Část účastníků setkání před slovutným hostincem v Proseči pod Křemešníkem

V roce 1983, patnáct let po vzniku zakázané České tábornické unie, svolal její režimem stíhaný zakladatel a náčelník Jan Hochman docela tajné setkání činitelů a osobností Unie na Slunečnou paseku a také do vyhlášeného hostince Jeníka Másílka v Proseči pod Křemešníkem. Tábor na Slunečné pasece, ve své době těžiště i symbol činnosti Unie, už dávno patřil Pionýrské organizaci SSM. Příjezdové cesty do Proseče ten den hlídala policie, ale to jsme ještě nevěděli. To až v noci.

Před hospodou v Proseči stojí třetí zleva badatel a trampský historik Karel Kayman Jakeš, ve své době pražský náčelník ČTU, ve dveřích pan hospodský Másílko (bude to přezdívka, nikdy jsem nevěděl, jak se jmenuje; tykali jsme si a říkali mu Jeníku), sedící František Ragas, jihomoravský náčelník ČTU, v popředí kamsi hledící Wabi Ryvola a Fedor Skotal, dáma v bílém je druhá a třetí Wabiho žena Jana Ryvolová, vedle stojí geniální grafik a člen Zlatého klíče Wendy Hůrka, a vedle něho Jana Skotalová. Na snímku je malá část přítomných, je to jedna z početné série fotografií z tohoto setkání. Pokud se týká mortality, ze zobrazených žijí manželé Skotalovi a Jana Ryvolová.

Českou tábornickou unii obnovil Jan Hochman hned po listopadu 1989. ČTU byla i v roce 1968 první organizace, která se vydělila z tehdejšího Československého svazu mládeže a urychlila tak jeho rozpad. Od jara roku 1990 obnovovali v regionech místní organizace, budovali oblastní strukturu, znovu se přihlásili ke spolupořadatelství festivalu Porta, v Pikovicích založili s Tonym Linhartem dodnes existující přehlídku trampské, související a někdy také bůhvíjaké hudby …

Honza Hochman ale jako by ztrácel energii. Byl unavený, bez života. Nejen z práce, tu miloval, ale z tlaků z prostředí uvnitř vedení Unie. Otec zakladatel později rezignoval a věnoval se neplacené práci pro ČTU na jižní Moravě. Zatímco Hochman se vrátil k práci pro lidi, jeho nejmenovaný nástupce se vrátil – jak sám říkal – do politiky. Shledávám v tom rozdíl.

Wabi Ryvola, Hochmanův člověk a kamarád, dostal výpověď. Wabiho to silně zasáhlo. Pokud vím, dostal padáka jen dvakrát v životě. V obou případech z České tábornické unie, pro kterou znamenal něco jako symbol, totem, obelisk, a pro níž svou prací, svou osobností, opravdu hodně vykonal. Především v oněch šedesátých letech, v té šťastné době, kdy jsme na chvíli chtěli zapomenout, že na světě jsou taky tanky. Zvláště ty z Východu. (fsk)

Tomuto postoji říkával Wabi holubička

Více na výstavě Popmuzea RyvoLove v historické budově Kaštan v Praze Břevnově.

Foto: archív Popmuzea, archív Fedora Skotala