Čas běží tak, že si ho vlastně ani nevšímáme. Naštěstí jsou příznaky, které jej doplňují a vlastně vyjadřují. Rodí se děti, umírají nám kamarádi, mění se barva vlasů nebo vlasy vůbec mizí. Kalek je obec nad Chomutovem, kterou prochází potok, zároveň tvořící hranici mezi Českem a Německem. Nejviditelnějším „kalendářem“ je kopec za vsí, na jehož vrcholu je kostelík. Po válce se tu točil tehdy velmi populární film Uloupená hranice, pak tu bylo hraniční pásmo a kostelík chátral. Když tady Luboš s Verunkou Stráníkovi uspořádali na louce pod silnicí, kde Kalek už končí, první muzikantský potlach, byl kostelík smutnou pastouškou se špatnou střechou, do cihel vymláceným vnitřkem a vzrostlými stromy, které rostly i z hrobů kolem hřbitůvku, jenž kostelík obklopuje, jak se tak dělávalo.

Již XI. bluegrassový festival v Lukách nad Jihlavou, malebném koutě Českomoravské vysočiny, kudy protéká bájná trampská řeka, se konal 29.-30.června, tentokrát ve znamení koncertu se zpěvákem milovaným, s Vladimírem Mišíkem. Předcházela mu tradiční dopolední spanilá jízda terénních válečných vozidel, v níž dominovaly americké jeepy, ale i ruské uazy nebo vojenské škodovky, překrásnými kouty Českomoravské vysočiny.

Pražský Jananas, úvodní skupina večera - Jaromír, Jana, Jan

To východočeské město nemá jen proslulý festival, spojený se jménem Bedřicha Smetany, nemá jen půvabné náměstí, které obháčkovává podloubí třeba jako to telčské, nemá jen Smetanův dům či zámek, který znají muzikanti i diváci z celého světa. Nemá jen sousoší s deskou, oslovující především starší občany této republiky, protože si bere na paškál někdejšího ministra kultury Zdeňka Nejedlého. Má také Kotelnu, což je od roku 1994 hudební klub a předtím to byla skutečně kotelna, vyrábějící teplo pro nedaleké sídliště.

V+W tentokrát obráceně - Jan Werich a Jiří Voskovec

Jednoduché V ve slavné značce V+W má narozeniny 19. června a my máme proč je slavit, i když oslavencův popel zčásti leží vedle Werichova popela na pražských Vinohradských hřbitovech, zčásti v Atlantickém oceánu, nejspíš u Long Islandu, kde byl Atlantiku svěřen. Říká se ( tedy v Čechách určitě, ale patrně i jinde), že nic není náhoda, a tak nepřekvapí, že další ze slavných dvojic naší kultury – Jan Vodňanský – se narodil sice o řadu roků později, ale také 19. června. Už překvapivější je skutečnost, že malý Jeník Vodňanský viděl slavný film V+W Pudr a benzin už v osmi letech a že už tehdy si řekl, že by se s panem Voskovcem chtěl potkat. A to se také stalo, i když mezitím uplynula spousta let. Ale aspoň mohl jet do Ameriky jako polovička významné a výrazné dvojice Vodňanský – Skoumal, a tak se potkali vlastně dva kolegové.

Tedy – kalendářně a způsobem života. Dětem začaly prázdniny, rodinám dovolené, pořadatelům sezóna festivalů, policistům víc starostí na silnicích a takhle bych mohl pokračovat. Léto, myslím-li na horko, koupání apod. už začalo dávno, hned po zimě, ale teprve od července se to počítá, i když už mnozí červencoví návštěvníci koupališť jsou děsně opálení, ačkoliv ještě u žádného moře nebyli. My v Music 0pen si neoddechneme, to tedy určitě ne, ale protože vás máme rádi, trochu zvolníme přísun nových materiálů na tyto internetové stránky, abyste si – až se vrátíte od vody nebo z festivalu – stačili přečíst, co je v tom našem rybníčku nového. A nového je pořád dost v muzice, trampingu i ve společnosti.

* 2. 7. 1932 Waldemar Matuška – zpěvák a hudebník

* 4. 7. 1912 Jaroslav Malina – skladatel (hudba Nevěrná Rosita - text J. Moravec); od roku 1932 hrál v orchestru Smiling Boys, který později převzal jako kapelník; v roce 1938 založil vlastní orchestr se kterým hrál v kavárně Vltava; nahrával pro firmy Ultraphon a Esta

Festival Slunce se uskuteční od čtvrtka 12. července do soboty 14. července a stává se tak největší folkovou akcí na Moravě. V letošním roce přináší divákům tři novinky: rozšíření festivalu o jeden programový den, odpolední koncerty na Náměstí svobody ve Strážnici a textovou dílnu Slávka Janouška.

Ve čtvrtek 12. července od 18 hodin vystoupí na stadionu Zámek písničkář Tomáš Klus, čerstvý člen Beatové síně slávy Roman Dragoun, Slávek Janoušek a skupiny Lidopop, Pozdní sběr a domácí WB Band.

V pátek 13. července bude na stadionu Zámek od 17 hodin koncert nazvaný „Pocta Wabi Daňkovi“ a v jeho rámci vystoupí AG Flek, Druhá tráva s Robertem Křesťanem, Hop Trop, Poutníci, Pavlína Jíšová a Wabi Daněk s Milošem Dvořáčkem. Každý z účinkujících umělců do svého programu zařadí Daňkovy písně, čímž vzdá hold tomuto bardovi, který letos oslavil 65. narozeniny.

V sobotu 14.července se od 17 hodin představí Fleret, Nezmaři, Spirituál kvintet, Folk team, Kamelot, Neřež a Kolotoč ( P. Bende a P. Helan).

Odpolední koncerty na Náměstí svobody se uskuteční v pátek a v sobotu od 13,30 do 16,30 hodin. V pátek to bude koncert textové dílny Slávka Janouška, v sobotu tří vítězných skupin festivalu Porta. Vstup na tyto koncerty je zdarma.

Festival Slunce se uskuteční za pořadatelské účasti brněnského hudebního vydavatelství

FT Records ve spolupráci s městem Strážnice, s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici a za podpory Jihomoravského kraje.

Veškeré informace naleznete na webových stránkách www.festival-slunce.cz .

Kamarád Rosťa Čapek – světoznámý stavitel hudebních nástrojů – mimo jiné syn legendárního trampa Krisťáka, zakladatele Schovanek a jejich první banjistky Jarky – mne pozval na tento unikátní koncert v pražském hotelu Pyramida.

Koncertu předcházela výstava akustických a historických kytar v předsálí.

Po uvítání se jako první na jevišti objevila trojice muzikantů a spustila nádherný novoakustický ohňostroj. Nenápadný dvoumetrový kytarista ze Slovenska - Miško Vavro, živící se hraním na kontrabas ve slovenském symfonickém orchestru, multiinstrumentalista Ondra Kozák, kterého jste měli možnost vidět v mnoha skupinách, jako Kreni, Petr Brandejs Band, Fragment, Blackjack atd, momentálně hrající v nejúspěšnější česko-holandsko-slovenské kapele G-runs’n Roses. Jako třetí v řadě – snad nejlepší slovenský jazzový houslista Stanko Palúch. Možná ho znáte z jeho kapely Trio Pacora. Také hrával jeden čas ve Svaťa Kotas Bandu, Fragmentu, Druhé trávě atd.

Dalším vystupujícím byl kytarista s německým pasem a českým jménem Sammy Vomáčka.

Ten rozpačitě pověděl, že neví, jak bude moci během 10 minut, co mu Rosťa vyhradil, ukázat vše, co se pracně naučil na kytaru za dlouhých padesát let. Zahájil písní Travelling man, přes swing přešel k jazzu a předvedl toho opravdu dost, něco od Django Reinhardta, Fats Wallera či Ellingtonův Caravan ve své úpravě.

Jediná kompletní kapela tohoto večera, která spolu opravdu regulérně hraje, byla nová česko - slovenská formace East-West. Její členové jsou Miško Vavro-kytara, Ondra Kozák-mandolina, Filip Baťo-banjo a Erik Banič-basa. Jako host si s nimi zahrál Stanko Palúch na housle. Zahájili písní Don’t say farewell, kterou zazpíval Miško Vavro. Následovala další novoakustická smršť v podobě instrumentálky Ondry Kozáka. Neuvěřitelný Stanko Palúch exceloval na housle.

Míšo Vavro, Ondra Kozák, Stanko Paluch

Paul O'Brien

Kapela odešla, ale Stanka Palúcha, který musel bohužel za chvíli odjet s tím, že musí trénovat slovenské hokejisty, pozval Rosťa zpátky na jeviště. K němu jednoho z nejlepších amerických mandolinistů Mika Marshalla. Mike patřil k zakládajícím členům David Grisman Quintetu a je známý také svou spoluprací s Darolem Angerem, kapelou Psychograss s Tonym Trischkou, s Chris Thile, Edgarem Meyerem, či se svou německou manželkou - mandolinistkou Caterinou Lichtenbergovou.

Mike prohlásil, jak je šťastný, že si může zahrát zase jednou v Praze vedle těch všech vynikajících muzikantů tohoto večera. Se Stankem si prý již kdysi asi před dvaceti lety krátce zajamoval. Tentokrát se viděli jen pět minut v šatne - to co spolu předvedli však byl neuvěřitelný hudební masakr...

Posledním muzikanten této první části koncertu byl fenomenální mladý pražský kytarista a skladatel David Dorůžka. Ten se již v patnácti letech stal talentem roku jazzové kytary a vystudoval prestižní americkou Berkley College of Music v Bostonu. Jeho hudbu si neodvažuji popsat, musí se slyšet...

Po přestávce nastoupil další zámořský host, kanadský zpěvák a písničkář Paul O’Brien z Vancouver Islandu. Předvedl povětšinou vlastní materiál, na několik písniček si přizval svou zpívající dceru Emilly, u jedné si také zabubnoval na irský bodhran.

Martino Coppo, italsky mandolinista patří také ke světové špičce. Hraje s kapelou Red Wine z Janova a s nimi další den vystupovali na Jamboree ve Strakonicích. Radoval se, že mu to konečně vyšlo zahrát si v Praze. Před dvěma lety se chystal na Rosťovu benefici do Lucerny, ale jeho let byl zrušen kvůli soptění islandské sopky. Místo hraní v Lucerne na něho padal na milánském letišti sopečný prach....

Na mandolu, kterou vyrobil Rosťa Čapek, zahrál Good day for the blues.Pak pozval na scénu svůj dávný idol, Mike Marshalla. Zahráli si spolu poprvé v životě a vypálili medley Zlaté střevíčky-Golden slippers, Kentucky waltz a New Campton Races...

Mike se předvedl také jako komik a posléze zahrál na své mandocello skladbu od J.S.Bacha. Další instrumentálky následovaly. Prozradil, že miluje brazilskou muziku a že v Brazilii jsou spousty fantastických mandolinistů. Pár brazilských kousků také předvedl. Nakonec spolu s Martinem zahráli a zazpívali Sitting on Top of the World.

Blížil se závěr večera a jak Rosťa slíbil, nakonec na jeviště pozval všechny zúčastněné muzikanty, s výjimkou Stano Palúcha, který již byl na cestě na Slovensko.

East-West

Mike Marshall a mandocello

Znovu jsme tedy mohli spatřit kapelu East-West, Martina Coppo, Mike Marshalla, Sammyho Vomáčku a Davida Dorůžku. Společně zahráli Minor swing od Django Reinhardta a Alabama Jubilee.

Úplně nakonec pozval Rosťa ještě na jeviště Paula O’Briena a ten začal zpívat Hallelujah od Leonarda Cohena. Posléze se k němu přidala jeho dcera, a pak i celý sál a bylo to tak nádherné a dojemné, že snad nejenom mně zvlhly oči a běhal mráz po zádech.

Obecenstvo si vytleskalo ještě jako přídavek píseň Rolling in my sweet baby arms.

Byl to nádherný večer. Díky Rosťo, Ivo Louková a všichni zúčastnění. Byl to opravdu nevšední zážitek, na který budu dlouho vzpomínat.

P.S. Dodatečně se mi několik pražských kamarádů svěřilo s tím, že o koncertě nevěděli, jinak že by tam určitě přišli. Kdo tedy má zájem o podobné akce které sem tam Rosťa pořádá, ať se příležitostně podívá na jeho stranku www.capek.us/ - ať zase něco nepromeškáte...

LILKA

Mike Marshall