Dnes má svátek Aleš Zítra má svátek Vincenc

Ve Skalistých horách v americkém Coloradu zemřel ve věku 86 let náš dopisovatel Jerry Pupál Vecka, publicista, tramp, muzikant. Poslední text publikoval v Music Open 23. června. S ženou Danou žili ve Spojených státech od roku 1968 (red.).

Ani se mi nechtělo věřit mailové zprávě, že 27.srpna odešel do věčných lovišť kamarád Pupál – Jaroslav Jerry Vecka, pravověrný Brňák, tramp a muzikant. Ještě poměrně krátce předtím jsme si psali přes mail, měl spoustu otázek - chtěl stále být uprostřed trampského a hudebního dění, jehož byl samozřejmou a aktivní součástí. Žil se svou ženou Dankou, se kterou se oženil po návratu z vojny, v podhorském městečku Conifer u Denveru v americkém Coloradu a spolu vychovali dvě úspěšné děti. Byl sice člověkem celé palety různorodých zájmů, ale tramping a hudba stály vždy v jejich popředí.

 

V roce 2017 navštívil Veckovy v Conifer v horách nad Denverem štáb České televize, který v USA a v Kanadě natáčel hodinový dokument Čeští trampové v Americe (ČT 2018). Byl den po nedokončeném potlachu Spojených trampských osad Colorado, při kterém zemřel kamarád. Byl den, kdy po desetiletích zavládlo nad severní Amerikou úplné zatmění Slunce. U ohně zleva s kytarou Tony Reda, v královském klobouku úřadující král amerických hobo, železničních tuláků, Jeff Pardubský, uprostřed Jerry Pupál Vecka, scénárista dokumentu a dávný kamarád Fedor Skotal, stojící a zpívající Dana Vecková, sedící Georgina Třešková, trochu z Brna, trochu z Denveru.

Narodil se v roce 1937 a jeho první kroky vedoucí posléze k trampování vedly přes skautský oddíl trojka, sdružující katolické skauty. Už v roce 1951 ale stál u vzniku trampské osady Vyžranej kotel, která se stala brněnskou legendou. A trampskou linku neopustil ani po odchodu do zámoří, kde byl členem početné osady STO Colorado.

Jako kluk sice tři roky hrál na housle, ale celkem zákonitě je posléze vyměnil za kytaru, která se stala jeho nerozlučnou družkou po zbytek života. Jeho první hudební formací, se kterou vystupoval, bylo Přehradní áčko, ale mnohem známější byli pak Mariňáci, kde figuroval rovněž u jejich zrodu a spolu se zpěvákem a textařem Michalem Michecem Šebestou (nositel vůbec první autorské porty, pozn. red.) je vedl. S nimi pak vystupoval v různých pořadech, dokonce v televizním programu Až zmlknou tranzistory, nahráli i album trampských písní. Ostatně nahrávek s Pupálovými písničkami anebo jeho hudební účastí v průběhu času přibývalo. Měl své vlastní studio a neúnavnost moravského muzikanta. Později natočil řadu videošotů s hudební náplní, do svých nahrávek zapojoval i známá jména trampského hudebního světa. Za zmínku mimo jiné stojí CD Bratrstvo zalomeného palce s Pupálovými autorskými písničkami, nahrané v jeho staré vlasti s EKGM a dalšími hosty. Nebo další CD nazvané Hobo songs, které na přebalu doprovodil mou povídkou, a zcela určitě také písničkové zpěvníky, vydané Ďáblíkem v Ostravě a Pavlem Čičou Jelínkem v Brně.

Hlouběji se ponořil i do literární činnosti, v níž se zaobíral především americkou novodobější historií, kterou objevoval při svých cílených výpravách. Na toto téma napsal řadu článků a statí, z níchž některé byly publikovány i v Music Open. O Pupálových cestách za historií a shromažďování podkladů hovoří i jeho soukromé muzeum v Conifer. Zaujala i jeho kniha Eskymo Welzl z pohledu trampa. Hledal fakta o jeho životě a aktivně se zapojoval také do hledání a znovuzřízení jeho pravého hrobu, na čemž se podíleli zejména Mývala a Kennedy z yukonského Dawsonu. Přispěl i k převozu původní staré náhrobní desky do Welzlova muzea v Zábřehu.

 

Pupál má u svého domu soukromé muzeum Eskymo Welzla i některých pozoruhodných amerických reálií, které zpracovával literárně.

Název dalších knížek Hobo a jiná chasa či Co viděla americká prérie není třeba objasňovat, ale jako méně známá knižní postava jej zaujala osoba Al Packera, obviněného z kanibalismu. Poněkud stranou zůstala knížka Vzpomínky lužického gajdoše, kterou napsal na přání svého kamaráda Argentýny o jeho otci a jeho neuvěřitelných životních osudech při hledání nového domova v Jižní Americe. V jeho malém muzeu najdete i různé nože, dýky a další předměty, které zručně vyráběl, ale které většinou rozdal svým přátelům.

Byl vášnivý rybář, věnoval se myslivosti a poznávání přírody, neustále se vzdělával ve všech zmiňovaných oborech a hledal nové okruhy zájmů. Jeho maily byly plné zajímavých zjištění a zvídavých otázek... Budou mi chybět, stejně jako jeho nadšení pro stále nové projekty a nápady, z nichž mnohé už bohužel nestačil dotáhnout do konce...  

Popisky pod foto (fsk), foto Jaroslav Fridrich, archív Hanky Hosnedlové

                                                                                                                     

Foto týdne

Jste náš host číslo

9555540

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Redakce: Marty Newton

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Zdeněk Nossberger, Sandy Nosek,Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz