Televizní dokumentární cyklus v názorech diváků

Třináct týdnů, tedy čtvrt roku, se čtyřikrát týdně objevoval na ČT2 dokumentární cyklus Zvláštní znamení touha režiséra Václav Křístka. Série měla příznivé přijetí u odborné kritiky i divácké veřejnost, neúprosná Česko-slovenská filmová databáze (ČSFD.cz) ji dokonce přidělila 72 procent.

Diskuze v průběhu vysílání probíhaly na různých scénách a v řadě serverů. Připravili jsme stručný průřez ohlasy, které došly do České televize, na tématickou stránku ČT, a do redakce Music Open. Na dopisy a e-maily došlé do Diváckého centra České televize odpovídali pracovníci centra i dramaturgyně Jana Hádková, některé byly přeposílány tvůrcům. Nezůstal nezodpovězený názor či příspěvek. Hodně bylo probuzených reminiscencí, vzpomínek, ale také upozornění na zajímavosti a jevy, které se v cyklu neobjevily. Štáb v průběhu rok a půl trvajícího natáčení pořídil násobně víc materiálu, než se do konečné verze mohlo vejít. Delší příspěvky jsou kráceny. (red.)   

O generálu Packardovi. Rád bych Vám poděkoval za seriál Zvláštní znamení touha. Sledoval jsem ho se zvláštní pozorností - jsem totiž spisovatel a hrdina textu, na kterém v současnosti pracuji, mě zavedl mezi prvorepublikové trampy, pak do interbrigád, do protektorátu a nakonec do socialistického Československa. Dost to odpovídá Vašemu popisu trampingu jako českého (československého) dějinného fenoménu, který zrcadlí naši historii (tak nějak o tom mluvíte v jednom ze svých rozhovorů). Přitom jsem nemohl nenarazit na fascinující osobnost Jerryho Packarda / Jaroslava Krska. Jenže, prameny, které jsou k mání, se dost opakují. Řekl jsem si, že bych se o něm pokusil zjistit něco víc - výsledkem by byl nejen přesnější popis v mé knize, ale také obsáhlejší článek pro noviny (pravidelně jako publicista spolupracuji s několika deníky). (…) Přikládám link na rozhovor s Marko Čermákem.  S přáním všeho nejlepšího v novém roce Marek Toman . http://www.novinky.cz/kultura/salon/378523-vytvarnik-muzikant-a-tramp-marko-cermak-s-usarnou-na-zadech.html

Po posledním díle. Krásný to bylo, díky. Dneska jsem dokoukala poslední díl a potřebuju se tady podělit o své pocity. Nemám teda ještě šedý vlasy (a brada mi doufám nezešedne nikdy - ledaže by se mi splašil nějakej hormon a přestala bych být ženou ;-)) a stejně se nad seriálem a zvlášť těmi posledními díly dojímám. Můžou za to tata a jeho kamarádi, kteří měli zamlada dost kovbojské období a já díky nim hudební dětství plné šedesátkových šlágrů od ohňů i z rádia. Jsou to už dneska taky dědci (myšleno v dobrém) a ubývá jich, ale když se sejdou, pak z nich ty roky spadnou a paří jak o život, možná i proto, že nikdo netuší, jak dlouho bude jejich svíčka ještě hořet. Taky jsem si vybavila nejkrásnější pocity štěstí z totální svobody v lesích a intenzivní prožitky dobrodružství se všemi mými skvělými kamarády a vedoucími (později taky kamarády) v oddíle, kde nás vedli k woodcraftu. Vše se zadřelo hluboko pod kůži. S kamarády máme vybudované nejsilnější vztahy, kdo to nezažil nepochopí, není to úplně láska nebo bratrství, ale hluboké to teda sakra je. Jen už se setkáváme jinde než v lese, a to je škoda. Cítím, že do lesa potřebuju chodit čím dál víc a nejlépe, co nejdál od civilizace. Najednou strašně závidím těm, kteří se nevzdali maskáčů a mají partu, se kterou pořád jezdí ven a mají pořád společný zážitky, vzpomínky, smysl pro humor a podobně. Prostě zase vidím po tomhle seriálu jasněji, co je pro moje duševní zdraví důležitý. Výměna názorů na sociálních sítích to fakt není. Ahoj a světu mír! J.

Chtěla bych poděkovat tvůrcům tohoto úžasného a cenného dokumentu. Jsem jim velmi vděčná za to, že jsem se mohla seznámit se skutečnostmi, které jsem neznala. Celý tento pořad mi přinesl nesmírně krásné zážitky, ale i bolestivé vzpomínky. Vzpomínky na mého milovaného bratra, který již několik let není mezi námi. Renata Vrchovská, Brno

Překvapuje mě tolik negativních reakcí. Nikdy jsem nebyl tramp a tak si nechci hrát na chytrého. Když Porta přišla do Plzně, tak jsem prožil, v tom životním marastu každý rok týden neskutečné pohody, přátelství a slušnosti mezi lidmi. To vše je cítit i z atmosféry seriálu. Lidem, kteří takto dovedli žít, jsem vždy záviděl. Vilda

Díky i ode mne za tento seriál. Nepatřím sice ještě věkově do kategorie pamětníků, příští rok mi bude "teprve" 50 let, ale při sledování jednotlivých částí jsem se přesto neubránil dojetí. Vím, že existuje spousta kritiků, protože co člověk, to jiný názor, ale přesto je dobře, že taková díla v dnešní době vznikají a je jich stále nedostatek. K trampingu mne přitáhnul můj tatík, který pocházel z Prahy a jezdíval ještě tradičně na Sázavu v poválečných letech. Je pravda, že sám už v posledních letech jezdím minimálně, jenže z duše to nelze vymýtit, jednou tramp, do smrti tramp. Stále mám doma kompletní "výbavu", poslouchám muziku a i v civilu se nedokážu vyhnout jisté stylizaci. A chybí mi čundry... stále víc! Prostě mi v uších zní Toulavej od Kiďáka Tomáška. Všem šťastnějším přeju suchou stezku v příštím roce! A nehádejte se jako hašteřivé husy, to přenechejte astrachánům. Užovkář

Díky za ten seriál! Myšut

Navzdory všem nevděčným a kritickým příspěvkům v této diskusi sám za sebe a za ty, kteří taktéž dokáží cítit a projevit uznání a vděk a ne jen všechno lacině kritizovat říkám, že jsem za tento dokument vděčný a děkuji panu Skotalovi a jeho týmu, že se do takového projektu pustili a dokázali zrealizovat. Ve všem tom co dnes televize přináší byl pro nás právě tento seriál velmi příjemnou oázou nostalgie, kamarádství a krásy fenoménu zvaného tramping. Honza

Výborný pořad, děkuji tvůrcům. Příroda, romantika, dálky, pevné vztahy, spravedlnost, právo, nezištnost, tramping, to je jedna z pevných součástí duše našeho národa. Musím reagovat na jeden příspěvek. Ať se Vám to líbí, či nikoliv, je to takto: Patříme na západ, nepatříme Kremlu. Milan Harmáček

Současná realita Je zjevné,že trampové se vždy prezentovali proamerickým smýšlením, ale vzledem k tomu jak se v současnosti USA prezentují ve světě, je očividné,že oblíbenost ameriky klesá strmě dolů a počty obdivovatelů všeho amerického rapidně klesají, zbývá tak možná propagátor radaru, poněkud infantilní amerikanofil Vyčítal a snad ještě pár dalších kloboučníků. Evžen Huml

Když jsem včera večer sledoval trampské emigrantské bardy, kteří prošli opravdovou divočinou, pak slovy Pavla Dobeše „Hučka se mi svezla z hlavy před jejich fenoménem, beru klíče od zahrady a jdu se nacpat senem!" Kurosan

No tak moment, nepovažuji se sice za letitého trampa, jako někteří zde na diskusi, ale jestli jsem za dobu co jsem jezdil na vandry pod širák pochopil něco o trampingu, tak především to, že je to o svobodě a stejně tak o úctě k přírodě. Věřím, že tohle tu nikdo popírat nebude! A stejně tak to nepopírá ani tento seriál. Jenomže logicky z tohoto faktu pak vyplývá, že každý jsme jiný a každý věci děláme po svém a jako svobodní trampové na to snad máme právo. A jakmile tu někdo začne škatulkovat co je, nebo už není dostatečně trampské, tak se vlastně pokouší tu svobodu ostatním brát, ač na to v žádném případě nemá právo(ani fakt, že jezdí pod širák už 20,30, nebo třeba 50 let mu to právo nedává.). Taky mám blíže spíš k tomu "ortodoxnímu" trampingu, tak jak o něm mluví třeba Marko Čermák, než k chatařům, ovšem pokud je tramping především o svobodě a o úctě k přírodě, pak druhým tu svobodu neberme( tedy pokud jim ona úcta k přírodě jakožto určující trampská vlastnost nechybí)! Každý holt nemá na to vyrazit kdykoli pod širák... A stejnou svobodu přenechme i tvůrcům pořadu. Chceš svobodu? Tak ji druhým neber! Kritizovat umí každý, ale zkusili jste si někdy natočit podobně rozsáhlý dokument? Zvládli byste to lépe, poutavěji a čistokrevněji a zároveň tak, aby celé dílo bylo co nejzajímavější pro co nejširší diváckou obec, tak aby se dařilo tramping propagovat třeba i u mladších generací? No tak do toho... Honza

Co tramp to muzikant? Zdá se, že co tramp to muzikant, alespoň z dosavadního vysílání to tak vyplývá. Je to pochopitelné. Povídání o písničkářích je pro tvůrce pořadu pohodlné. Jsou dostatečně známí a dá se tím skvěle pokrýt vysílací čas. Jak se zdá, trampové-zálesáci a trampové-tuláci nejsou v tak širokém povědomí jako trampové-chataři a proto se asi o nich seriál nezmiňuje. P.S. Mám trampské písničky rád, jak nové tak i ty staré, a jejich autorů i interpretů si vážím, ale tramping není jenom o nich. Jaroslav Polánský

Tramping stále živý. Děkuji za velmi pěkný seriál o ryze českém fenoménu trampingu v našich luzích a hájích. Jde o velmi vyvážený a objektivní pohled na naše dějiny "dobývání přírody a kultivace mezilidských vztahů". krfi

To je sestava!!! Mohli by mě říci ti skautohavloidi,kdy zde byl komunismus??Anebo kde na světě je,anebo byl komunismus??Pokud vím,tak komunismus nikdy a nikde na světě dosud neexistoval a neexistuje Vy chytrolíni!!Neblbněte lidem a hlavně těm mladým hlavy!!

Trampové vznikli z vnitřní potřeby národa v určité době a nedá se moc implantovat do jiné doby úplně stejný, dnešní mládí trampové pokud jsou,tak ho mají zase přizpůsobeny dnešnímu světu nako oni před lety. Hodně jsem prošla republiku, za 15 let jsem skupinu mladých nepotkala, aby to byli opravdu trampové.Nyní to jsou autotrempové s IT technologiemi. Linda, Brno

Cílek. Mám velkou radost že se v pořadu objevuje pan Václav Cílek vždycky mi bylo záhadou že se v žádné z jeho knížek pojednávajících o duchu přírody v naší vlasti nikdy nezmínil o trempech a teď je to tady, dokonce s dojatou slzičkou v oku :) Kurosan

Jsem rád, že ještě žijí lidé o kterých se zmiňuje dokument a již se těším na další pokračování. nejsem sice tramp, ale rád se po Brdech a okolí toulám a tak i díky Tony Linhartovi, Standovi Motlovi a dalším se dovím více o místech, které také znám. Díky. Pavel Šinágl

Romantika možná začínala někde u Svatojánskych proudů, ale tam také už dávno skončila novou generací chatařů. Romantika není o tom, kdo má nejstarší chatu, kam se zajede na víkend vyprdět, ale o poznání světa a různých společností, romantika je v našich srdcích a věř, nemá nic společného s usárnou a už vůbec ne s chatou.

Zaposlouchej se do Wabiho písní, i tak se dá duší emigrovat, zachovejte nám emigrantům přízeň, mnozí z nás počítali s tím, že si prošlapou svět a do pěti let se vrátí, byli jsme mladí a určitě bychom obohatili naši zemi svou zkušeností. To ovšem už je politická minulost, která se mezi tramping ani nehodí, i Géza Včelička byl dobrý člověk i když Bob Hurikán o tom pochyboval. Opatruj se, třeba jednou se nám podaří natočit "informační seriál" o trampech v zahraničí, ne pouze o legendách trampingu, nebo o kultech osobnosti, ale opravdu o nás všech trampech, kteří jsme utíkali za romantikou, Věž, že v našich letech kolem pětadvaceti to nebyl úprk za penězi. Baron van der Colorado, U.S.A.

Ahoj Ňufe, proč ti píšu, když Tě vlastně neznám? V podstatě jen proto, abych Ti poděkoval za skvělý seriál Zvláštní znamení touha. Dokoukal jsem to až teď z archívu ČT, protože jsem trošku nestíhal a moc se mi to líbilo. Proto mě docela dost naštvalo, že se obratem našlo pár taky-kamarádů, kteří najednou mají plnou hubu řečí o tom, jak je ten seriál špatný, co všechno je tam blbě a jak by to oni jistě udělali líp. Hodně mě štve tahle „zaprděnost“, kdy místo toho, aby ti jakožto jednomu z nás fandili, drželi palce a byli vděční, že pro ostatní něco děláš, tak mají ještě plnou hubu keců. Přitom je to zpravidla tak, že čím míň toho kdo sám dokázal, tím je pak větším kritikem… Já osobně to vidím tak, že různých dokumentů bylo o trampingu už natočeno hodně, ale ze všech bylo více či méně cítit amatéřinu (byť někdy v dobrém smyslu). Oproti tomu je (tedy aspoň podle mě) seriál Zvláštní znamení touha první, skutečně profesionálně odvedená práce na špičkové úrovni. Ve své podstatě jsi tímto seriálem vytvořil něco jako pomník trampingu, protože tohle prostě hned tak něco nepřekoná. Jsem moc rád, že jsem seriál viděl a jistě se na něj ještě nejednou rád podívám. Díky. Michal Kupsa – Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó

Posílám ti hezký pozdrav z Austrálie. Právě nám začalo kalendářní léto, jsem na Gold Coast v Queenslandu a užívám si teploučka... S velkým zájmem jsem sledoval televizní seriál tebou vytvořený a mohu ti říct, že byl pěknej, zajímavej a zcela určitě bude přínosem do historie trampingu, toho našeho unikátního hnutí. Byl to od tebe bezva nápad a povedl se ti... A obdivuji se ti, jak jsi dokázal sehnat tolik kontaktů a rozhovorů skoro všude, kde se trampuje!! Takže, moc dobře, vždy mě ten díl přenesl někam do dálky a do nedávných let. Díky! Miro Stojanovic – Dawson, Austrálie

Něco ti povím, Ňufe. Dneska se kdekterej výlet do lesa, oheň, jízda vlakem natáčí třeba na mobil, a pak se to objevuje na YouTube a kamarádi si přeposílají link, kde se to dá vidět. Myslím, že dost kamarádů čekalo, že tak bude vypadat ten váš seriál. Jenže on byl od začátku jinej, prostě profíckej. No a někteří kamarádi jsou zklamaní. Není to o té jejich cestě do lesa. George, Klášterec n. Ohří

Skvělá práce, která se víc jak povedla, a tím myslím serial "Zvláštní znamení touha". Blahopřeji! Až Ti vyjde kniha, tak mi jednu schovej. Já odjel v roce 1969 z důvodů Slečny Romantiky. Tož tak! Zdravím a přeji radostné Vánoce. Pupál, Denver, Colorado, USA 

Už dávnejšie som sa chystala napísať pár riadkov. Teraz činím, k čomu som sa odhodlala. Veľké Ď A KU J E M za seriál Zvláštni znamení touha. Tešila som sa na každú stredu, kedy ten seriál išiel. Zabudla som na okolie a vžila som sa do rozprávania kamarátov. Po skončení som mala vždy ten krásny pocit ako po návrate z vydareného potlachu. Veľká vďaka. Amazonka

Přeji vše nej do dalšího roku, pozdravuji všechny v redakci, tirážové i netirážové a děkuji za Touhu. Chtělo by to ještě pár dílů. Moc se mně to líbilo. Hodně zdraví, suchou stezku a modrou oblohu. Pinďa - ten malej