

„Bratrovtažda!“! vykřikl Jan… - vtažení sourozence do jednání, protekce prostřednictvím bratra.

Ochotný knihlupec… - zloděj knih.

Mlsdík se dívkám líbil – poděkování za sladkosti.

Naše soustava žízení …- systém, pěstující v řidičích aut chuť na nealkoholické nápoje.

…nevděčné povokání – rozcvička vokálního souboru.

Ovčan je v místě bydliště oblíben… - obyvatel státu příznačný mírností a ochotou podrobit se všem příkazům.

Zvláštní podskupinou tohoto druhu překlepů jsou ty, které neprodukují novotvar, neboť záměna písmen tu vede k napsání jiného, v jazyce již existujícího slova. Mají cenu pouze tehdy, vrhnou-li na skutečnost nezvyklé světlo (hodnota poznávací) nebo spřáhnou-li se jimi dva dosud odloučené výrazy (účin poetický). Příkladem pro první jev budiž myšlenka, která vznikla naprosto sama, když jsem loni psal svou úvahu ke Dni tisku: „Denní risk se stává pro občana potřebou“. Silný poetický náboj cítím ve spojení „okresní převor dorostenek“.

b) Druhá velká rodina překlepů vzniká inverzí písmen. Zejména zběhlé písařky, dosahující velkého počtu úderů za minutu, mohou mít za směnu slušnou žeň novotvarů.

Ruku na srdce, kolikrát se nám přímo nabízela spojka „avšak“, která se velmi pružně mění v ašvak. Nikdo na to nedbá, třebaže všichni víme, že čeština dosud nemá označení pro tlumok na cestu do Aše.

Za mnohé novotvary vděčím svému někdejšímu nadřízenému kpt. Ježkovi (na stroji Remington). V rozkaze o nočním poplachu vytvořil termín polpach. Jinak bychom označení pro zápach na rozmezí vůně a pachu prostě neměli. Z jeho dílny uvádím ještě “letní odbobí“ (poslední týden v červenci, kdy hajní zametají z lesních cest srnčí trus).

c) Nepodceňujme ani absenci jednotlivých písmen. Příklady: Na podrbnostech nesejde – drobné pomluvy, klípky.

lepičí polévka – polévka oblíbená lepiči plakátů.

síťka na otýly – nástroj na záchyt obézních jedinců.

Zdaleka jsem nevyčerpal všechny možné způsoby práce. Je to jen letmé

nahlédnutí do problematiky oboru. Obracím se na váš list, určený mladým, abych získal příznivce pro dobrou věc. Mladé stenotypistky, hlaste se. Více hlav – více rozumu. Sám si s mnoha výrazy nevím rady. Co jsou to lesní pldy ?

Dosud nevím, a přece intuitivně cítím latentní smysl tohoto sousloví. Co je dluřník? A požírní sbor? Návrhy vašich čtenářů uvítám, neboť chystám rozsáhlý Slovník samovzniklých slov.

Předem děkuji za pochopení. Paní na stroji dostává svůj nový smysl. Prát na strojích potouchaných či již vyřazených bude často lepší než na nových. Kéž bych jen nenarážel na každém krku na tolik překážek!

Zdeněk Svěrák, Praha 4

(Mladý svět 46/1967)