Vzkazy

  • Konec upírů na Rusi

    Pamětníci, vzpomínáte na komunistický (jak jinak v šedesátých) časopis Svět sovětů? Remitenda tohoto plátku činila asi 95%. Dokud, na žádost jistého soudruha, nebyli povoláni pan Jiří Winter - Neprakta a pan Miloš Švandrlík, aby se pokusili s časopisem něco udělat. Udělali. Změnili název na S 36, tedy Svět sovětů 36 stránek, no SS by ani koncem šedesátých neprošlo, a na poslední straně obálky začali publikovat komiks (tehdy "kreslený seriál") Konec upírů na Rusi. Remitenda klesla k 10%. A pak přišel jednadvacátý srpen, rusáci obsadili redakci a vše, včetně originálů, spálili na dvorku. Třináct pokračování se zachovalo a na ty, ale i na mnohé další kresby vás zveme do Klubu Čtrnáctka v Ratajích nad Sázavou. Vernisáž výstavy je 6. 8. 2022 od 15 hodin a výstava potrvá do 31. 8. 2022. Těšíme se na vás!

    Ota Kmínek

    Celý článek...  
  • Letokruhy se znovu posunou

    Kamarádi a kamarádky!

    Vzhledem k vývoji celosvětové problematiky okolo pandemie corona viru se vyskytla i neúprosná nutnost jednoznačného rozhodnutí o konání LETOKRUHŮ, plánovaných původně na rok 2021 a přesunutých na červen 2022.  

    Situace v celém světě se opět rapidně zhoršila, Kanadu nevyjímaje. Proto, ač neradi, jsme museli jednoznačně konstatovat, že pořádání Letokruhů v roce 2022 je nereálné, a jsme nuceni ho posunout o další rok. Paradoxně se tak interval celosvětových trampských setkání posunul na pět let, jako tomu většinou bylo mezi celosvětovými potlachy. Naším záměrem bylo zkrátit tento interval na tři roky, ale jak vidno – člověk míní a život mění.

    Budeme doufat, že se nepříznivá situace během příštího roku změní k lepšímu a my vás budeme moci v roce 2023 přivítat na Bush River.

     

    Držte nám i vám palce!

    Za STOV Fony, Kanada 

     
Dnes má svátek Vavřinec Zítra má svátek Zuzana

Tento snímek je víc než padesát let starý, vznikl na Velikonoce 1967. Vedle krásné dívky pětadvacetiletý tramp a kulturista Habešan, nazývaný tak podle permanentního stupně opálení.

Jak už jsem jednou napsal, Honza Habešan má životů asi jako kočka – možná až devět. Už třikrát byl  na odchodu, ale vždy se vrátil. Jak sám vzpomíná, v roce 1982 to byla prasklá lebka, o pět let později spáleniny 73 procent povrchu těla (!), v roce 2011 roztržená ledvina. Nedávno oslavil v mrazivém lese sedmasedmdesát let. V textu Causa Jiří Wabi Ryvola vzpomíná Stanislav Motl mj. na druhou příhodu z roku 1987. Poprvé ale zmínil toto drama ve fejetonu Promiň, Wabi v roce 1988. To úžasné drama lidského kamarádství, jež se těžko popisuje slovy. (fsk)

Já vím sliby se mají plnit. Mezi kamarády především. Moc dobře si to uvědomuji a přitom si v tomto okamžiku zahrávám s přátelstvím jistého chlapíka, kterého v této zemi znají desetitisíce lidí - od Šumavy k Tatrám. Znají jeho šedivý plnovous, jiskrné oči, čertovský temperament... taky džínsovou čepici s kšiltem. A zejména černou džibsonku, kytaru - světoběžnici, putující k trampským ohňům a třeba i do plzeňského Lochotína, kde se každoročně uskutečňuje národní finále Porty, nejmasovějšího festivalu u nás.

Kytara nemá jméno. Její majitel ano. Wabi Ryvola. Se svým bráchou Mikim legenda české trampské písničky. Věčný kluk se spoustou nápadů, někdy i nádherně ztřeštěných (a to mu bylo, prosím, už padesát roků), milovník lidí, života.


Ale pozor - není to žádný papírový hrdina. Má dost nectností a umí občas i pořádně naštvat. Teď ho ale naštvu já. Protože nesplním slib, který jsem mu před časem dal.

Nejprve však musím říci něco málo o muži jenž má u trampských ohňů přezdívku - Habešan: sportovec, obětavý kamarád, člověk, jehož jen tak něco nezaskočí. Kdo by jen tušil, že jednou dohlédne takřka až na samé dno bolesti...

Habešan utrpěl úraz. Těžký úraz. Více než šedesátiprocentní popáleniny celého těla. Lékaři a zdravotníci bojovali v pražské vinohradské nemocnici několik dní a nocí o jeho život. Smrt obcházela kolem pacienta dlouho, ne a ne ji zaplašit.

V té době se o tomhle všem dozvídá Wabi Ryvola. Kamarád ztratil hodně krve a bude potřeba několika transfúzí, aby zůstal mezi živými. Ten večer se k populárnímu písničkáři jen tak někdo nedovolal. Wabi i jeho žena Saša žhavili telefonní linky, mluvili s kamarády, které vzájemně spojují táborové ohně, kytary, písničky a zejména to, čemu říkáme kamarádství.

Druhý den se na transfúzní stanici sešlo téměř sedmdesát lidí. Přišli darovat Habešanovi krev. Nejdražší tekutinu chtěl poskytnout také Wabi, k odběru však jít nemohl, před časem prodělal nepříjemnou operaci...

Vinohradská nemocnice měla samozřejmě dost krevních konzerv, pacient by dostal transfuzi tak jako tak, přesto však kamarádi svou krev dali, A vůbec jim nevadilo, že ji dostane někdo úplně jiný, ne zrovna jejich přítel. Člověku se maně vybaví kdysi tolik populární film, promítaný i u nás - Kdyby všichni chlapi světa...

No a o tomhle mi jednoho podvečera Wabi vyprávěl. Seděli jsme u něho v pokoji, on si chvíli brnkal na kytaru; čekalo ho vystoupení. A potom mluvil o Habešanovi.

"Wabi," povídám, "já o tom napíšu." - "Proč ne," odpověděl, "napiš. Ale bez mého jména." Všelijak sem se vykrucoval, argumentoval, ale Wabi trval na svém.

Plynuly týdny. Pořád jsem nosil tenhle příběh v hlavě. Žel - pouze v hlavě. Ale copak se dá tohle všechno napsat tak, aniž bych vzpomenul na Wabiho...?

A pak přišel jistý večer v pražské Lucerně. Vrcholil koncert nazvaný Cesty trampské písně. Průvodci představením Honza Dobiáš a Vašek Souček přivítali na jevišti i Wabiho Ryvolu.

Hrál a zpíval naplno. A lidé zpívali s ním. Jednu písničku za druhou: Terezu, Samotu, Rychlé šípy... Také - Zvláštní znamení touha. Sálem se nesla píseň o tom, jak "zase vidím za soumraků, mlčenlivej zástup kamarádů..." Wabi znovu vyprávěl o lidech, kteří "táhnou krajinou strží a tůní..." pojí je kamarádství a rovněž ... "Zvláštní znamení touha, loukám prostřenej stůl, dálka ruku ti podá, chleba a sůl..."

V těch chvílích se mi vybavil Habešan. Dnes se těší ze slunce. Vybavili se mi všichni ti, co mu přišli dát krev, aby mohl žít.

Lucernou zněla podmanivá melodie. A slova o síle přátelství. O lidských touhách. Zpíval muž, který má sice dost chyb - jako každý z nás - ale ve svých písních nepředstírá. Snad je to i tím, že kácel stromy, fáral v dolech, zná cenu života, zná cenu kamarádství.

Tehdy, uprostřed rozezpívané noci, jsem se rozhodl k tomu, abych dnes z tohoto místa řekl: "Promiň, Wabi. Svůj slib beru zpět. Nadávej si. Stokrát opakuj, žes to udělal proto, co by udělal každý jiný. Posílej mne ke všem čertům... Já to napsat musel. Fakt."

Týdeník Signál č.17/88

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

8237520

Melanž

  • Letní lidé Františka Dostála

    21. července 2022 oslavil 84. narozeniny vynikající český reportážní a dokumentární fotograf František Dostál. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

    Jak před časem řekl František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

     

     

     

     

     

    Připomeňme si dílo Františka Dostála několika fotografiemi z jeho asi nejslavnějšího souboru Letní lidé, který František Dostál vytvořil mezi roky 1968–1990.

    Celý článek...  
  • Jaký je Brňák

    Petr Komárek zvaný Farář z Texasu, USA, má – zdá se – silný vztah k Brnu. Čas od času nám přepošle zasvěcené texty o moravské metropoli. Většinou jsou ty texty vtipné, vyznačují se značným stupněm informovanosti. Dnes poslal následující sdělení:

    Celý článek...

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz