Při odkůrování smrků s pořezy v rukou vpravo Wabi Ryvola, vlevo autor tohoto článku. Ranná sedmdesátá léta minulého století, Šumava pod Kaplicí. Wabi má na hlavě typický kulatý klobouček, který později vystřídala legendární džínová kšiltovka.

Na konci šedesátých let začali tehdy mladí osadníci Zlatého klíče s přebudováváním šumavské samoty na později pověstný ranč Fort Hazard. Do značné míry šlo o absolventy slovutné bechyňské keramické průmyslovky, mezi kterými jsou překvapivá jména – vedle Mikiho Ryvoly např. Karel Kryl a Viktor Sodoma, které Miki doučoval ve hře na kytaru, ale i o něco starší herec a režisér Jan Kačer, nebo o něco mladší herec Karel Roden.

Klíčáci byli parta, o které bylo slyšet. Psali do novin, především významného týdeníku Mladý svět, veřejně vystupovali, bratři Ryvolové v dějinné součinnosti s Kapitánem Kidem kladli základy žánru, jemuž se zprvu opatrně říkalo moderní trampská píseň. I soutěže na Portě byly rozděleny na kategorii tradiční a moderní, a ta moderní musela o svou existenci jistou dobu bojovat – se staromilci i s dramaturgií Porty. Vyřešil to čas, stejně by to vyřešil i bez těch veřejně propíraných sporů. Začínala šedesátá léta a po celém západním civilizačním okruhu přinášela uvolnění, lásku, dokonce i volnou lásku, válku ve Vietnamu, československý rok 1968…

Byla to pozoruhodná parta. S vědomím nepřesnosti jsem před časem napsal, že pro československý tramping po druhé světové válce znamenali tolik, co Ztracenka po první světové válce. Především v obhajobě a rehabilitaci trampingu v očích veřejnosti a institucí. Protože tramping byl pro tehdejší režim (v jeho pohledu) nejsilnější vnitřní nepřítel. Role Zlatého klíče byla v 60. létech minulého století opravdu významná.

Tyto i jiné skutečnosti připomíná výstava pražského Popmuzea, věnovaná životu a dílu bří Ryvolů. Veřejnosti bude přístupná od 27. září v sídle Popmuzea v budově Kaštan v Bělohorské ulici na pražském Břevnově. Památné místo vhodné pro činnost malého chytrého muzea – 7. dubna 1878 byla v těchto prostorách, v hostinci Pod kaštany, založena Sociálně-demokratické strana českoslovanská v Rakousku. Pravda, časem se z ní vydělila extrémní bolševizující levice. Kdybych nesledoval pozorně politické dění, řekl bych, že už taky patří do muzea. Ale to by bylo téma na jinou, daleko smutnější výstavu.

Foto: archív Fedora Skotala