Vzkazy

  • Roháčí jubilující

    Celý článek...  
  • Čapek show na Country radiu

    Pěkný den,

    máme pro Vás několik novinek a dobrých zpráv. Do dalších dílů stále populárnější Čapek show na Country radiu připravujeme rozhovory s těmito osobnostmi:

    září - BB Bowness - skvělá mladá banjistka progresivní kapely Mile Twelve (již tuto sobotu!)

    říjen - legendární foukačkář Charlie McCoy

    listopad - Chris Jones - kytarista a leader kapely The Nightdrivers

    Vysílací časy Čapek show: premiéra každou první sobotu v měsíci od 10:00, reprízy následující pondělí od 23:00 a třetí sobota od 10:00.

    Celý článek...  
  • FUSEKLÍCI J. K. Kučery

     

    _______________________

      

    Josef Kobra Kučera

    (1944–2015) byl člověk mnoha talentů, tvůrce i zkušený organizátor. Mimo jiné před více než deseti lety zakládající člen redakce tohoto listu. Dlouhá léta kreslil osobité stripy, jimž říkal Fuseklíci. Ze stránek různých novin a časopisů sdělovali národu svůj osobitý pohled na svět. Některé kresby jsou staré deset, dvacet, možná i třicet let. A přece jsou stále aktuální. Stále promlouvají k dnešku. Stejně jako Kobrovy články. Jak jste si jistě všimli, stojí za to je reprízovat.  (red.)

     
Dnes má svátek Brigita Zítra má svátek Sabina

Zleva Luboš Malina a Robert Křesťan

Proč titulní písničku Wabiho Ryvoly k televizní sérii Zvláštní znamení touha nazpíval Robert Křesťan

Znám tu nádhernou písničku od jejího vzniku, stejně jako některé jiné písničky Wabiho Ryvoly. Motiv Duj fujaro vítězná z Rychlých šípů vznikl na chalupě v Bílých Karpatech a neměl začátek ani konec. Někde jinde a jinak zase vznikla píseň Bílé Karpaty, která je o té naší tamní chalupě, a autor ji dedikoval mně. Nikdy mi to ale neřekl, dozvěděl jsem se to o čtvrtstoletí později, až když Petr Růžička zvaný Růža začal připravovat nádherný dvoudílný zpěvník Wabiho Ryvoly.

Zvláštní znamení jsem s Wabim často hrával, sami dva u ohýnku nebo sami dva třeba u kulatého stolu v dávno zaniklé venkovské hospodě Jendy Másílka v Proseči pod Křemešníkem. Hrávali jsme tak spolu spoustu písniček, a zdaleka všechny nebyly Wabiho. Milovali jsme Po půlnoci se sloganem Nad hlavou mi krouží lampa žlutá z repertoáru Evy Olmerové, kterou jsme oba znali, ale Wabi víc. Hrávali jsme písničky, které bychom jinde a jinak asi nehráli. Znali jsme se opravdu dobře. Kdo si dnes vzpomene, že jsme v roce 1971 spolu dokonce soutěžili s písničkou Edy Světlíka v autorské soutěži Porty?

Zvláštní znamení se na veřejnost dostala na první samostatné LP desce Hoboes z roku 1981. Skupina zkoušela na Fort Hazardu, a s magnetofonem za nimi přijel zvukař Petr Benesch. Seděli u potoka, který je na té nahrávce dokonce slyšet, stejně jako občasné cinkání lahve rumu. Nahráli na Petrův aparát na nečisto celou LP desku. A pak ji natočili v supraphonském studiu.

Hoboes neměli štěstí na studiové nahrávky. Jak Wabi říkával – zase jsme ztvrdli. Ta lehkost od potoka a lahve rumu je ta tam. A Jarka Vrbová, krásná, ušlechtilá a tak trochu osamělá žena, zpívá ten text jako kdyby nevěděla, o čem je.

Wabi Ryvola nahrál Zvláštní znamení ještě několikrát, především v období polistopadových hudebních skrumáží, kdy všichni pořád na něco hrají a všichni pořád zpívají, ruty šuty. Žádná z těch Wabiho nahrávek, byť se každá trochu liší, se mi nelíbí. Někam utekla duše té písničky, která není silácká, je intimní, Wabi hraje a zpívá moc rychle (k tomu měl podivuhodný sklon) a obsah té nádherné písně zděšen uprchl. Vím, že kdybychom některou z těch nahrávek použili, přišel by mi Wabi v noci dát pěstí.

Nastala ovšem otázka, kdo by měl tu písničku nahrát. Kvůli její subtilnosti by ji asi neměl zpívat sbor. Silná byla myšlenka na Mikiho Ryvolu, tím jsme se dlouho zabývali. Miki je skvělý hudebník. Je ale jiný typ interpreta i autora, než byl Wabi. Je svůj a jedinečný. Navíc jsme potřebovali nahrát i krátké instrumentální motivy jako hudební předěly. A to už chtělo profíky.

Režisér Vašek Křístek zkoušel mladé jazzmany, dlouhou dobu ve mně byla vize, že tu písničku nahrajeme s jednou nebo dvěma kytarami na pařezu nebo u ohýnku, tak jak jsme ji hrávali s Wabim. Jako kdyby tam s námi Wabi seděl.

Čas běžel a natáčení pomalu končilo. Rozhodnutí padlo na Trapsavci ve westernovém městečku ve Strážku na Vysočině, když jsme si po natáčení dali v tamním saloonu panáka na cestu domů. A pak jsem opatrně a nesměle napsal Robertu Křesťanovi a zároveň Luboši Malinovi. Mohl jsem jim zavolat, ale bál jsem se, že Robert odmítne. To by pak přesto nejel vlak. Tak jsem to zkusil trochu na city e-mailem.

Přijali (zřejmě) okamžitě. Robert se s Wabim znal nejen z festivalových pódií, oni se znali od ohýnků na té naší chalupě v Bílých Karpatech. Existuje mystérium ohně, lidé se poznají nějak jinak. Wabi si Roberta vážil (byla osmdesátá léta a nastupující vrcholná éra Poutníků), Robert Wabiho obdivoval. Wabi Ryvola měl dost kamarádů, a pár těch důvěrných. Většina z nich by ho někdy na místě zabila. Těch pár zbývajících by naopak za něho položilo život. Myslím, že Robert i já jsme patřili k těm druhým.

 

Wabi Ryvola (vlevo) s autorem tohoto textu, Bílé Karpaty 1983

S Lubošem jsme se na chvíli potkali v Rohlíku na Kavčích horách. Přítomen byl režisér, vedoucí produkce, asistentka režie, já… Na místě jsme se domluvili. „Musíme ale sebou hodit!“, řekl Luboš „za čtyři dny odlétáme do Spojených států“. – „Nechceš poslat notový záznam?“, zeptal jsem se. Luboš se na mě podíval málem s pohoršením. Pochopil jsem, že už nad tou písničkou s Robertem seděli, už o ní mluvili, už ji mají v hlavě.

Kapela byla ve Státech, když nahrávku doručil na Kavčí hory zvukař Druhé trávy ze studia z Modletic nedaleko Prahy. Wabi byl baryton a napsal Zvláštní znamení touha v a-moll. Na tenory, tedy na Roberta, na mne a na většinu mužů, je to nízko, transponujeme tu písničku zpravidla do d-moll. Robert s kapelou nahráli celou písničku v původní tónině. Je to nízko, ale Robert je skvělý zpěvák, běžný posluchač to nepozná. A pak nahráli refrén v d-moll, Robert ho s chutí zazpíval ve své obvyklé poloze. Spatřuji v tom empatii a pokoru geniálního muzikanta a jeho skvělé kapely. Hold zesnulému autorovi. Asi největšímu, jakého kdy měl československý tramping.

Na předpremiéře televizní série v brněnském Semilassu řekl z pódia Robert Křesťan – „měli jsme tu čest nahrát jednu z nejkrásnějších písniček Wabiho Ryvoly pro Českou televizi. Miloval jsem Wabiho.“

Když mi produkce poslala studiovou nahrávku Druhé trávy na MP3, pouštěli jsme si tu krásu s Janou večer v Jevanech. Mráz mi šel po zádech. A pak jsem napsal Robertovi a Lubošovi někam daleko do těch Spojených států  – „děkuji, je to jako by s vámi ve studiu seděl Wabi. Možná jste ho tam cítili. Možná jste ho tam i viděli. Byl tam“.

 

Foto: Vladimír Halm a Jana Skotalová

 

 

Foto týdne

Jste náš host číslo

7537449

Melanž

  • Trampský guláš

    Ingredience

    - 600 g zadního hovězího masa
    - 150 g pikantnější klobásy
    - 2 lžičky sladké mleté papriky
    - 1 větší cibule
    - 2 špetky pepře
    - 1 lžička soli
    - 400 g brambor
    - 200 g čerstvých hub (nebo nakládané žampiony, případně větší hrst předem namočených sušených hub )
    - tuk

     

    Postup

    Cibuli nakrájíme na drobné kostičky a usmažíme na oleji (případně na sádle) dozlatova. Přidáme na kostky nakrájené hovězí maso a zprudka je i s cibulí po dobu asi 2 - 4 minuty opékáme za stálého míchání. Posolíme, zasypeme sladkou paprikou, zalijeme vřelou vodou a dusíme zhruba 40 minut (v papiňáku o 10 - 15 minut méně). Přidáme houby, klobásu nakrájenou na kolečka a brambory (syrové) nakrájené na menší kostky. Vše spolu dusíme do změknutí brambor (zkoušíme vidličkou, brambory změknou dost brzy). Správný trampský guláš se nezahušťuje, ale když máme chuť .....

    Při přípravě tohoto typu guláše můžeme k přípravě použít i např. zeleninu, zbytky dalších mas i uzenin. Je rychle hotový, což oceníme, když přijde nenadálá návštěva.

     

    Doporučená příloha

    • knedlík nemusí být, podle chuti čerstvý chléb nebo pečivo.
     
  • Velký trampský guláš

    Suroviny:

    - 2 vepřová kolena
    - hovězí kližka (množství podle počtu lidí)
    - vepřová kýta nebo ramínko (tolik, co hovězího)
    - 1,5 kostky škvařeného vepřového sádla
    - cibule (polovina váhy masa)
    -1/2 sáčku kmínu
    - 1 sáček gulášového koření
    - mletý pepř
    -3 chilli papričky
    - 5 stroužků česneku
    - 8 větších brambor

     

    Postup:

    Do velkého kotle na prudkém ohni vhodíme sádlo a po rozpuštění vmícháme cibuli a kmín. Těsně před zezlátnutím vhodíme 3-centimetrové kostky hovězího, které jsme předtím máčeli v osolené vodě. Přisypeme gul- ášové koření, podle chuti pepř, chilli papričky, česnek a přidáme čerstvou snítku větvičky smrčku. Dále přidáme nadrobno nakrájené 4 brambory, promícháme, přidáme trochu vody a vložíme rozseknutá, omytá kolena i s kůží. Kotlík přikryjeme a oheň udržujeme tak, aby směs vařila mírným varem. Občas ode dna zamícháme. Vaříme aspoň dvě hodiny. Mezitím si nakrájíme na cca dvoucentimetrové kousky libové vepřové maso, přidáme větší kostky zbylých brambor. Tuto sestavu vložíme do kotle, až když vyjmeme a jíme kolena. Guláš uvaříme do měkka a máme druhý chod.

    Nezapomeneme na křen, hořčici, chléb a pivo.

     
  • Kotlíkový guláš

    Suroviny

    anglická slanina 120 g
    brambory 200 g
    nať z celeru a petržele svázané do otýpky
    cibule 3 ks
    čenek 3 stroužky
    přední hovězí 200 g
    skopové z plecka 200 g
    kmín podle potřeby
    majoránka 2 lžičky
    mletá sladká paprika 1 lžička
    zelená paprika 1 ks
    rajče 4 ks
    sůl podle potřeby
    světlé pivo 1 dcl
    hovězí vývar dle potřeby

     

    Postup:

    Slaninu nakrájíme na kostičky, rozškvaříme, přidáme drobně nakrájenou cibuli a zpěníme. Přimícháme mletou červenou papriku, hovězí maso nakrájené na menší kostky a opečeme. Později přidáme skopové maso nakrájené na větší kostky, osolíme, opepříme. Přidáme zelenou papriku bez jadérek nakrájenou na nudličky a zelenou celerovou a petrželovou nať svázané do otýpky, podlijeme vývarem a udusíme do poloměkka. Brambory očistíme, nakrájíme na čtvrtky, přidáme k masu a podlijeme vývarem. Nakonec přidáme oloupaná a nakrájená rajčata, rozetřený česnek, kmín a dodusíme. Hotový guláš ochutíme majoránkou. Podáváme s chlebem.

Tiráž

Music Open
hudební časopis nejen o muzice


Editor:
  Fedor Skotal

Grafika: Jana Skotalová

 

Autoři:  Jiří Černý, Mirek Černý, Jaroslav Čvančara, Ivan Doležal, Svatoslav Fiala (foto), Jiří Hampl (foto), František Heřman (foto), Hanka Hosnedlová, Vít Hrabánek, Jan Krůta, Miloslav Jakub Langer, Jaroslav Samson Lenk, Jindřich Marek, Stanislav Motl, Petr Vokoun Náhlík, Míra Navara, Marty Newton, Sandy Nosek, Zdeněk Nossberger, Lucia Nováková (foto), Lilly Pavlak, Jan Plachetka, Milan B. Plch, Radovan Rakus, Jan J. Vaněk, Jerry Pupál Vecka, Ladislav Vencálek, Karel Cimbura Vidímský

 

Kontakt: musicopen@email.cz