Editorial je takový útvar, ve kterém někdo z redakce obvykle dává na vědomost okolnosti toho, co bude nebo je otištěno. Tak mi promiňte, že se nejdřív zastavím u toho, čemu se už docela dlouho říká „poslední věci člověka“. Ten letošní rok začal z tohoto pohledu zvláštně. Objevilo se sice pár úvah, co asi bude znamenat třináctka v letopočtu, ale nikdo to asi nebral moc vážně.

Věci se nemají odkládat! O tom se přesvědčuji stále častěji. A někdy i velice bolestně. Jako v případě Vládi Čecha. Už několik let jsme se totiž domlouvali na větším rozhovoru, zahrnujícím jak muziku, tak osobní rovinu a v neposlední řadě i vztah k trampingu. Bohužel, už k tomu nedojde. Vláďu si pozvali k daleko naléhavějšími, neodkladnému interview tam nahoru...

Během čtrnácti dnů projedou závodníci Yukonu Quest na saních arktickou divočinou, odkázáni jen na své psy a výbavu na saních, neuvěřitelnou vzdálenost 1600 km (1000 mil) z Fairbanksu na Aljašce do hlavního města Yukon teritoria Whitehorsu. Další rok se trasa obrátí a jede se z Yukonu na Aljašku. Po cestě jsou kontrolní stanice, kam si mohou závodníci dopředu nechat poslat krmení pro psy, případně nějaké maličkosti pro sebe.Vézt to všechno by totiž bylo nemožné.

Na pódiu v Třeboni: zleva Vlasta Redl a ředitel festivalu Pavel Bárny Barnáš, dřívější Redlův spoluhráč

Buty, Vlasta Redl či Jan Budař budou patřit k hvězdám letošního ročníku multižánrového festivalu Okolo Třeboně, jehož 22. ročník se odehraje od 28. do 30. června 2013. Opět tedy naplní heslo „Prázdniny začínají v Třeboni“. Až do září pak následuje série hudebních a dalších akcí: organizátoři z agentury Bárny chystají například společné vystoupení kapely Nezmaři s Big Bandem Českého rozhlasu, Klasiku na jihu s Lenkou Filipovou a jejím projektem Concertino, návrat kapely Katapult nebo plavecké radovánky na pláži Ostende.

Americká dívčí skupina Della Mae. Jenni Lyn Gardener, mandolína a Shelby Means, basa

Během šestidenního country festivalu v curyšském Albisguetli se již tradičně konaly dva bluegrassové večery. Byla jsem na prvním, kde hrála italská kapela Bluegrass Stuff a dívčí americká skupina Della Mae. Té dělala další den předskupinu švýcarská Sunny Mountain Grass.

Účastníci Evropského bluegrassového summitu

Minulý víkend 15.-17. března se v pražském hotelu Pyramida konal pátý Evropský bluegrassový summit. Pořádali ho tentokrát známý stavitel hudebních nástrojů Rosťa Čapek a Ivana Louková ve spolupráci s EBMA-Evropskou bluegrassovou asociací. Zúčastnilo se ho přes třicet bluegrassových nadšenců a odborníků ze třinácti zemí Evropy i USA.

MĚLI JSME SRUB

Měli jsme srub. Fajnovej, velkej, postavenej z našeho potu.Vedle tekl potok, kterému jsme říkali hrdě Mississippi, a tak se jmenovala i celá osada. Znal nás tam každý kos, straka i lesník a my zase věděli o každém modřínu, červeném dubu a dvou liščích norách. Pedro si tam usekl palec, tak jsme potom před ním museli schovávat všechny sekyry. Kuďochovi zase zůstala v noze dobře ostrá hokna, když byl celý hrr, aby udělal rám na okna. Naše Mississippi dělala z kluků zálesáky a lidi, kteří k smrti milují přírodu.Dělili jsme se o zásoby, hřáli si ruce nad ohněm a bylo nám děsně dobře. Donald s Brčkem postavili krásnou vstupní bránu, aby se dala osada „ zamykat“. Když sprchlo, kecli jsme si do srubu a vychutnávali pocit sucha, bezpečí, pocit přátelství.

Večer konferovali Tony Linhart a Dana ze Ztracenky