Vzkazy

  • Medvědí česnek - recepty

    Medvědího česneku si sice v kuchyni užijeme jen krátce, ale stojí to za to. Možností jak medvědí česnek v kuchyni využít je celá řada. Jako tip přinášíme několik receptů.

    Celý článek...  
  • První jarní životabudič: Medvědí česnek

     

    Roste pouze na jaře a vychutnávat si ho můžete jen necelé dva měsíce. Kromě první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. V posledních letech se z něj stal fenomén. Nejenže výborně chutná, ale obsahuje i řadu prospěšných látek. Je bohatým zdrojem vitamínu C a železa. Je to výborný prostředek při chřipce, nachlazení i dalších infekcích. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

     

    Jak ho v lese bezpečně poznat a odlišit ho od konvalinky? V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé áronovité byliny, které jsou však na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Tyto rostliny mají velmi podobné listy, dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě od sebe rozeznat například rašící listy medvědího česneku a mladých konvalinek je velmi obtížné. Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

     

    Jak tedy poznat medvědí česnek a odlišit ho od konvalinky?

     

     

    Podle listů:
    • Medvědí česnek: Listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
    • Konvalinka: Listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.
    Podle květů:
    • Konvalinka: Má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
    • Medvědí česnek: Má kulovitý květ, který voní po česneku.
    Podle vůně:
    • Konvalinka: Voní pouze květ.
    • Medvědí česnek: Po česneku voní celá rostlina.
    Dále:
    • Konvalinka má oddenek
    • Medvědí česnek cibulky.

     

    Jak medvědí česnek pěstovat?

     

     

    Ve stínu a vlhku Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud je pravidelně zaléván, roste téměř všude. Na zahradě mu prospívá polostín pod keři nebo pod okraji živého plotu. Dobře se mu daří i na severní straně domu. I když se názory na výsadbu medvědího česneku různí, nejlepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí krásné bílé květy.
    Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce, do doby než začne kvést. Období sběru začíná obvykle v druhé půli března a končí zhruba v půli května. Potom se rostlina zatáhne, a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

     

     

      _______________________

     
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Aleš Zítra má svátek Vincenc

Herec Frantisek Hanus a básník a textař Ivo Fischer (1963)

* 1. 12. 1905 Oldřich Vrtiška – Vrtule (T. O. Lone Star; 60. léta - marshall T. O. Údolí oddechu, Beroun) – skladatel a trampský písničkář (hudba k písni V. Fliegla Lodnická, spoluautor písně Mládí, hudba k písním J. Kordy – My jsme kluci očkovaní satanem (1935), Nechtěj děvče trampa ani kovboje, Vzpomínka na Svatojánské proudy; text k písni J. Muchy Za osadou, spolu s J. Muchou text k písni Máňo Máničko - hudba O.Petránek

* 3. 12. 1910 Achille Gregor – přezdívka Lord (pseudonymy Elliach G. Roger, Ellicha-bej a šifry A. G., -ego- , -grg-) – publicista v časopisech Tramp a Trn, zodpovědný redaktor časopisu Trampský zpravodaj (podtitul Trampský nepolitický týdeník - I. roč. č. 1 - 9), textař, prozaik - knihy (Zbraslavský Rabelais - Hrst vzpomínek na Sašu Rašilova, 1974);

* 4. 12. 1950 Miroslav Jaroš - Skunktrampský písničkář (písně Bingo, Bobby McGee – hudba Fred Foster - Kris Kristofferson, Co z lásky máš – hudba G. Lightfood, Jackson, Já jim jen závidím, Já vím že tě ztrácím – hudba Joe Hunter, Javorový list, Jižní eskadrona, Jody a Kid, Jsem holej, Jsem volnej jak pták, Kanada blues, Kdybys tak věděla, Kříž z plastiku, Lady Yesterday – hudba Kinky Friedman, Loupeživej rytíř, Mc. Laren, Michelle, Nech svět ať se točí dál, Ostrov pokladů, Padá déšť, První vlak na jih – hudba Johny Horton, Rumový ráj – hudba Crotford - Durill - Garett, Rychlejší koně, Řekněte jí, Quantanamo, Samota tíží, Telefonní ďábel, Volili jsme šerifa, Život běží dál); emigroval do SRN 1980; publikace Jižní eskadrona a jiné country texty, Avalon 2000 /mimo ediční řady – editor Karel Růžička - Lišák/; dvě CD jeho písní nazpíval Wabi Daněk (Nech svět, ať se točí dál, 2002 a A život běží dál, 2009;)

* 5. 12. 1975 Vladimír Javůrek – Velkej Drak (T. O. Brdští draci, Praha) – prozaik, Trapsavec 2004, sbírka povídek (Poslání za úplňku, edice Trapsavecké miniatury č. 3, 2012)

† 6. 12. 1990 Ivo Fischer – básník, textař (písně Červená řeka, Jó, třešně zrály, Slavíci z Madridu, Tuhle rundu platím já, Už koníček pádí, Vítr to ví – Míle, Zelené pláně a Žluté růže z Texasu); kniha Písmena (sborník písňových textů);

† 8. 12. 2000 Ing. Stanislav Sohr publicista, básník – časopisy Jitro, Červený květ, Tramp (1968 - 1971), externí redaktor časopisu Vpřed, ředitelem ostravské kulturní a tiskové služby PULS, vedoucí redaktor Ostravského kulturního zpravodaje.Propagoval práci J. Foglara a zasloužil se o reedici komiksu Rychlé šípy (1967 - 1971), prozaik – knihy Zase zní píseň úplňku (o J. Foglarovi), 1969 a 1970; Ondrášova smrt, 1969;

* 9. 12. 1890 Emil Knos pseudonym Emil Olšovský – operní pěvec; textař (písně John Brown, Rodné údolí)

*13. 12. 1985 Barbora Wirnitzerová (dříve Tichá) – B. B. Deneb (Praha) – básnířka, Trapsavec 2006; sbírka básní a povídek Labuť letí k Neratovu (ediceTrapsavecké miniatury č. 41, 2015);

†21. 12. 1985 František Vrba – překladatel, básník, textař (písně Dva tuláci, Francka a Johny); (kniha Americká lidová poezie, 10. 10. 1961)

†21. 12. 2005 Karel Růžička – Lišák (T. O. Zlaté Slunce, T. O. Fort Laramie, Plzeň); pseudonym Kid Sterling – publicista, šéfredaktor časopisu Tuláka Plzeň (1966 - 1968), prozaik, textař, básník, Zlatý Trapsavec 1988, porotceTrapsavce (2001 a 2002); kniha Rycí vidle navždy, Avalon 2001 a 2006 (spolu s o. s. Exodus) /Trilobit sv. 5, ilustrace Karel Růžička - Lišák a Jiří Špinka - Gandy/; V přestřelce slov – sbírka povídek (edice Trapsavecké  miniatury č. 30 - Zlaté legendy, 2014);

*23. 12. 1975 Robert Čechák – Roby písničkář (písně Bolavá křídla, Bláznům pár,                           Gibsonrock and Cadillac, Folk, Jívka, Království ticha, Luisiana, Mejdan, Napořád, Ospalý blues, Podzimní, Poslední flám, Rock and Roll, Sedmnáctá míle, Startky, Stopař, Toulám se dál, Trail, Trať, Tuláckej král, Vozy do Iowy, Zatracení blázni - Kainovo znamení); básník; publikace T. S. Roby Básně, 2000; T. S. Roby Toulám se dál (Písně z let 1994 - 2000), 2001;

†24. 12. 1940 Rudolf Piskáčekvystudoval gymnázium a hudební konzervatoř, obor varhany a kompozice, žák Antonína Dvořáka; byl kapelníkem Pištěkova divadla a v letech 1909 - 1918 působil v Divadle na Vinohradech jako korepetitor, sbormistr a kapelník - řídil Vinohradskou zpěvohru. V roce 1924 podnikl úspěšné turné po Spojených státech; skladatel - složil přes 40 operet, frašek a her se zpěvy (hudba na libreto a texty písní Emanuela Brožíka pro hru Václava Vrány Trampský výlet do Štěchovic - revuelní opereta o 8 obrazech); mezi jeho nejúspěšnější operety patří - Slovácká  princezka (1918), Tulák (1924) a Perly panny Serafínky (1929)

†24. 12. 2010 Bohuš Petrík – Šperhák junior alias Vrták cestovatel, vodák a herec; člen bratislavského Tramp klubu a loděnice Kormorán; držitel trampského ocenění kanadských kamarádů Hawkinsovi placky (2006)

*25. 12. 1915 František Kubásek – Franta Šerif (nebo Dědek) zakladatel Trampského vydavatelského družstva, které za finanční pomoci KSČ (JUDr. Ivan Sekanina) odkoupilo od vydavatele Quido Langhanse časopis Tramp a stalo se jeho vydavatelem počínaje č. 38 tj. od 1. 11. 1930; publicista a člen redakční rady časopisu Tramp (1929 - 1931), písničkář 

*27. 12. 1925 Ing. Stanislav Sohr publicista, básník – časopisy Jitro, Červený květ, Tramp (1968 - 1971), externí redaktor časopisu Vpřed, ředitelem ostravské kulturní a tiskové služby PULS, vedoucí redaktor Ostravského kulturního zpravodaje. Propagoval práci J. Foglara a zasloužil se o reedici komiksu Rychlé šípy (1967 - 1971), prozaik – knihy Zase zní píseň úplňku (o J. Foglarovi), 1969 a 1970; Ondrášova smrt, 1969;

* 27. 12. 1895 Evžen J. Rosendorf nakladatel – od roku 1930 vydal tiskem 437 písní (včetně trampských)

*27. 12. 1955 Pavel Vorel – Major – kreslíř, humorista, organizátor; v 80. letech ve štábu Porty, působil v Malostranské besedě i v Klubu Na Petynce, manažerem časopisu Folk & Country od I. ročníku (1991), dával výtvarnou tvář časopisu, zpěvníkům, propagaci i scénám na festivalech Zahrada apod.; šéfredaktor Rádia Samson

*27. 12. 1970 Marek Lazecký – Eiffel (Ostrava) – prozaik, Trapsavec 2000

†31. 12. 1980 František Vohnout pseudonym František Voborský – operetní tenorista; textař (text Já pro tebe plakat nebudu – hudba J. Jankovec)

 

 

 

Foto týdne

 

 

Jste náš host číslo

7079055

Melanž

  • Dubnoví oslavenci I

     

    * 3. 4. 1961 (60 let) Eddie Murphy, Edward Regan Murphy se narodil v Brooklynu v New Yorku, USA), americký herec a komik. Murphy byl součástí obsazení Saturday Night Live během let 1980 až 1984. Pracoval jako stand up komik a umístil se v žebříčku Comedy Central 100 Nejlepších komiků všech dob na 10. místě. Za své herecké výkony získal několik nominací na Zlatý glóbus a v roce 2007 cenu získal v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za výkon ve filmu Dreamgirls.[1] Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Cesta do Ameriky, Policajt v Beverly Hills a též Záměna. Murphy také propůjčil svůj hlas oslíku ze série filmů Shrek. V některých filmech hrál dokonce více rolí najednou, například ve filmech Zamilovaný profesor nebo Norbit. Do češtiny je Eddie Murphy nejčastěji dabován Oldřichem Kaiserem, Zdeňkem Mahdalem a Tomášem Juřičkou.  Eddie má svou hvězdu v hollywoodském chodníku slávy.  

     

     

    *9. 4. 1891 (130 let) Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, Král komiků, český divadelní herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé i zvukové éry filmu, který se díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky, po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. Společnost jej znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový, trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral ve své vile v Dejvicích. Každodenně sportoval, ve své vile měl velkou tělocvičnu a u vily bazén, tenisový kurt a bohatě vybavenou kuchyni, kde měl nejlepšího českého kuchaře své doby, Jaromíra Trejbala. Ráno se projížděl na kole a pořádal přátelské tenisové zápasy i mimo Prahu (na pražské Klamovce si například zahrál několik tenisových zápasů s dvojnásobným mistrem světa Karlem Koželuhem). Byl také velkým mecenášem sportovců, jak profesionálních (sponzoroval také národní cyklistické mužstvo), tak amatérských. Dnes už téměř neznámá je vzpomínka pamětnice, která jej viděla, jak hází nezaměstnaným dělníkům, kteří hráli fotbal se starým roztrhaným míčem, nový míč. V letech 1914 až 1920 aktivně hrál za AC Sparta jako prvoligový fotbalový brankář. Smutný starý muž zemřel 31. ledna 1962. Zchudlý milionář musel jezdit po trochu potupných estrádách pro pracující. Ale jeden vtip si neodpustil – vstoupil na jeviště, pokrývku hlavy zavěsil na věšák a řekl – pověsíme čepičku. Alexej Čepička byl obávaný minstr obrany a Gottwaldův zeť.

     

    *16. 4. 1961 (60 let) Jiří Plocek, jemný, avšak pracovitý intelektuál, publicista, hudebník a hudební redaktor. Vystudovaný biochemik pracoval několik let v akademickém výzkumu, s rodinou byl na stáži v USA. Jak říká legenda, po návratu do vlasti chtěl dále mluvit s dětmi anglicky, aby o tuto znalost jazyka nepřišli. Děti prý odmítly – nebudou mluvit s člověk s tak těžkým přízvukem. Profesionální hudebník (skupina Poutníci), po odchodu Roberta Křesťana a Luboše Maliny založil vlastní skupinu Teagrass. Hudební producent a vydavatel (vlastní vydavatelství GNOSIS BRNO provozoval v letech 1995-2005 ). V letech 2006-2016 pracoval v Českém rozhlase Brno jako hudební redaktor a dramaturg. Jako publicista přispíval do Literárních novin (2007-2009), kde v roce 2008 redigoval stránky věnované umění. Je spoluzakladatelem družstva Kulturní noviny v roce 2009. V letech 2009-2018 byl předsedou představenstva družstva a šéfredaktorem.

    Je autorem knih Hudba středovýchodní Evropy (Torst 2003), Kroužení (o Vysočině, hudbě v pohybu a jednom festivalu, MKS Náměšť nad Oslavou 2015), Jazzová odyssea (Galén 2018) a pořadatelem knih Sešlost u Nečasů (k 80.narozeninám Jaromíra Nečase, GNOSIS BRNO 2002), Sušilovské zrcadlo (Folklorum 2005) a Malé příběhy velkých dějin (Kuřim 2018).

     

    * 18. 4. 1951 (70 let) Naďa Konvalinková, herečka. K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU. Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer. Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976), poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994). Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. Čtvrt století byl jejím manželem talentovaný, avšak svébytný herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína. Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit; sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově. Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.

     

     

    * 18. 4. 1961 (60 let) herec Pavel Kříž alias Štěpánek ze seriálu o básnících. Brněnský rodák po úspěchu Kleinovy filmové série o básnících emigroval v roce 1988 zprvu do Velké Británie, odtud pak do Kanady. Ve Vancouveru vystudoval tamní chvalně známou univerzitu a věnoval se profesi psychoterapeuta.…Když se po několika letech vrátil do vlasti k další filmové práci, takřka nemluvil česky, zcela se sžil s novým prostředím. Žije střídavě v Kanadě a v Česku, slaví Chanuku i Vánoce.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz